भालसरिक गाछ/ विदेह- इन्टरनेट (अंतर्जाल) पर मैथिलीक पहिल उपस्थिति

(c)२०००-२०२३. सर्वाधिकार लेखकाधीन आ जतऽ लेखकक नाम नै अछि ततऽ संपादकाधीन। विदेह- प्रथम मैथिली पाक्षिक ई-पत्रिका ISSN 2229-547X VIDEHA सम्पादक: गजेन्द्र ठाकुर। Editor: Gajendra Thakur

रचनाकार अपन मौलिक आ अप्रकाशित रचना (जकर मौलिकताक संपूर्ण उत्तरदायित्व लेखक गणक मध्य छन्हि) editorial.staff.videha@gmail.com केँ मेल अटैचमेण्टक रूपमेँ .doc, .docx, .rtf वा .txt फॉर्मेटमे पठा सकै छथि। एतऽ प्रकाशित रचना सभक कॉपीराइट लेखक/संग्रहकर्त्ता लोकनिक लगमे रहतन्हि। सम्पादक 'विदेह' प्रथम मैथिली पाक्षिक ई पत्रिका ऐ ई-पत्रिकामे ई-प्रकाशित/ प्रथम प्रकाशित रचनाक प्रिंट-वेब आर्काइवक/ आर्काइवक अनुवादक आ मूल आ अनूदित आर्काइवक ई-प्रकाशन/ प्रिंट-प्रकाशनक अधिकार रखैत छथि। (The Editor, Videha holds the right for print-web archive/ right to translate those archives and/ or e-publish/ print-publish the original/ translated archive).

ऐ ई-पत्रिकामे कोनो रॊयल्टीक/ पारिश्रमिकक प्रावधान नै छै। तेँ रॉयल्टीक/ पारिश्रमिकक इच्छुक विदेहसँ नै जुड़थि, से आग्रह। रचनाक संग रचनाकार अपन संक्षिप्त परिचय आ अपन स्कैन कएल गेल फोटो पठेताह, से आशा करैत छी। रचनाक अंतमे टाइप रहय, जे ई रचना मौलिक अछि, आ पहिल प्रकाशनक हेतु विदेह (पाक्षिक) ई पत्रिकाकेँ देल जा रहल अछि। मेल प्राप्त होयबाक बाद यथासंभव शीघ्र ( सात दिनक भीतर) एकर प्रकाशनक अंकक सूचना देल जायत। एहि ई पत्रिकाकेँ मासक ०१ आ १५ तिथिकेँ ई प्रकाशित कएल जाइत अछि।

 

(c) २००-२०२ सर्वाधिकार सुरक्षित। विदेहमे प्रकाशित सभटा रचना आ आर्काइवक सर्वाधिकार रचनाकार आ संग्रहकर्त्ताक लगमे छन्हि।  भालसरिक गाछ जे सन २००० सँ याहूसिटीजपर छल http://www.geocities.com/.../bhalsarik_gachh.htmlhttp://www.geocities.com/ggajendra  आदि लिंकपर  आ अखनो ५ जुलाइ २००४ क पोस्ट http://gajendrathakur.blogspot.com/2004/07/bhalsarik-gachh.html  (किछु दिन लेल http://videha.com/2004/07/bhalsarik-gachh.html  लिंकपर, स्रोत wayback machine of https://web.archive.org/web/*/videha  258 capture(s) from 2004 to 2016- http://videha.com/  भालसरिक गाछ-प्रथम मैथिली ब्लॉग / मैथिली ब्लॉगक एग्रीगेटर) केर रूपमे इन्टरनेटपर  मैथिलीक प्राचीनतम उपस्थितक रूपमे विद्यमान अछि। ई मैथिलीक पहिल इंटरनेट पत्रिका थिक जकर नाम बादमे १ जनवरी २००८ सँ "विदेह" पड़लै।इंटरनेटपर मैथिलीक प्रथम उपस्थितिक यात्रा विदेह- प्रथम मैथिली पाक्षिक ई पत्रिका धरि पहुँचल अछि,जे http://www.videha.co.in/  पर ई प्रकाशित होइत अछि। आब “भालसरिक गाछ” जालवृत्त 'विदेह' ई-पत्रिकाक प्रवक्ताक संग मैथिली भाषाक जालवृत्तक एग्रीगेटरक रूपमे प्रयुक्त भऽ रहल अछि। विदेह ई-पत्रिका ISSN 2229-547X VIDEHA

Friday, July 18, 2008

'विदेह' १ जुलाई २००८ ( वर्ष १ मास ७ अंक १३ ) भाग ४ http://www.videha.co.in/



'विदेह' १ जुलाई २००८ ( वर्ष १ मास ७ अंक १३ )
http://www.videha.co.in/

१६. रचना लेखन-गजेन्द्र ठाकुर
विद्यापति शब्दावली
एहि अंकमे विद्यापतिक मैथिली पदावलीसँ हुनकर शब्दावलीसँ परिचित करबाओल जाऽ रहल अछि जाहिसँ अहाँक लेखनी मृगमदमय भए जायत।
मृगमद = कस्तूरी
वासर = दिन
रैन = राति
लिधुर = रक्त
पुर नटी = नागर नटी
अवतरु = अवतरित होऊ
कनक भूधर = सुमेरु पर्वत
चन्द्रिका चय = चन्द्रिकाक समूह
निपातिनि = नाश करएबाली
भक्त भयापनोदन = भक्तक भए दूर करएबाली
दुरित हारिणि = विपत्तिक भार हरण करएबाली
दुर्गमारि = भयङ्कर शत्रु
विमर्द = विनष्ट
गाहिनी = विचरण करएबाली
सायक = वाण
सुकर = सुन्दर
पिसित = काँच मौस
पारणा = तृप्ति
रभसे = आनन्दित करएबाली
कृशानु = अग्नि
चुम्ब्यमान = चुम्बन करैत अछि
परिच्युति = नष्ट करैत अछि
आड़ = लाल
भागि = वक्र
गोए = नुका कए
सुधाए = अमृत
कुशेशय = शतपत्र कमल
अधबोली = असंपूर्ण वाक्य
खनेखन = क्षणे-क्षण
उचिक = चकित भावेँ
आरति = पीड़ा
अनानि = अज्ञानी
दन्द = झगड़ा
हेरैत = देखैत
मनसिज = कामदेव
गौरव = गुरुता
खीन = क्षीण
अओके = दोसराक
लहु = लघु
परगास = प्रकाश
सुरत विहार = काम-क्रीड़ा
नवरङ्ग = संतोला
सन्तापलि = कष्ट देनाइ
बाङ्क = वक्र
पसाह = प्रसाधन
भीति = भयसँ
तिष = तीक्ष्ण
सिझल = सिद्ध भेल
कोरि = बैर फल
ससन = वायु
धनि = नायिका
अम्बर = वस्त्र
रेह = रेखा
रङ्ग = आनन्द
अलका = लेप
मसि = सियाही
समरा = श्यामल
कचोरा = कटोरा
पहू = प्रभू
ससधर = चन्द्रमा
मनोभव = कामदेव
सउदामिनी = विद्युत
करिनि = हस्तिनी
वयन = मुख
परिमल = सुगन्धि
तनरुचि = शरीरक गोराइ
अरुझायल = ओझरा गेल
बिलास-कानन = प्रमद-वन
निविल = घनगर
विहि = विधि
निञ = निज
विद्रुम दले = मौसरीक पातमे
तिहुअन = त्रिभुवन
मल्ल = पहलबान
हाटक = सोना
थम्भ = स्तम्भ
चिकुर-निकर = केशपाश
विचरित = निअम विरुद्ध
कवरी = केशपाश
चामरि = चँवर गाय
सम्भसि = सम्भाषण
न जासि = नहि कएल जाऽ सकैछ
हुतासे = अग्नि
मो = हम
पीहलि = झाँपि देलक
पीहित = आच्छादित
कुहुकि = मायाविनी
जुड़ायब = शीतल करब
दहइ = जड़ायब
अवनत = नीचाँ झुकल
बारल = निवारण कएल
धाओल = दौगि पड़ल
पसाहिम = प्रसाधन
फुलग = रोमांच
बलाअ = वलय
पेखलि = देखल
बेढ़लि = लिपटल
थीर = स्थिर
पुछसि = पुछैत छह
परस = स्पर्श
झुरए = व्याकुल होइत अछि
अम्बुद = मेघ
धन्दा = संदेह
पुतलि = मूर्ति
इन्दु = चन्द्रमा
महि = पृथ्वी
माझ = मध्य
खिन = क्षीण
मधु = पुष्प रस
उपेखि = उपेक्षा करके
तरुअर = तरुवर
लेख = उल्लेख
परिहरि = छोड़कर
तोरिए = तोहर
पाछिलि = पाछाँक
सनि = सदृश
अछलिहुँ = हम छलहुँ
छाजत = शोभित होएत
घोसिनी – ग्वालिन
बथु = वस्तु
अरतल = अनुरक्त
रव = हल्ला
राहि = राधा
तापिनि = ज्वाला
बयने = वाणी
धरनि = पृथ्वी
इथि = एकर
जोतिअ = ज्योतिष
मुरछइ = मूर्च्छा
आइति = अधीनता
महते = महावतसँ
नव = झुकैत अछि
एहो = ई
बटमारी = रस्तामे लुटनाइ
तुलाएल = बढ़ाओल
पसार = दोकान
पढ़ओंक = बोहनी
कुंगयाँ = गमार (कुगामक)
आजि = लगा देब
आग = अङ्ग
गोए = नुका कए
इन्दुमुखी = चन्द्रमुखी
तहु = ताहि परसँ
परिहरिहह = त्यागि देब
सारी = सारिका
सेचान = बाज
भामि-भामि = भ्रमण कए
विरडा = विडाल
सुरते = काम-क्रीड़ा
काहिअ अवधारि = विश्वासपूर्वक कहैत अछि
अन्तर नारी = नारीक हृदय
रोखए = रोष
गंजए = गंजन
रंजए = प्रसन्न
साह = ओऽ
तरासे = भए
परुष = कठिन
सोस = शुष्क
चेतन = समर्थ
आथि = अछि
सारी = संग
दूषलि = दुःख
निमाल = निर्माल्य
अंसुक = वस्त्र
वाँलभु = वल्लभ
नठल = नष्ट
परबोध = प्रबोध
पांगुर = पैरक आंगुर
खिति = क्षिति
गीभ = ग्रीवा
अनुसए = पश्चाताप
अनुरञ्जब = हम सम्हारि सकब
विरमाने = विराम-स्थल
एहो पय = इस पर भी
जार = जलाकर
नखत = नक्षत्र
जुगुतिहि = तर्कसँ
दोहाए = शपथ
रङ्ग = अनुराग
गरुअ = गुरुतर
पिसुन = चुगलखोर
अरुझओहल = ओझरायल
कञोनकँ = ककर ऊपर
बारि = बचा कए
फुलधालि = फूल धारण कए
कैतवे = छलसँ
अह = दिन
सपजत = सपरज
वथु = वस्तु
मोन्ति = मोती
धम्मिल = केशपाश
धोएल = स्थापित कएल
अङ्गिरि = अंगीकार करब
पुनिमाँ = पूर्णिमा
विभिनावए = अलग कए सकैत अछि
आनन = मुख
तिमिशरि = अंधकारक बैरी
चालक = प्रेरक
बम = उगलि रहल
भीभ = भआवोन
ओल = अन्त
कवल = ग्रास
सरूप = सत्य
निसिअर = निशाचर
भुअङ्गम = भुजङ्गम
उजोर = प्रकाश
झाप = डुबनाइ
मेंदुर = घन
मुदिर = मेघ
पाउस = पावस
निसा = निशा
निबिल = निविड़
निचोल = साड़ी
जामिक = प्रहरी
थैरेज = स्थैर्य
थोइआ = स्थापयित्वा
रञनि = रात्रि
सिरहि = शोभामे
असिलाइ = म्लान भऽ गेलाइ
वालँभू = स्वामी
मुसए = चोरि करबाक लेल
छैलरि = छलियाक
अरथित = याचनासँ
जड़ाइअ = ठण्डा करू
विरत रस = जकर स्वाद खतम भए गेल
अचेतन = मूर्ख
कके = किएक
लाघव = अनादर
चिटि-गुड़े = गुड़-चीटी
चुपड़लि = ब्याज
लओले लोथे = बहन्ना करलो उपरान्त
झाल = शुष्क
दरनि = दरारि
असेखि = अशेष
असहति = असहनशील
तत्न = तन्त्र
भाझहि = मध्य
खीनी = क्षीण
झपावह = ढ़कैत होए
परिरम्भि = आलिङ्गन कए
फुजलि = खुजि गेल
घोषसि = घोषणा
नखर = नख
पाँच पाँच गुन दस गुन चौगुन आठ दुगुन = ५*५*१०*४*८*२=१६०००
नखर = नख
छाँद = शोभा
हिया = हृदय
सदय = सहाय
कानुक = कृष्णाक
निरसाओल = नीरस कएल
सखिता = साक्षित कएल
करवाल = तलवार
काँढ़ = निकलैत अछि
कार = कारी
उजागरि = उज्जर
परिपन्तिहि = प्रतिपक्षीकेँ
पयगन्ड = प्रौढ़
मधुमखिका = मधुमक्षिका
उधारल = उद्धार कएल
लागर = युक्त
पुरहर = विवाह अवसर पर मांगलिक कलश
मन्दाकिनी = गङ्गाजल
केसु = किंशुक
विथुरलहु = पसारि देल
भिति = दीवारि
पौञनाल = कमलनाल
रात = लाल
ऐपन = अरिपन
हथोदक = हस्तोदक
विधु = रस्ताक ठकान
कनए-केआ = चम्पा+केरा = कनक+कदली
जैतुक = दहेज
डिठि = दृष्टि
तुलइलिहुँ = शीघ्रतासँ
अनुबन्ध = लगओनाइ
बोल छड़ = मिथ्यावादी
मज्जि = मज्जन कए
विथरओ = पसरि जाय
पाड़रि = गुलाब = पाटली
भोपति = हमरा लेल
वाउलि = पगली
विधुन्तुद = राहु
सेरी = शरणार्थी
परभृतक = कोकिल
मतेँ = मन्त्र
कि रहसि बोरि = की हास्यमे बाजि रहल छी
बालहि तोरि = अहाँक प्रेमिकाकेँ
भर बादर = मेघसँ भरल
झम्पि = रहि-रहि जोरसँ
सघने खर = तीव्र आऽ घन खर
डाहुकि = जोरसँ
थेघा = टेक कए
पख = पक्ष
पिआञे = प्रियतम
पङ्का = लेप
तथुहु = ओहिमे सेहो
दर = अपूर्व
अपद = बिना कारणक
साती = तीव्र वेदना
अवथाञे = अवस्था
पसाइल = पसारल
रासे = रोष
बालभु = वल्लभ
आएत = अधीन
सपूने = सम्पूर्ण
दिगन्तर = दूर देशमे
अरुझाए = ओझरल
आधिन = अधीन
पललि = भेल
खेञोब = क्षमा
जल आजुरि = जलाञ्जलि
सुसेरा = सुन्दर आश्रय
गोए = नुका कए
सम्भ्रम = अतर्कित
कराडहार = कड़ुआर (तकड़ा पकड़ि यमुना पार करब)
लहु-लहु आखरे = लघु-लघु अक्षर
तामरस = कमल
घनसार = कर्पूर
वेपथु = कम्प
मसृण = चिक्कन
सुदति = सुन्दर दाँतबाली
सुति = श्रुति
जति = जतेक
घमिअ = फूँकल जाइत अछि
आनइति = परवशता
दीब = शपथ
बड़इ = बहुत
देव देयासिनि = झाड़-फूँक करए बाली स्त्री
जटिला = कर्कशा
फुकरि = चिकरि
बहुरि = पुत्रवधू
अङ्गा = चिन्ह
बेसर = नाकक आभूषण
यन्त्रिया = वीणा बजाबए बला
यन्त्र = वीणा
फोटा = ठीका
समत = सम्मत
मौलि = मस्तकमे
मुसरेँ = मूसल
जेमाओव = भोजन
नवइते = उतरैत
पडिचाँ = पटिआ
माड़व = मड़बा
उगारल = घेरिकए पकड़ब
आँजल = अंजन
डाढ़ल = दग्ध कएल
गौह = खोह/ गुफा
बिलुविअ = बाँटल जाए
मउल = मुकुट
डाढ़ति = जरि जायत
श्मश्रु = दाढ़ी (मुँह बला खए बला नहि)
अधँगँ = अर्धाङ्ग
गरुअ = अधिक
अभरन = पहिरबाक वस्त्र
बड़ाव = प्रशंसा
तौँ = तथापि
निसाकर = चन्द्रमा
सरिस = सदृश
तांतल = उत्तप्त
सैकत = बालू
हब = होएत
निधुवन = संभोग
आरा = आन
कहाओसि = कहबैत छथि
राजमराल = राजहंस
सारङ्ग = हाथी
सारङ्गवदन = गणेश
(अनुवर्तते)
मैथिलीक मानक लेखन-शैली

1. जे शब्द मैथिली-साहित्यक प्राचीन कालसँ आइ धरि जाहि वर्त्तनीमे प्रचलित अछि, से सामान्यतः ताहि वर्त्तनीमे लिखल जाय- उदाहरणार्थ-
ग्राह्य अग्राह्य
एखन अखन,अखनि,एखेन,अखनी
ठाम ठिमा,ठिना,ठमा जकर,तकर जेकर, तेकर तनिकर तिनकर।(वैकल्पिक रूपेँ ग्राह्य) अछि ऐछ, अहि, ए।
2. निम्नलिखित तीन प्रकारक रूप वैक्लपिकतया अपनाओल जाय: भ गेल, भय गेल वा भए गेल। जा रहल अछि, जाय रहल अछि, जाए रहल अछि। कर’ गेलाह, वा करय गेलाह वा करए गेलाह।
3. प्राचीन मैथिलीक ‘न्ह’ ध्वनिक स्थानमे ‘न’ लिखल जाय सकैत अछि यथा कहलनि वा कहलन्हि।
4. ‘ऐ’ तथा ‘औ’ ततय लिखल जाय जत’ स्पष्टतः ‘अइ’ तथा ‘अउ’ सदृश उच्चारण इष्ट हो। यथा- देखैत, छलैक, बौआ, छौक इत्यादि।
5. मैथिलीक निम्नलिखित शब्द एहि रूपे प्रयुक्त होयत: जैह,सैह,इएह,ओऐह,लैह तथा दैह।
6. ह्र्स्व इकारांत शब्दमे ‘इ’ के लुप्त करब सामान्यतः अग्राह्य थिक। यथा- ग्राह्य देखि आबह, मालिनि गेलि (मनुष्य मात्रमे)।
7. स्वतंत्र ह्रस्व ‘ए’ वा ‘य’ प्राचीन मैथिलीक उद्धरण आदिमे तँ यथावत राखल जाय, किंतु आधुनिक प्रयोगमे वैकल्पिक रूपेँ ‘ए’ वा ‘य’ लिखल जाय। यथा:- कयल वा कएल, अयलाह वा अएलाह, जाय वा जाए इत्यादि।
8. उच्चारणमे दू स्वरक बीच जे ‘य’ ध्वनि स्वतः आबि जाइत अछि तकरा लेखमे स्थान वैकल्पिक रूपेँ देल जाय। यथा- धीआ, अढ़ैआ, विआह, वा धीया, अढ़ैया, बियाह।
9. सानुनासिक स्वतंत्र स्वरक स्थान यथासंभव ‘ञ’ लिखल जाय वा सानुनासिक स्वर। यथा:- मैञा, कनिञा, किरतनिञा वा मैआँ, कनिआँ, किरतनिआँ।
10. कारकक विभक्त्तिक निम्नलिखित रूप ग्राह्य:- हाथकेँ, हाथसँ, हाथेँ, हाथक, हाथमे। ’मे’ मे अनुस्वार सर्वथा त्याज्य थिक। ‘क’ क वैकल्पिक रूप ‘केर’ राखल जा सकैत अछि।
11. पूर्वकालिक क्रियापदक बाद ‘कय’ वा ‘कए’ अव्यय वैकल्पिक रूपेँ लगाओल जा सकैत अछि। यथा:- देखि कय वा देखि कए।
12. माँग, भाँग आदिक स्थानमे माङ, भाङ इत्यादि लिखल जाय।
13. अर्द्ध ‘न’ ओ अर्द्ध ‘म’ क बदला अनुसार नहि लिखल जाय(अपवाद-संसार सन्सार नहि), किंतु छापाक सुविधार्थ अर्द्ध ‘ङ’ , ‘ञ’, तथा ‘ण’ क बदला अनुस्वारो लिखल जा सकैत अछि। यथा:- अङ्क, वा अंक, अञ्चल वा अंचल, कण्ठ वा कंठ।
14. हलंत चिह्न नियमतः लगाओल जाय, किंतु विभक्तिक संग अकारांत प्रयोग कएल जाय। यथा:- श्रीमान्, किंतु श्रीमानक।
15. सभ एकल कारक चिह्न शब्दमे सटा क’ लिखल जाय, हटा क’ नहि, संयुक्त विभक्तिक हेतु फराक लिखल जाय, यथा घर परक।
16. अनुनासिककेँ चन्द्रबिन्दु द्वारा व्यक्त कयल जाय। परंतु मुद्रणक सुविधार्थ हि समान जटिल मात्रा पर अनुस्वारक प्रयोग चन्द्रबिन्दुक बदला कयल जा सकैत अछि।यथा- हिँ केर बदला हिं।
17. पूर्ण विराम पासीसँ ( । ) सूचित कयल जाय।
18. समस्त पद सटा क’ लिखल जाय, वा हाइफेनसँ जोड़ि क’ , हटा क’ नहि।
19. लिअ तथा दिअ शब्दमे बिकारी (ऽ) नहि लगाओल जाय।
20.
ग्राह्य अग्राह्य
1. होयबला/होबयबला/होमयबला/ हेब’बला, हेम’बला होयबाक/होएबाक
2. आ’/आऽ आ
3. क’ लेने/कऽ लेने/कए लेने/कय लेने/ ल’/लऽ/लय/लए
4. भ’ गेल/भऽ गेल/भय गेल/भए गेल
5. कर’ गेलाह/करऽ गेलह/करए गेलाह/करय गेलाह
6. लिअ/दिअ लिय’,दिय’,लिअ’,दिय’
7. कर’ बला/करऽ बला/ करय बला करै बला/क’र’ बला
8. बला वला
9. आङ्ल आंग्ल
10. प्रायः प्रायह
11. दुःख दुख
12. चलि गेल चल गेल/चैल गेल
13. देलखिन्ह देलकिन्ह, देलखिन
14. देखलन्हि देखलनि/ देखलैन्ह
15. छथिन्ह/ छलन्हि छथिन/ छलैन/ छलनि
16. चलैत/दैत चलति/दैति
17. एखनो अखनो
18. बढ़न्हि बढन्हि
19. ओ’/ओऽ(सर्वनाम) ओ
20. ओ (संयोजक) ओ’/ओऽ
21. फाँगि/फाङ्गि फाइंग/फाइङ
22. जे जे’/जेऽ
23. ना-नुकुर ना-नुकर
24. केलन्हि/कएलन्हि/कयलन्हि
25. तखन तँ तखनतँ
26. जा’ रहल/जाय रहल/जाए रहल
27. निकलय/निकलए लागल बहराय/बहराए लागल निकल’/बहरै लागल
28. ओतय/जतय जत’/ओत’/जतए/ओतए
29. की फूड़ल जे कि फूड़ल जे
30. जे जे’/जेऽ
31. कूदि/यादि(मोन पारब) कूइद/याइद/कूद/याद
32. इहो/ओहो
33. हँसए/हँसय हँस’
34. नौ आकि दस/नौ किंवा दस/नौ वा दस
35. सासु-ससुर सास-ससुर
36. छह/सात छ/छः/सात
37. की की’/कीऽ(दीर्घीकारान्तमे वर्जित)
38. जबाब जवाब
39. करएताह/करयताह करेताह
40. दलान दिशि दलान दिश
41. गेलाह गएलाह/गयलाह
42. किछु आर किछु और
43. जाइत छल जाति छल/जैत छल
44. पहुँचि/भेटि जाइत छल पहुँच/भेट जाइत छल
45. जबान(युवा)/जवान(फौजी)
46. लय/लए क’/कऽ
47. ल’/लऽ कय/कए
48. एखन/अखने अखन/एखने
49. अहींकेँ अहीँकेँ
50. गहींर गहीँर
51. धार पार केनाइ धार पार केनाय/केनाए
52. जेकाँ जेँकाँ/जकाँ
53. तहिना तेहिना
54. एकर अकर
55. बहिनउ बहनोइ
56. बहिन बहिनि
57. बहिनि-बहिनोइ बहिन-बहनउ
58. नहि/नै
59. करबा’/करबाय/करबाए
60. त’/त ऽ तय/तए
61. भाय भै
62. भाँय
63. यावत जावत
64. माय मै
65. देन्हि/दएन्हि/दयन्हि दन्हि/दैन्हि
66. द’/द ऽ/दए
किछु आर शब्द
मानक मैथिली_३
तका’ कए तकाय तकाए
पैरे (on foot) पएरे
ताहुमे ताहूमे
पुत्रीक
बजा कय/ कए
बननाय
कोला
दिनुका दिनका
ततहिसँ
गरबओलन्हि गरबेलन्हि
बालु बालू
चेन्ह चिन्ह(अशुद्ध)
जे जे’
से/ के से’/के’
एखुनका अखनुका
भुमिहार भूमिहार
सुगर सूगर
झठहाक झटहाक
छूबि
करइयो/ओ करैयो
पुबारि पुबाइ
झगड़ा-झाँटी झगड़ा-झाँटि
पएरे-पएरे पैरे-पैरे
खेलएबाक खेलेबाक
खेलाएबाक
लगा’
होए- हो
बुझल बूझल
बूझल (संबोधन अर्थमे)
यैह यएह
तातिल
अयनाय- अयनाइ
निन्न- निन्द
बिनु बिन
जाए जाइ
जाइ(in different sense)-last word of sentence
छत पर आबि जाइ
ने
खेलाए (play) –खेलाइ
शिकाइत- शिकायत
ढप- ढ़प
पढ़- पढ
कनिए/ कनिये कनिञे
राकस- राकश
होए/ होय होइ
अउरदा- औरदा
बुझेलन्हि (different meaning- got understand)
बुझएलन्हि/ बुझयलन्हि (understood himself)
चलि- चल
खधाइ- खधाय
मोन पाड़लखिन्ह मोन पारलखिन्ह
कैक- कएक- कइएक
लग ल’ग
जरेनाइ
जरओनाइ- जरएनाइ/जरयनाइ
होइत
गड़बेलन्हि/ गड़बओलन्हि
चिखैत- (to test)चिखइत
करइयो(willing to do) करैयो
जेकरा- जकरा
तकरा- तेकरा
बिदेसर स्थानेमे/ बिदेसरे स्थानमे
करबयलहुँ/ करबएलहुँ/करबेलहुँ
हारिक (उच्चारण हाइरक)
ओजन वजन
आधे भाग/ आध-भागे
पिचा’/ पिचाय/पिचाए
नञ/ ने
बच्चा नञ (ने) पिचा जाय
तखन ने (नञ) कहैत अछि।
कतेक गोटे/ कताक गोटे
कमाइ- धमाइ कमाई- धमाई
लग ल’ग
खेलाइ (for playing)
छथिन्ह छथिन
होइत होइ
क्यो कियो
केश (hair)
केस (court-case)
बननाइ/ बननाय/ बननाए
जरेनाइ
कुरसी कुर्सी
चरचा चर्चा
कर्म करम
डुबाबय/ डुमाबय
एखुनका/ अखुनका
लय (वाक्यक अतिम शब्द)- ल’
कएलक केलक
गरमी गर्मी
बरदी वर्दी
सुना गेलाह सुना’/सुनाऽ
एनाइ-गेनाइ
तेनाने घेरलन्हि
नञ
डरो ड’रो
कतहु- कहीं
उमरिगर- उमरगर
भरिगर
धोल/धोअल धोएल
गप/गप्प
के के’
दरबज्जा/ दरबजा
ठाम
धरि तक
घूरि लौटि
थोरबेक
बड्ड
तोँ/ तूँ
तोँहि( पद्यमे ग्राह्य)
तोँही/तोँहि
करबाइए करबाइये
एकेटा
करितथि करतथि
पहुँचि पहुँच
राखलन्हि रखलन्हि
लगलन्हि लागलन्हि
सुनि (उच्चारण सुइन)
अछि (उच्चारण अइछ)
एलथि गेलथि
बितओने बितेने
करबओलन्हि/ करेलखिन्ह
करएलन्हि
आकि कि
पहुँचि पहुँच
जराय/ जराए जरा’ (आगि लगा)
से से’
हाँ मे हाँ (हाँमे हाँ विभक्त्तिमे हटा कए)
फेल फैल
फइल(spacious) फैल
होयतन्हि/ होएतन्हि हेतन्हि
हाथ मटिआयब/ हाथ मटियाबय
फेका फेंका
देखाए देखा’
देखाय देखा’
सत्तरि सत्तर
साहेब साहब

१७. VIDEHA FOR NON RESIDENT MAITHILS
VIDEHA MITHILA TIRBHUKTI TIRHUT---


Basarh seal shows that in Tirabhukti, the Kumaumatya was entrusted with the district administration to the provincial governors called uparika.
The Panchobh copper-plate grant deed of Ramagupta appears to continue the dominance of Later Guptas over the Southern part of the province . Sangramagupta granted a village Vanipama in district Jambuvani to a Brahmana called Kumira Swami of Sandilya Gotra,.learned in Yajurveda and belonging to Kola chanula.
After the Guptas, Mithila formed a part of Harsha's Empire which included Lord of Five Indies have been interpreted as, Lord of Punjab, Kanyakubja, Mithila, Bengal and Orissa.

Harsha left no son to succeed him, Arjuna or Arunusva, in¬charge of Tirabhukti, claimed imperial status and forced neighbouring provinces to submit to him. Madhavagupta who became independent, must have resisted the pretensions of Arjuna. A chinese mission was going to Magadha and Arjuna attacked the mission. This assault brought about the invasion of his kingdom by the Tibetan army swooped down upon Tirhut, the kingdom of Arjuna and stormed his capital and also other towns of the kingdom. He was captured and it was quite possible that Tirabhukti was brought under Tibetan imperialism aided by the Nepalese army. King of Tibet,
established his sway over Mithila, along with Nepal. Tibetan rule in Tirhut lasted only for about half a century A. D. 647-8 to 703 A.D.
Arjuna attacked a Chinese mission killed most of the members of the mission and plundered their property. Want hiuen-tse fled to Nepal, secured 7,000 soldiers from Nepal and 1200 from Tibet and returning to Indian plains, disastrously defeated and imprisoned Arjuna and took him a captive to China.

Gopala : The palas of Bengal extended their influence over the whole of Eastern India¬. The Palas inscriptions of earlier times do not allude at all to any glorious and legendry descent as they were Buddhists. The foundation of the Pala dynasty in Bengal goes back to Gopala, put an end to the state of anarchy which prevailed in Bengal after the death of Sasanka.
Gopala is also credited with the foundation of the Nalanda Vihara , reduced Magadha also under his power.

Dharmapala (c, 783-818 A. D.) really raised the glory of Palas to Imperial heights, Mithila was an integral part of its central stru-cture being directly administered by the king himself. Dharmapala fought with the Pratiharas and made himself the real master of Kanauj and installed his protege chakrayuddha to the throne as a vasal ruler.
The Karnatas and the Latas are mentioned among royal officers in the Nalanda Inscription of Dharmapala.
Devapala (c. 818-850 A D.) continued his hold over Mithila, Mudgagiri (Munger) became an important administrative centre.
Badal pillar inscription of Narayanapala- the victories of the time of Devapala are credited to the hereditary ministerial family, Darbharai and his grandson Kedara Mishra who were Maithil. Devapala's reign is the high water mark of the Pala imperialism.

Bhagalpur Inscription definitely uses the word Tribhukti for Monghyr.

Vigrahapala I is the sams as Surapala mentioned in the Hadal Pillar inscription of Guravamisra,, because it is the only name mentioned between Devapala and Narayanpala, and again in the Bhagalpur grant.
Narayanpala (c. 863-916 A.D.) again Pala domination over Mithila. granted from Mudgagiri (Monghyr) a village in Tirabhukti to the Shrine of Siva.

The Bhagalpur copper Plate of Narayana¬pala - Guravamigra was holding a high office-that of a dutaka of a royal grant. After his accession Narayanapala became reconciled with the mini¬sterial family and pardoned Guravamisra for the part that he or his father might have played during the internal troubles in the family.
The Dighwa-Dubauli plate was issued by Mahendrapala -a village grant about 40 Kms. South east of Gopalaganj in the Saran District- , hold of Mahendrapala over North Bihar. His last known date is 907-08 A.D.
Mahipala's authority over Tirabhukti is proved by two identical ima¬ges inscriptions found in the village of Imadpur in the Muzaffarpur.
In 1019 A.D. Kalachuri Gangeyadeva was ruling over Tirhut, and therefore Mahipala I must reconquered it from Kalachuris .
Nanyadevaof Mithila who came to the throne in 10th century AD.

"Gaudadlivaja" -the correct reading being " Garudadhvaja", few possibility of identifying Gatigeyadeva of Tirabhukti with the Kalachuri King.Ganga or Gahga-deva, son of Nanyadeva (1097-1147 A. D.).
Mithila might have passed into the hands of some other ruler than the Palas.

Ramapala attempted a partial rejuvenation. Chedis of Tripuri, the Karnata's of Mithila, the Raivartas of North Bengal. the Rashtrakuta of Pithi (in Bihar), the Chand¬isis of Kanauj and the Senas of Eastern Bengal hammered at the Pala king¬dom, which ultimately disappeared by 12th century A. D.
Ramapala (c. 1084-1130) conquered Mithila from Raja king of Kaivartas.
Vaidyadeva's Kanauli copper-plate refer to the conquest of the land of Rampala's father by the expression "Janakabhu " and not that of Mithila.
Dharmapala founded the famous Vikramasila Vihara .
The His¬tory of the 84 Siddhas and that of the celebrated Maithili poems called Chariapadas clearly show how valuable the influence of the Pala rulers was in the history of Buddhism and its thought.
By storming the capital of the Paramara King Bhoja I , destroying the Kalachuri King Karma, the Chalukya king Somesvara I paved the way for the Karnatic domination in North Indian politics
like Gahadavalas of Kanauj (or Kashi), the Senas of Bengal and Nanyadeva of Mithila.
Vijayasena (c 1095-1158 A.D.) made an attempt to conquer Mithila also. Nanyadeva claimed to have broken the power of Ganda and Venga- Nanyadeva's son Gange¬deva, claimed to be the lord of Gauds , encounter of Vijayasena and Nanyadeva was indecisive and that Vijayasena's attempt to bring under his domination, the whole of the basic Pala Empire met with a failure in so far as Mithila was concerned
Vallalasena
Vallalasena (c. 1158-1179 A. D.)-Vallala Charita - dominations of Vallalasena comprised five province, viz., Vanga, Varendra, Radha, Bagdi and Mithila.
Lakshmanasenu (c. 1179-1205 A. D) was perhaps one of the greatest Kings of Bengal. His court was adorned by emiment poets- Umapatidhara Maithil ,Govardhanuclrarya was certainly a Maithil. Vidyapati records the story of an actor who died while impersonating Rama's viraha before his court , an-era in Mithila after him- one Lakhanackanda in the Ragatarangini of Lochana.
Chronicle of one Mukunda Sena is preserved in Nepal Durbar Library.
Karnata kings were in the modern province of Bihar from even the 6th Cen. A. D,brought with him Karnatic pandits to propagate their culture. Nanyadeva brought scholars rldharadasa, the author of the Sadukti¬karpamrita. A great .scholar and Vidyaguru of Vacha¬spati, Trilochana might have come to Mithi¬la along with the Kings of Karnata .


(c) २००८ सर्वाधिकार सुरक्षित। (c)२००८.सर्वाधिकार लेखकाधीन आऽ जतय लेखकक नाम नहि अछि ततय संपादकाधीन।
'विदेह' (पाक्षिक) संपादक- गजेन्द्र ठाकुर। एतय प्रकाशित रचना सभक कॉपीराइट लेखक/संग्रहकर्त्ता लोकनिक लगमे रहतन्हि, मात्र एकर प्रथम प्रकाशनक/आर्काइवक/अंग्रेजी-संस्कृत अनुवादक अधिकार एहि ई पत्रिकाकेँ छैक। रचनाकार अपन मौलिक आऽ अप्रकाशित रचना (जकर मौलिकताक संपूर्ण उत्तरदायित्व लेखक गणक मध्य छन्हि) ggajendra@yahoo.co.in आकि ggajendra@videha.co.in केँ मेल अटैचमेण्टक रूपमेँ .doc, .docx आऽ .txt फॉर्मेटमे पठा सकैत छथि। रचनाक संग रचनाकार अपन संक्षिप्त परिचय आऽ अपन स्कैन कएल गेल फोटो पठेताह, से आशा करैत छी। रचनाक अंतमे टाइप रहय, जे ई रचना मौलिक अछि, आऽ पहिल प्रकाशनक हेतु विदेह (पाक्षिक) ई पत्रिकाकेँ देल जा रहल अछि। मेल प्राप्त होयबाक बाद यथासंभव शीघ्र ( सात दिनक भीतर) एकर प्रकाशनक अंकक सूचना देल जायत। एहि ई पत्रिकाकेँ श्रीमति लक्ष्मी ठाकुर द्वारा मासक 1 आऽ 15 तिथिकेँ ई प्रकाशित कएल जाइत अछि।
रचनाक अनुवाद आ' पुनः प्रकाशन किंवा आर्काइवक उपयोगक अधिकार किनबाक हेतु ggajendra@videha.co.in पर संपर्क करू। एहि साइटकेँ प्रीति झा ठाकुर, मधूलिका चौधरी आ' रश्मि प्रिया द्वारा डिजाइन कएल गेल।

http://www.videha.co.in/
सिद्धिरस्तु

'विदेह' १ जुलाई २००८ ( वर्ष १ मास ७ अंक १३ ) भाग ३ http://www.videha.co.in/



'विदेह' १ जुलाई २००८ ( वर्ष १ मास ७ अंक १३ )
http://www.videha.co.in/

१५. इंग्लिश-मैथिली कोष

मैथिली-इंग्लिश कोष



इंग्लिश-मैथिली कोष प्रोजेक्टकेँ आगू बढ़ाऊ, अपन सुझाव आऽ योगदान ई-मेल द्वारा ggajendra@yahoo.co.in वा ggajendra@videha.co.in पर पठाऊ।

मैथिली-इंग्लिश कोष प्रोजेक्टकेँ आगू बढ़ाऊ, अपन सुझाव आऽ योगदान ई-मेल द्वारा ggajendra@yahoo.co.in वा ggajendra@videha.co.in पर पठाऊ।

consolation. asoàs असोआस आश्‍वासन, सांत्‍वना। obs, n
inconsiderate. asokh असोख विचारशून्‍य, धृष्‍ट। adj
asog असोग See अशोक।
not to worry', well-to-do. asòch असोच अशोच्‍य, धनधान्‍यादिपूर्ण। adj
absence of such relation as allows to take cooked food (rice at one another's home.) asojan असोजन एक दोसराक ओतए सिद्ध अन्‍न (भात) खएबाक सम्‍बन्‍धक अभाव। n ओसजनिआ adj जकरा ओतए परस्‍पर सिद्ध अन्‍न खएबाक व्‍यवहार नहि हो। one who ia beyond such relation Cf सीजन ।
weary, exhausted. asothakit असोथकित बहुत थाकल। adj
streak of tears. asòdhàrà असोधारा अश्रुधारा। n
verandh. asòrà असोरा धाप, बरण्‍डा। n
lack of comfort, inconvenience. asaukarj असोकर्य असुविधा, आराममे कमी। [असुकर-] n
asaujanya असौजन्यy See असोजन।
sunk gone out of sight. asta अरत डूबल, ऑंखिक परोक्ष भेल (सूर्य आदि)। n (सूर्य आदिक) डूबब, अदृश्‍य होएब। setting (of sun etc.). अरतड़्गत्त adj अस्‍त भेल, डूबल (सूर्यादि) set, sunk (sun etc.). अस्‍ताचल n एक कल्पित पूर्वत जतए सूर्यादि अस्‍त होइत छथि। a mythical mountain behind which the sun and moon are said to sink.
stable. ast-bal अस्तlवल घोड़सवार। [E] n
1. lining. astar अस्तrर 1. अड़्गा सीबामे तरमे एक तह देल कपड़ा। [P] n
2. base paint. 2. काठ रडबाक आधारलेप।
1. disorderly. asta-byasta अस्तiव्यtस्तक 1. विश्रृड़्घल। [rep of व्‍यस्‍त] adj
2. awfully busy. 2. व्‍यग्र।
existence. astitva अस्तित्वe सत्ता, विद्यमानता। n
let it be so, however. astu अस्तुt बेस, जे होअओ से होअओ। int
astute अस्तुeति see स्‍तुति।
razor. astùrà अस्तूàरा केस कटबाक छूरा, खुर। [P] n
missile, weapon. astra अस्त्रe हथिआर। n - शस्‍त्र n हथिआर आ गोलाबारूद। arms and ammunition.
1. supporting column. asthma अस्थmम 1. अवलम्‍ब स्‍तम्‍भ: खसैत देबाल आदिक अवलम्‍बनार्थ बनाओल स्‍तूप। n
2. post/rope for gripping with hand while working with one'e leg. 2. पाएरसँ काज करबाक समय अयलम्‍बनार्थ हाथसँ पकड़बाक खुट्टा बा लटकल रस्‍सी।
monastery, temple. asthal अस्थaल महन्‍थानाए मठ। [स्‍थल] n
asthà अस्था् See आस्‍था।
bone. अस्थि हाड़। n-सन्‍चय n दाह संस्‍कारक तेसरा दिन चितासँ मृतकक हाड़ बीछब जे गड़्गामे प्रवाहित कएल जाइत अछि। rite of picking up bones from extinguished pyre for immersing in a holy river.
flippant. asthir अस्थिर चन्‍चल। adj
hospital. aspatàl अस्तtपताल चिकित्‍सालय। [E] n
untouchable. asprishya अस्पृsश्या 'नहि छुबाक योग्‍य' अछोप। adj
we and the like. asmadàdi अस्मdदादि हमरालोकनि। pro
the certificatre granted by a genealogist declaring thast the boy is not a near relative (स्‍वजन) of the girl. asajanpatra अस्वaजनपत्र पन्‍जीकारसँ लेल गेल एहि आशयक प्रमाणपत्र जे वर कन्‍याक स्‍वजन (निकट सम्‍बन्‍धी) नहि छथि। n
disinclination. asvaras अस्वrरस विमति। n
sick, indisposed. asvastha अस्वsस्थ. रूग्‍ण, रोगी। adj अस्‍वास्‍थ्‍य n.
denial, rejection, disapproval. asvìkàr अस्वीàकार स्‍वीकार नहि करब, खण्‍डन, अग्राह्म करब। n Also अस्‍वीकृति। अस्‍वीकृत adj
80 eighty. assì अस्सीg दस गुना आठ। nu
oh no! àh/ah अँह/अह नहि। int
ample. ahgar अहगर पर्याप्‍त, प्रचुर। adj
pride, self-conceit. ahaækàr अहड़्कार 1 घमण्‍ड। n अहड़्कारी adj घमण्‍डी। arrogant.
be reluctant. ahdàeb अहदाएब कदराएब। vi
lazy, sluggish. ahdì अहदी आलसी। [A] adj
putrefy. ahnàeb अहनाएब अरूआएब। vi
ahnishi अहनिशि अहर्निश। adv obs See
a cattle disease. ahbàh अहवाह एक पशुरोग, खोरहा। n
egism. aham अहम् अहंकार। n
rivalry. ahmahmikà अहमहमिका उपरौंझ। n
egoist, conceited. ahmmanya अहम्मnन्यd अभिमानी। adj
count hours (at the verge of death). ahar-pahar karab अहर-पहर करब काल काटब, घड़ीपहर गनब (मृत्‍युक प्रतीक्षामे)। [rep of पहर] vt
ditch stove. ahrà अहरा 1. चिड़ैक आहार/दाना। [आहार] n अहरी d.
2. माटि कोडि़कें बनाओल चूल्हि।
day and night. aharnish अहर्निश दिन राति। cls adv
nervousness. ahaldilì अहलदिली घबराहटि। n
early morning, about one hour before sunrise. ahalbhor अहलभोर ब्राह्म मुहूर्त, पसर फोलबाक बेर। n
ahià अहला See आहल।
cheer. ahiàd अहलाद हर्ष। [आह्राद] n अहलादव nvt प्रसन्‍नतापूर्वक स्‍वागत करब, प्रसन्‍न करब। receive with cheers.
Denotes joy, sorrow etc. Also अहर हा। ahà अहा हर्ष, विषाद, आदिक द्योतक। int
you the respectable, Honorific substitute of 2nd person pronoun. ahà अहॉं आदरणीय द्वितीय पुरूष सर्वनाम तोंक आदरार्थक प्रतिरूप। pro [एहॉं; ''here- you."]
pride, conceit. ahàh अहाड़ अभिमान। n
ahàtà अहाता See हाता।
diet, food. ahàr आहार भोजन, खोराक। [आहार] n
snake. ahi अहि cls n साप।
assess, reckon. ahiàeb अहिआएब अन्‍दाजब, आकलन कए निर्णय करब। vi
non-violence. ahiæsà अहिंसा ककरो वध वा ककरहु पर प्रकार नहि करब। n
harm/harmful ahit अहित अपकार/अपकारक adj/n
luck of having happy conjugal life (for ladies). ahibàt अहिबात पति जीवति रहबाक सौभाग्‍य। [आधिपत्‍य?] n अहिबातक पातिल n निरन्‍तर जरैत दीनसँ युक्‍त माटिक बासन जे नववधूक शयनकक्षमे मन्‍द प्रकाश हेतु राखल जाइछ। अहिबाती n सौभाग्‍यवती सधवा। woman blessed with loving husband.
a kind of loin cloth for ladies. ahibal अहिबाल एक प्रकारक दूकूल। [VR] n
a caste. ahìr अहीर गोप, एक जाति। [आभीर] n
be restless. ahùchia/ahunia kaâab अहुँछिआ/अहुनिआ काटब व्‍याकुल होएब। Also अहुरिआ काटव।
hunting. ahèr अहेड़ सिकार। [आखेट] n अहेडि़ [आखेटिक] n सिकारी; पक्षी बहाओनिकहार। hunter, bird catcher.
hunter. ahèla अहेला आखेटकए सिकारी। n
Denotes wonder, joy etc. ahò अहो विस्‍मय, हर्ष आदिक सूचक अव्‍यय। int hurrah, wonderfull ~भाग्‍य int धन्‍यभाग। good luck.
day and night. ahòràtra अहोरात्र दिन आओर राति, सूयेदियसँ अग्रिम सूर्योदयपर्यन्‍त काल, चौबीस घण्‍टा। n adv भरिदिन भरिराति। day and night.
2nd letter of alphabet. आवर्णमालाक दोसर अक्षर।
Denotes limit and span. a° आ° सीमा आ व्‍याप्तिक सूचक उपपद। pre Ex आजीवन '' भरि जीवन। throughout life, life-long." आमरण ''मरणपर्यन्‍त। till death." आबालबृद्ध ''बालसँ वृद्ध धरि। all the young and the old.
and. à आ आओर। [w of आओर] con
today. ài आइ वर्तमान दिनमे। [अद्य] adv ~काल्हि adv वर्तमान समयमे।now-a-days. 2. obs [inf of आएब] vi आबिकें 1. having come.- माइ n माता;पितामही आदि।
clutch, control. àtiti आइति वश, अधीनता। [आयति] obs n
law, regulation. àin आइन विधि, कानून, नियम, अधिनियम। [A] n
from now onward. aindà आइन्दाo आइसँ आगों, भविष्‍यमे। [A] adv
vombing warp in weaving process. ai-pài आइपाइ कपड़ा बुनबामे तानीकें मजबाक काज। [rep of पाइ] n Cf पाइ।
ladies. ài-mài आइ-माइ महिलालोकनि। [rep of माइ] n
(she) came. aili/ail आइलि [f of आएल]
will come. àuti आउति [f o आओत] vi
1. and. àur आउर 1 आओर, तथा। con Ex बेटा आउर " son and many such - sons."
2. and others, and many such (a device of expressing plurality). 2 तथा अन्‍यान्‍य, लोकनि, सभ।
perturbed. àul-bàul आउल-बाउल उद्विग्‍न [आकुल-व्‍याकुल] adj
having come. àe आए आबि। obs inf
what? pardon ? aè आऍं की कहलहुँ ? int
mouth of granary made of clay. àen आएन आन, कोठीक मुह। n
nonsensical talk. aè-baè आऍं-बाऍं अण्‍ट-सण्‍ट बात। n
beautiful. àet आयत सुन्‍दर। adj
come. àeb आएब अभिमुख गमन करब। v i
1. word used in goading a draught animal. 2. con obs and. ào आओ 1. बड़दकें हँकबाक शब्‍द। int
2. आओर।
1.mucus formed in stool. aò आओ 1. मलमे उत्‍पन्‍न एक चिक्‍कन द्रव। [आम] n
2. dysentery. 2. आमतिसार।
1. See àòâ आओंट 1. ऑंट।
2. broken pieces of barley. 2. बिनु चालल जबक खुद्दी।
iron lining of cartr wheel. àon आओन बैलगाड़ीक पहिआक केन्‍द्रमे पैसाओल लोहाक चोड़ा। n
and. àor आओर तथा, आ। [अपर] con
partial. àæshik आंशिक खण्‍डगत। [अंश-] adj
1. a plant; Calolropes gigatela. àk आक 1. अकोन। n
2. a part of cart. 2. बैलगाड़ीक एक अड़्ग।
1. mark, sign. àk ऑंक चिह्न, निशान। [अड़्क] n
2. figure.
àkachh आकछ अकच्‍छ। See
gravels, pebbles, grits. àkar ऑंकड़ कड़्कड़। n
full to the brim. àkanâh आकण्ठh पूरा-पूरा भरल। adj
1. mark. àkab ऑंकब 1 चेन्‍ह लगाएब। vt
2. estimate, reckon. 2 आकलन/अनुमान
deposit, mine, store. àkar आकर संचय, खानि, भण्‍डार। n
sterile animal. àkari/àkair आकरि बॉंझ पशु। n
attraction. akarkhaç आकर्षण खिचव, खिचाएब। n
extimate, assessment, calculation; budget. àkalan आकलन ऑंकब, अन्‍दाज लगाएब। n
accidental, casual, unexpected. àkasmik आकस्मिक अकस्‍मात /संयोंगवण भेल। [अकस्‍मात] adj
aspiration, arnbition. akàækŸà आकाड़्क्षा इच्‍छा, उपेक्षाए कामना। n
1. shape, form. àkàr आकार 1 आकृति, रूप। n - प्रकार n 1. छविए स्‍वरूप। appearance, look. 2. आक़ति आ नाप। size and shape.
2. size, dimension. 2 विस्‍तार, नाप
sky. àkàsh आकाश नभ, आसमान। n- कुसुम n अस्तित्‍वहीन वस्‍तु। thing that does not exist. -गड़्गा n डगहर। galaxy. - दीप n उँचगर लम्‍माक छीप पर टाडल दीप जे कातिकमे पुण्‍यार्थ लटकाओल जाइत अछि। a lamp hung up on a high pole during Kartik as a rite. - पाताल एक करव vt अति प्रयास करब। leave
patent mark. àki ऑंकी स्‍वामित्‍वसूचक चिह्न। n
sprout. àkur आँकुर बीजक वा शाखाक प्ररोह। n
1. perplexed, restless. àkul आकुल 1 आतुर, व्‍यग्र। adj
2. confounded. 2. घबराएल।
3. disheveled. 3. अस्‍तव्‍यस्‍त।
4. afflicted, overwhelmed. 4. रोगशोकादिसँ ग्रस्‍त।
1. hook auks ऑकुस 1. अँकुसी। [अड़्कुश] n
2. goad. 2. हाथीकें गड़एबाक टाकु।
1. appearance. àkriti आकृति 1 छवि। n
2. shape, form 2 ढॉंचा, रूप।
3. constitution, structure. 3 संरचना, गठन।
drawn, attracted. àkrisâa आकृष्टa खीचल। adj
a nursery song sung while an earthen lamp is shown to a baby for warding off evils. ako-chàkò आको-चाको एक शिशुगीत जे माए दीप देखाए जनमौटी बच्‍चाकें सुनबैत अछि। n
akrand आकन्दd See हाकरोस।
invasion attack, raid. akramaç आक्रमण हमला चढाइ। n आक्रान्‍त adj जकरा पर आक्रमण कएल गेल हो। attacked. आक्रमण adj आगॉं बढि चढाइ कएनिहार। invader; offensive.
shout, resentment. àkròsh आक्रोश हाक, व्‍यथाजन्‍य चीत्‍कार। n
superintendent of audit and accounts. akŸapaâalik आक्षपटâलिक लेखा सचिव। [VR] obs n Cf अखौरी।
aspersion, blame. àkŸèp आक्षेप दोषारोपण, निन्‍दा। n
1. letter. akhar आखर 1 ध्‍वनिबोधक रेखाकृति, वर्ण। n [अक्षर]
2. line/stanza of a poem/song 2 ग्रीत/पद्यक पॉंती।
dig earth with hrns in anger. àkhari ukâab आखरि उकटव रोसें सिंहसँ माटि उखाड़व। vt
last. akhri आखरी अन्तिम। [P] adj
eye. àkhi/àìkh ऑंखि नयन, नेत्र। n [अक्षि] n ~ उठव vi ऑखिमे एक प्रकारक रोग होएब। suffer from eye-sore. ~ उठाएव vt सद्बोध होएब। be wiser. ~ गड़व vi लोभाएब। become conveted. ~ गुड़रव/गुड़ारव vt क्रोधपूर्वक ताकव। brow beat. ~ देखाएव vt धमकाएब, धमकी देव। threaten.~ देव vt ईर्ष्‍यारों ताकब। c
end. akhir आखिर अन्‍त। n [P] n
hunting. akhèt आखेट सिकार। cls n आखेटक n सिकारी। hunter
आख्‍यायिका àkhyàn आख्याnन खीसा, n आख्‍यायिका n कथा काव्‍य। narrative.
1. come, arrived. àgat आगत 1 आएल। n - स्‍वागत n आएल व्‍यक्ति सत्‍कार। reception.
2. devolved, inherited. 2 सम्‍प्राप्‍त।
new comer, stranger. àgantuk आगान्तु क आएल नव व्‍यक्तिए अभ्‍यागत। adj
1. coming in receipt, proceed, income. àgam आगम 1. आय, सम्‍प्राप्ति, आमद। n
2. Tantric/occult sect. 2. तन्‍त्रशास्‍त्र।
3. indication of future event. 3. भावी प्राकृतिक घटनाक पूर्वाभास।
coming, arrival. àgaman आगमन आएब, पहुंच। n
1. prominent place. agar आगर 1 प्रमुख स्‍थान। n [अग्र]
2. mine, deposit. (fig) ….सें समृद्ध। rich in. Ex गुन आगर "mine of merit- rich in merit". 2 [आकर] खानि, खजाना, भण्‍डार।
1. ahead, onward. àgà आगॉं 1 आगु। [अम] adv - पाछॉं करब vt 1. अनुब्रजन/खुसामद करब। follow for gaining favour. 2. ततमताएब। hesitate.
2. later on, afterward. 2 पछाति।
3.in front of. 3 सम्‍मुख।
coming, ensuing. àgàmì आगामी आगॉं भेनिहार, भावी, अगिला। adj
house residence; store. agar आगार घर, भवन: भण्‍डार। n
fire. àgi/àig आगि अग्नि। n ~उठाएव vt मिथ्‍या अपवाद लागाएब। slander. ~ देव vi दाहसंस्‍कार करब। perform cremation rite. ~ मे पानि ढारब vt अकस्‍मात् उत्तेजना शान्‍त करब। becalm at once. ~लगाएव vt गम्‍भीर झगड़ा/संड़्ट सृजित करब। create serious trouble. आगिक मोल n दाह संस्‍कारमे डोम ज
next, further. àgil आगिल अग्रिम, अगिला। [अम्र] adj आगु, आगू àgu, àgù n सम्‍मुख। front. adv See आगॉं।
non-honorific term of address for woman. àgè आगे महिलाक आदरशून्‍य सम्‍बोधन। voc int उत्‍सुकता, विस्‍मय, स्‍नेह, आदिक द्योतक अव्‍पय। लोकगीतमे केवल अलाप लेबामे सेही एकर प्रयोग होइछ। Denotes affection, curiositiy. In folk songs it is used redundantly.
relating to fire. àgmèya आग्नेaय आगिसँ सम्‍बद्ध। [अग्नि ] adj ~ कोण n -दक्षिण - पूर्व दिशा। south-east direction.
force-letter. àgrajanik आग्रजानिक अगरजानी। [VR] n
1. insistence. àgrah आग्रह 1.हठ, जिद। आग्रही adj
2. entreaty, spl pressure from the host for eating more and more food offered affectionately. 2.बिनती, प्रबल अनुरोध/प्रार्थना, विशेषत: भोजमे अधिकसँ अधिक खएबाक अनुरोध।
blow, strike, injury àghàt आघात चोट, धक्‍का, क्षत। n
body, physique.. àæ आड़ देह, शरीर। [अड़्ग] ~ रहब n गर्भवती होएब। conceive. ~लागब vi आश्रय पाएब। get shelter. - समाड़ n शारीरिक अस्‍वस्‍थता। physical trouble
1. inner courtyard in a residence. àæan आड़न 1 भितरी हबेली। [अड़्न] n आड़नबाली, आड़नसँ, आड़नमे n स्‍त्री, पत्‍नी। (euph) wife.
2. home. 2 निवासगृह, घर।
3. woman's apartment. 3 भवन प्राड़्गणमे महिलाखण्‍ड।
1. bodice, blouse. àæì आड़ी 1. अड़्गा, विशेषत: महिलाक चोली। [अड़्ग] n
2. cloth-sieve. 2. कपड़ाबाला चालनि।
thumb. àæâh आड़ुठ औंठा। [अड़ुष्‍ठ] obs n
1. finger. àæur आड़ुर 1 हाथ पाएरक (पॉच) शाखा। [अड़्गल] n See T.V.I.
2. a unit of length. 2 लम्‍बाइक एक मान।
English. आड़्गल अड़रेजी, अड़रेजसम्‍बन्‍धी। adj
bodily, physical. àægik आडि़ग शरीरसम्‍बन्‍धी। [अड़्ग] adj
flame, heat. àch ऑंच ताप, धधरा। [अर्चि] n ~ पजारब vt आगि प्रज्‍वलित करब। inflame, candle. ~ लागब vi चिन्‍ता जागब। be deeply anxious, worry.
put fuel in the earthen-stove. àchab ऑंचब चूल्हिमे जारनि देब। vt
1. mouth-wash आचमन 1 अँचाएब, मुह हाथ धोअब। n आचमनीय n (वैदिक अतिथि-सत्‍कारमे) मुह-हाथ धोबाक हेतु अर्पित जल। water offered for washing mouth (in worship).
2. a rite of physical purification; to sip water thrice and touch limbs. 2 शरीर-शुद्धिक एक धार्मिक विधि: तीन बेर पानि मुहमे लेब आ अड़गसभक स्‍पर्श करब।
fringe of sari. àchar ऑंचर साड़ीक अग्रभाग जे माथ पर लेल जाइछ। [अन्‍चल] n ~ पसारब vt पुत्र माड़ब। beg an issue. ~ फुजब vi सन्‍तान होएब। attain motherhood.
1. conduct. àcharaæ आचरण 1. चालि चलन। n आचार n 1. चालि- ढालि! conduct. 2. प्रथा, परम्‍परागत रीति। custom, practice, usage.
2. character. 2. चरित्र। 3. नैतिक धर्म। morals.
3. act, performance. 3. करनी।
4. behaviour. 4. व्‍यवहार।
1. guru, preceptor, professor. àchàrja आचार्य 1 गुरू, अध्‍यापक। n ~ गुरू n उपनयनमे गायत्री मन्‍त्र देनिहार गुरू। one who intiates a pupil by investing with sacred thread.
2. exponent. 2 धार्मिक ग्रन्‍थक व्‍याख्‍याकार।
covered, encompassed, overcast, spread over. àchchhanna आच्छhन्न आवृत, व्‍याप्‍त। adj अच्‍छादन n छारन, आवरण, खोल। covering, spreading over.
àchh ऑंछ सॉंची, कोंचा, ऑंचर। See
vexed. achhan आछन व्‍याकुल। adj
upper mouth of stove. àchhi ऑंची चूल्हिक उपरका मुह। n
today. àj आज वर्तमान दिनमे। [अद्य] adv
rep of àjan-bàjan आजन बाजन बाजन।
1. eye-ointment, eye salve. àjan ऑजन 1 ऑखिक मलहम। [अज्जन] n obs
2. eye- liner. 2 काजर जे ऑंखिमे शोभार्थ लगाओल जाइत अछि।
apply ointment/eye-liner. àjab आँजब ऑंखिमे काजर/ ऑंजन लगाएब। nvt
from the very birth. àjanma आजन्मa जन्‍मकलासँ आइ धरि। adv
grand father/father-in-law. àjà आजा नाना, दादा। [आर्य-] adj n Cf
disgusted, fed up. àjij आजिज अकच्‍छ, उद्विग्‍न। [A] adj
guava. àjir ऑंजिर लताम। n
grand mother/mother-in-law. aji आजी नानी दादी। [आयिका-] n
an auspicious sign used in the beginning of personal letter. àji ऑंजी एक शुभ चिह्न जे पत्रक आरम्‍भमे मड़्गलार्थ लिखल जाइत अछि। n
throughout life. àjiban आजीवन जिनगी भरि। adv
àjibika आजीविका n See जीविका।
today. àju आजु आइ, वर्तमान दिनमे। [अद्यु] obs adv आजुक adj वर्तमान दिनक। of today, modern.
1. palms joined together in the shape of the boat. àjur ऑंजुर 1 नाओ सदृश जोड़ल हाथ। [अन्‍जलि] n See T.V.
2. a measure, as much as may be contained in such plam. 2 अन्‍न आदिक ओतबा मात्रा जतबा ऑजुरमे अँटए।
order, command. àgyà आज्ञा आदेश। n
ghee used in fire sacrifice. àjya आज्य यज्ञक निमित्ति राखल घी। n
1. rural. àjnchalik आन्जhलिक 1 देहाती, ग्रामीण। adj
2. regional. 2 क्षेत्रीय।
an aquatic bird ànjan आन्जnन एक जलचर पक्षी। [VR] n
perturbed, strained. àâ ऑंट व्‍याकुल, तड़ग। [आर्त] adj - कुओंट adv कठिन अवसर अएला पर। in hard times.
reach. àâab ऑंटब 1 अँटब। See
2 छूबि पाएब।
flour spl of wheat. àâà ऑटा अन्‍नक, विशेषत: गहुमक चूर्ण। n Cf चिकस।
sheaf, wisp, a measure of crop/straw, one fourth of a àâi ऑंटी नार/खढ आदिक एक मात्रा, बोझक चतुर्थाश। n बोझ, See T. IX. 2. कटनिहारक बोनि। bundle of crop separated as reaper's share.
1. puff and show. àâòp आटोप 1 आडम्‍बर। n
2. expansion, multitude. 2 विस्‍तार, प्रसार।
8, eight. àâh आठ आठ। nu

[अष्टि] n àâhi औंठी फलक बीआ।
barrier. àr आड़ अवरोध, परदा। n
testicles. àr [अण्ड ] n पुरूषक गुप्‍तेन्द्रियक दूनू गोली। [अण्‍ड] n
1. frippery, ostentation. àœambar आडम्बaर 1 ठाठ। n
2. expansion. 2 प्रसार, विशालता।
high level ridge. àrà आड़ा ऊँच आरि। n
egg, spl of fish àrà ऑंड़ा अण्‍डा, विशेषत: माछक। [अण्‍ड] n
a bird. àri आड़ी बक सदृश एक पक्षी। n
have scartum swollen. àri baûhab ऑंड़ी बढब अण्‍डकोष फुलब। vi
ostentation. àœvàl आड्वाल आडम्‍बर, ठाठ। n
agency of business firm. aûhati आढति व्‍यापारी फर्मक एजेन्‍सी। n
rich, wealthy. àœhya आढ्य धनवान् समृद्ध। adj
molecular, atomic. àçabik आणबिक अणुसम्‍बन्‍धी। [अणु-] adj
intestine, guts. ऑंत अँतड़ी। [आन्‍त्र] n ~उतरब vi हार्निआ रोग होएब। suffer form hernia. ~ ममोड़व vt 1. पेटमे ऐंठन सन दर्द होएब। have intense pain in stomach. 2. (लाख) विविशतासँ व्‍यथित होएब। suffer pang of helplessness.
terror, panic. àtaæka आतड़्क आशडि़कत सड़्टक भय। n adj आतडि़कत adj
criminal, cruel/brutal person' spl one who commits murder and arson. àtatài आततायी वध आदि पापकर्म कएनिहार व्‍यक्ति। n
sun-shine. àtap आतप रौद। cls n
space in between, spl carved out for ploughing etc. àtar ऑंतर अवकाश, अन्‍तराल: विशेषत: जोतबामे एक मोड़क क्षेत्र। [अन्‍तर] n
àtà ऑंता, आता See अँता।
pungent. àtikh आतिख अल्‍पमात्र तीत। [अतिक्‍त] adj
hospitality. àtithya आतिथ्यa अतिथि सत्‍कार। [अथिति] n
firework. àtisbaj आतिसबाजी अग्नि क्रीड़ा। [P]
hernia. àti ऑती ऑंत उतरबाक रोग, हार्निआ। [आन्त्रिक] ~उठव vi ऑंत उतरबाक वेदना होएब। feel pain of hernia.
eager, restless. àtur आतुर व्‍याकुल, उत्‍सुक। adj
vocal signal for inviting dogs. àtn आतू कुकुरकें बजएबाक मुखध्‍वनि। int
soul, self. atm° आत्म,° प्रणीक चेतन तत्‍व। [w of आत्‍मा] n °कथा n अपन लिखल अपन जीवन चरित। autobiography. °घात n अपनहि हाथें अपन वध। suicide. °ज n पुत्र। son. °जा n पुत्री। °वल n आन्‍तरिक शक्ति। morale. °सात् adj स्‍वाधिकृत। vested in self, made one's own. °हत्‍था n आत्‍मघात। suicide.
soul; self. atmà आत्मा प्राणीक चेतनतत्‍व: स्‍व। n
one's own. àtmiya आत्मीaय अपन, रवीय, निकट सम्‍बन्‍धबाला। adj
ultimate. àtyantik आत्यnन्तिक परम। [अत्‍यन्‍त-] adj
is. àthi आथि अछि/छथि। obs vi
green ginger; Zingiber officinate. àd आद एक कटुबन्‍द। [आर्द्रक] n
terror. àdaæk आदड़्क आशडि़कत संकटक भय। [आतड़्क] n
habit. àdati/àdait आदति अभ्‍यास, लति। [A] n
1. man. àdmi आदमी 1. मनुष्‍य। [A] n
2. servant, agent. 2. नोकर, जन।
3. husband. 3. पति।
respect, honour. àdar आदर सम्‍मान। n आदरणीय adj सम्‍मान्‍य, सत्‍कार्य। respectable.
looking glass. àdras आदरस दर्पण। [आदर्श] n
1. ideal. àdarsh आदर्श 1 अनुकरणीय, सिद्धान्‍तत: श्रेष्‍ठातम। n
2. mirror. 2 आरसि, दर्पण।
3. model. 3 प्रतिक़ति।
taking, receiving borrowing, importing. àdàn आदान लेनाइ। n -प्रदान n लेनाइ देनाइ, विनिमय। gave and take] exchange.
beginning. àdi आदि आरम्‍भ। n adj आरम्भिक। initial. °वासी n भारतीय जनजाति। aboriginals.
sun. àditya आदित्यi सूर्य। n
1. intial, first. àdim आदिम 1 आरम्भिक, प्रथम। adj
2. primitive. 2 प्राथमिक, आदिकालीन।


one who has been given order. आदिष्टo जकरा आदेश/आज्ञा देल गेल हो। adj
1. ginger. àdi आदी 1. आद। [आद्रिका] n [A] adj
2. habitual, addict. 2. आदति/लतिबाला।
respected, honoured. àdrita आदृत सत्‍कृत सम्‍मानित। adj
1. order. àdesh आदेश 1 आज्ञा, हुकुम। n
2. (in gr.) replacement. 2 प्रतिस्‍थापन।
initial. àdya आद्य आरम्भिक, पहिल। [आदि-] adj -श्राद्ध n पहिल श्राद्ध जे मृत्‍युक किछु दिनक बाद अशौच वितलापर होइत अछि। first funeral rite held after death.
form beginning to end. àdyanta आद्यन्तg आदिसँ अन्‍त धरि, पूर्णत:। adv
the prime power as mother goddess. àdyà आद्या आदिशक्तिस्‍वरूप मातृदेवी। n
àdyòpànta आद्योपान्तn See आद्यन्‍त।
half. àdh,àdhà आद्य, आद्या दू बराबरि भागमे एक भाग। [अर्ध/अर्धक] adj/n आध आधी adv आधा आधा कए, बराबरि बराबरि। half and half.
1. base, ground, support. àdhàr आधार 1. आश्रय। n
2. resort. 2. अवलम्‍ब।
agony, grief. àdhi आद्यि मनोव्‍यथा। n
excess, abundance. àdhikya आधिक्यa अधिकता, प्राचुर्य। [अधिक-] n
caused by divine power. àdhidaivik आधिदैविक देवी शक्तिसँ भेल। adj
àhin आधिन abs See अधीन।
supremacy. àdhipatya आधिपत्यy प्रभुता। [अधिपति-] n
caused by physical forces. àdhibhautik आधिभौतिक प्रकृतिजन्‍य, प्राणिजन्‍य। adj
(in chess) half victory. àdhi आधी सतरड़्गमे आधा जीत। [अर्धिका] n
àdhin आधीन See अधीन।
modern. àdhunik आधुनिक वर्तमान कालक, नवीनं। [अधुना-] adj
spiritual, theosophical. àdhyàtmik अध्याtत्मिक अध्‍यात्‍मसम्‍बन्‍धी। [अध्‍यात्‍म-] adj
belch, eructation. àdhvàn आथ्वाnन ढेकार। n
1. other. àn आन 1 इतर। [अन्‍य] adj आनक आन adj जे सोचल छल तहिसँ भिन्‍न। different form what was thought.
2. different. 2 भिन्‍न।
3. third person, outsider. 3 उदासीन/तटस्‍थ पुरूष।
4. outlet of claybox made for storing food-grains. 4 कोठीक निचला मुह।
frequent communication. àn-jàn आन-जान आबागमन। n
face ànan आनन मुह, चेहरा। n
happiness, joy. ànanda आनन्दa हर्ष, प्रसन्‍नता। n आनन्दि‍त adj
bring. ànab आनब लाएब। vt
1. 16th part of a rupee. àna आना 1 टाकक सोलहम भाग: ततबा मूल्‍यक एक सिक्‍का। n See T.VIII. Ex चारि आना उपजा "25 percent yield."
2. proportion 1:16; about 6%. 2 सोलहम भाग: लगभग छओ प्रतिशत।
evasive attitude. àna-kàni आना-कानी टार-मटोर। n
prestige, self-respect, egoistic attitude. àni/àin आनि आत्‍मप्रतिष्‍ठा। [Aआन] n
twisting of meaning. ànì-màni आनी-मानी अर्थक तोड़-मरोड़कर n
sequence, order in combination. anupurbi आनुपूर्वी अनुक्रम। n
based on conjecture. ànumànik आनुमानिक अनुमान पर आश्रित। [अनुमान-]
hereditary. ànubaæshik अनुवांशिक बंशानुगत। [अनुवंश-] adj
incidental. anukhaægik आनुषडि़ग गौण। [अनुषड़्ग-] adj
internal. àntarik आन्तrरिक भिरतका। internal. [अन्‍तर-] adj
1. shaking. àndòlan आन्दोaलन 1. झमार, हिलब-डोलब। n
2. movement, agitation. 2. निक्षोभण, कोनी माडक हेतु जनताकें सक्रिय करब।
storm. ànhar आन्हrड़ बिहारि। n
blind. ànhar आन्हrर नेत्रहीन। [अन्‍ध] adj
storm. ànhi आन्ही. बिहारि। n
self. àpa आप अपना, स्‍वयम्। [आत्‍म-] obs pro आप कए con एक तँ आ ताहिपर। on one hand and …on the other. Ex ई गाए बृढि आप कए मरखाहि आप कए "The cow is old on one hand and wild on the other" आपकता n intimacy, affection.
obstinacy. àpaâ आपट हठ, भाभट। n
1. distress, clamity. àpat आपत् 1. विपत्ति, कष्‍टकर स्थिति। n
2. danger. 2. संकट
àpati, àpait आपति See आपत्ति।
come accidentally, devolved. àpatit आपतित अवान्छित/अचिन्तित रूपें आबि तुलाएल। adj
1. trouble, àpatti/àpait आपत्ति/ 1. उजुर। n
2. calamity. 2. विपत्ति, संकट।
evil, trouble, disaster. àpad आपद अनिष्‍ट स्थिति, विपत्ति, अत्‍याहित। n -धर्म n आपातकालिक नियन-शैथिल्‍य। relaxation allowed in emergency,
àpadà आपदा n See आपत्।
one's own, personal. àpan आपन अपन, स्‍वकीय। [आत्‍मन:] adj
1. hand over. àpab आपव 1 सोंपब, अर्पित करब। [अर्प-] obs vt
2. place on. 2 स्‍थापित करब, राखब।
recent time. àpar आपर हाल, वर्तमान काल। n
àpras आपरस see अपरस।
criminal. àpràdhik आपराथिक अपराधसम्‍बन्‍धी। adj
to one's own taste. àpruchi आपरूचि अपन रूचिक अनुरूप। adj Ex आपरूचि भोजन पररूचि सिड़ार।
able to change one's form, metamorphic. àprùpi आपरूपी इच्‍छानुसार भिन्‍न रूप धारण करबामे समर्थ, जेना राक्षस। adj
returned, paid back, come back. àpas आपस धुराओल, प्रत्‍यावर्तित। [Aवापस] adj आपसी n प्रत्‍यावर्तन। return.
emergency. àpàtkàl आपातकाल विषम स्थिति। n
prima facie. àpàtatað आपातत: प्रथम दृष्‍टया। adv
from tip to toe. àpàdamastak आपादमस्तtक समग्रत:। adv
by oneself. àpu आपु स्‍वयम् obs adv
1. filling in. àpùrti आपूर्ति 1. भरब। n
2. supply. 2. जुमाएब।
relative, comparnative àpèkŸik आपेक्षिक तुलनामूलक। [अपेक्षा-] adj
intimate. àpta आप्तm अन्‍तरड़रग, आत्‍मीय। adj
satiated, gratified. àpyayit आप्याiवित तृप्‍त। cls adj
plunged, flooded. àplàbit आप्लाiवित पाटल, आच्‍छन्‍न। adj
trouble, disaster. àphad आफद विपत्ति, दुस्थिति, बलाए। [A] n आफदी adj
be restiess. àphan tòûab आफन तोड़व आतुर होएब। vt
now. àb आव सम्‍प्रति, अत: पर। adv
wine maker. abkar आवकार मद्यनिर्माता। [P] n
1. distillery. àbkari आबकारी 1 आसवन। [P] n
2. excise. 2 उत्‍पाद शुल्‍क।
tied. àbaddha आबद्ध बान्‍हल। adj
prestige. àbru आबरू प्रतिष्‍ठा। [P] n
weakness. àbalya आवल्यa कमजोरी, दुर्बलता। [अबल-] n
oven. àbà आवा माटिक बासन पकएबाक भट्टी। n
coming and going, traffic, communication. àbàgaman आवागमन अएनाइ-गेनाइ, गतायात। n
àbàj आवाज See अवाज।
abàjahi आवा-जाही See आबागमन।
cultivated. àbàd आबाद अबाद। [P] See adj जोतल। cultivated. आबादी n 1. कृषि क्षेत्र। area under cultivation. 2. जनसंख्‍या, बस्‍ती। population.
irrespective of age. àbàlbriddha आबालवृद्ध नेनासँ बूढ धरि। adv
will come. àbih आविह अओताह, आओत। obs vi
saltpeter processed in the sun by dehydration. àbi sòrà आबी सोरा रौदमे वाष्‍पीकरण द्वारा बनल सोरा। n
now. àbe आवे आब। obs adv
affection, fondness. àbès आबेस स्‍नेह, वात्‍सल्‍य, अनुराग। n आबेसी adj स्‍नेही, अनुरागी। fond, affectionate.
rugged, uneven. àbhaû-khubhar आभड़-खुभड़ विषय। adj
ornament. àbharaç आभरण गहना। n
splendour, luster, tint. àbha आभा छवि, शोभा, चमक। n
1. glimmer, vague vision/idea. àbhas आभास 1. झलक। n
2. sign, prospect. indication. 2. लक्षण।
aristocracy, noble birth. abhijàtya आभिजात्यa कुलीनता: खानदानी उच्‍च संस्‍कार। n
an ancient race. àbhir आभीर अहीर, एक प्राचीन गोपालक जाति। n
ornament. abhukhaç आभूषण गहना, अलड़्करण। n
internal. àbhyantar आभ्यaन्तअर भितरी। [अभ्‍यन्‍तर-] adj Also आभ्‍यन्‍तरिक।
worship of ancestors on a festive occasion. abhyudyik आभ्युdदयिक शुभ कर्मक अवसर पर पितरलोकनिक पूजन। n
1. mango. àm आम1 1 एक फल, रसाल। [आम्र] n -वात n गॉंटआ, बातरस। gout, rheumatism.
2.mucus. 2 आओ।
public. àm आम2 सार्वजनिक। [A] adj
income. àmad आमद आय। [P] n आमदनी n आयस्रोत, आय। source of income; Also income in general.
a group of soldiers. àmanaik आमनैक एक प्रकारक सैनिक। [VR] n
invitation. àmantraç आमन्त्रçण सादर बजाएव। n Cf निमन्‍त्रण ''भोजनार्थ बजाएब।''
disease, aliment. àmaya आमय रोग। n Cf कुलामय।
till death. àmaraç आमरण मृत्‍युपर्यन्‍त, जीवन भरि। adv
amla, àmalak आमलक धात्री। n See अओरा।
mother (in address). àmà आमा माता (भगवती)। [ अम्‍बा] obs n
a rice. àmà ghaur आमा घोर एक धान। n
upper part of food canal. àmàshae आमाशय आमाश्रय, उदरक उपरका भाग जतए बिनु प्रचल अन्‍न सन्चित होइत अछि। n
sun-dried green mango chips used as souring agent. àmil आमिल कॉंच आमक सुकटी। [आम्रकील] n
meat and fish. àmiŸ/àmikh आमिष माछ-मांस। n
preface. àmukh आमुख प्राक्‍कथन। n
from the very root, radically. amùl आमूल जाडि़सँ। adv Also आमूलचूल '' from tip to top".
malice. àmèkh आमेख देय। n
joy. àmòd आमोद हर्ष, उल्‍लास। n - प्रमोद n मनोरन्‍जन। rejoicing.
mago. àmra आम्र आम। cls n
doing again and again. àmrèûaç आग्रेड़न दोहराएव तहराए। n
income. àya/àe आय आमद, प्राप्ति। n
rectangle. àyat आयत समकोण चतुर्भुज। n adj समकोण चतुर्भुजाकार। rectangular.
campus. àyatan आयतन भवन, आलय। n
dependent, subjugated. àyatta आयत्त वशवर्ती, अधीनस्‍थ, वशमे कएल। adj
made of iron. àyas आयस लोहाक बनल। [अयस्-] adj
import. àyàt आयात बाहरसँ अनाएब। n आयातित adj बाहर/विदेशसँ मड़ाओल। imported.
dimension, exent. àyàm आयाम विस्‍तार, माप। n
effort. àyàs आयास श्रम, यत्‍न। n
1. age. àyu आयु 1 बएस। n
2. life span. 2 जीवन सीमा।
commissioned officer, commissioner. àyukta आयुक्तs उच्‍च प्रभार दए नियुक्‍त शासनधिकारी। n
weapon, arms. àyudh आयुद्य शस्‍त्र। n
life. àyuràyur° आयुर्° जीवन। n आयुर्दा, आयुर्बल n आयुमान। lifespan. आयुविज्ञान n चिकित्‍साशास्‍त्र। medical science. आयुर्वेद n चिकित्‍साशास्‍त्र। medical scienmce. आयुर्वेद n वैद्यक। an Indian system of medicine. आयुष्‍मती, आयुष्‍मान adj चिरन्‍जीवी [ई आपनासँ छोटक नामसँ पूर्व शुभाशंस
commission. àyog आयोग कानूनी आधिकारक सड़्ग कोनी विशिष्‍ट तथ्‍यान्‍वेषण या निर्णय करबाक हेतु गठित उच्‍चस्‍तरीय संस्‍था। n
1. plan, prospect. àyòjan आयोजन 1. कार्यविधिक पूर्व परिकल्‍पना। n
2. organization, preparation. 2. निआर भास, तैआरी ओरिआओन।
3. performance, celebration. 3. अनुष्‍ठान, समारोह।


àr आर1/आ'र See आओर।
edge of wheel (weapon). àr आर2 चक्रक घार। n
reddish. àrakta आरवत अल्‍प लाल वर्णक। adj
nail polish àraktak आरक्तaक आरत। n
police. àrakŸi आरक्षी पुलिस। n
wild. àraçya आरण्यa जंड़्गली, वन्‍य। [अरण्‍य-] adj
red dye used in painting nails and fect. àrat आरत नखरड़्ग। [आरक्‍तक] n आरतक पात n रड़्ग बोरि सुखाओल तरक पात जे पानिमे घोरने नखरड़्ग बनैत अछि। red dye soaked in cotton sheet.
àrati आरति See आति, आरती।
offering candle light in worship. àrti आरती देवताके दीपमाला चढाएब। n
across. àr-pàr आरपार एहि परसँ ओहि पर धरि। adv
àrab आरव See अरबा।
begun. àrabdha आरव्धh आरम्‍भ कएल गेल। adj
beginning. àrambh आरम्भh सुरूह। n आरम्भिक adj
1. looking glass. arasi/arias आरसि 1 अएना, दर्पण। [आदर्शिका] n Also आरसी।
2. an ornament. 2 एक गहना।
1. whip-saw. àrà आरा 1 काठ चिरबाक एक हथिआर। n Also आगराज।
2. spoke of wheel. 2 अरगज।
propitiation, worship, service. àràdhan आराधन 1 सेवा, अर्चना, उपासना। n Also आराधना। आराध्‍य adj पूज्‍य। adorable.
1. comfort, ease. àràm आराम 1. चएन, सुख। [P] n
2. relief. 2. स्‍वास्‍थ्‍यलाभ।
3. relaxation, rest. 3. विश्राम, शयन।
4. pleasure-garden. 4. [संस्‍कृत] उद्यान।
5. monastery. 5. बिहार।
arrow-root. àràròt आरारोट एक कन्‍द। [E] n
àri/air आरि खेतक चारू कातक जे सीमा व जलावरोध दूनूक काज करैत n -धूर rep.
hand saw. àri आरी काठ चिरबाक एकजनिआ हथिआर n
yam, an edible root . àru/àur आरू1 एक कन्‍द जकर तरकारी होइछ n See खम्‍हार।
1. and àru आरू2 1 आओर con Ex हमरा आरू ''हम तथा अन्‍याय। I an other, we." छओंड़ा आरू ''छओंड़ासभ। boys.
2. and others. 2 तथा अन्‍य।
1. ascended. àruûha आरूढ 1. चढल। adj
2. mounted. 2. सवार।
3. determined, adamant. 3. कटिबद्ध, दत्तवित्त।

more, further. àro आरो आओरो। [अपरोडपि] adj
healthiness. àrògya आरोग्यi रोगहीनता, स्‍वास्‍थ्‍य। [आरोग-] n
1. placing on, imposition. àròp आरोप 1 ऊपर राखब, स्‍थापन। n आरोपण n आरोपित adj
2. charge, allegation, accusation. 2 दोष लगाएब, अभियोग।
3.attribution. 3 थोपब।
4. planting. 4 रोपव।
1. ascent, mounting, climbing. àròh आरोह 1 चढाइ, सवार भोनाइ। n आरोहण n
2. rise, elevation, height. 2 उत्‍थान, उँचाइ।
3. growth, germination. 3 अड़कुरण, प्ररोह, बाढि।
1. afflicted, distressed. àrta आर्त 1 सँ पीडि़त। adj -नाद n त्राणक हेतु चीत्‍कार। cry for rescue, save-our-souls.
2. perplexed. 2 व्‍याकुल, घबराएल।

seasonal. àrtab आर्तव ऋतुसम्‍बन्‍धी। adj n ऋतुस्राव। menstruation.
1. eagerness. àrti आर्ति 1 व्‍याकुलता। n
2. grief. 2
व्‍यथा।
enonomic, financial, fiscal. àrthik आर्थिक वित्तीय। adj
wet. àrdra आर्द्र भीजल। adj
6th constellation. àrdrà आर्द्रा छठम नक्षत्र। n See T.III.

noble. àrya आर्य सभ्‍य। adj n एक मानव प्राजति। a human race, the Aryan. 'आर्यावर्त n उत्तर भारत। the settlement of the Aryanas, north India.
relating to sages, (usage) accepted due to being used by a traditional, achatc. àrkha आर्ष ऋषिसम्‍बन्‍धी, पौराणिक, प्राचीन परम्‍पराक (प्रयोग) [ऋषि-] adj) ऋषि
a red dye derived form the tree Morinda Citrifolia. àl आल एक लाल रन्‍जक द्रव्‍य जे एक गाछसँ बहराइछ। n
decorative, rhetoric, ornamental. àlankàrik आलड़्कारिक शोभात्‍मक, शोभाधायक, (काव्‍यमे) अलड़्कार-प्रधान। [अलड़कार-] adj
1. layer of straw in straw and reed fence. àlan आलन 1. टाटक बीच देल गेल खढक आस्‍तरण। n
2 straw mixed with mud in building a mud wall 2. भीत बनएबाक सानल माटिमे दृढतार्थ खढ पातक मिश्रण।
paper pin. àlpìn आलपीन कागज नथबाक लौह कील। [Po] n
Almirah. आलमारी अलमारी। [T] n
resort, base. àlamban आलम्बaन आश्रय, आधार। n
1. resort, abode, station. àlae आलय 1 डेरा, बसेर। n
2. campus, compound. 2 प्राड़्गण, हाता
àlari-jhàjari आलरि-झालरि rep of झालरि।
sloth, laziness. alas आलस आलस्‍य, शैथिल्‍य। [अलस-] n आलसी adj काजसँ देह चोरओनिहार, अहदी। lazy. आलस्‍य See आलस।
1. niche. àlà आला 1. दीपक चक्‍का। n
2. stethoscope. 2. ह्रदयक ध्‍वनि सुनबाक एक यन्‍त्र।
a move in gazifa play (obs) àlàt आलात गजीफाक एक शर। [A] n
1. talk. àlàp आलाप 1 गप। n
2. (in music) modulation of tune. 2 (सड़्गीतमे) स्‍वरक विविध रूपमे प्रलम्‍बन।
friend (woman). àli आलि सखी। n
embrace. àliægan आलिड़्न छाती लगाएबख, अँकबारब। n
scholar. àlim आलिम विद्वान (अरबीफारसीक)। [A] n
woman friend (in address only). àli आली सखी। cls n
potato. àia आलू एक कन्‍द जकर तरकारी होइछ। n आलूभाटाक सम्‍बन्‍ध n दूरसँ जोड़ल हास्‍यास्‍पद सम्‍बन्‍ध, जेना एके खेतमे उपजने आलू आ भाटाक बीच। relation between potato and brinjal as both are produced in the same farm, (fig) far-fetched insignificant relationship.
a sour dried fruit. àlù bokhàrà आलू बोखारा एक अमत फल जकर सुकठी खाएल अछि। n
alè आले See आल।
1. script, article. àlèkh आलेख 1. लिखल निबन्‍धादि सामग्री। n
2. sketch. 2. रैखिक प्रतिवृत्ति।
plaster, paint, coat. àlèp आलेप लेपनाइ, लेबा, पतस्‍तर। n
1. light. àlòk आलोक 1. प्रकाश। n
2. enlightenment. 2. ज्ञान।
review, criticism. àlòchnà आलोचना गुणावगुण विलोकन, विवेचन, समीक्षा। n आलोचक n समीक्षक। critic.
stirring, agitating. àlòûan आलोड़न लाड़-खोड़, संक्षोभण। n
allotment. àbantan आवण्टaन बटवारा, अंशविभाजन। n
periodical. àbadhik आवधिक नियतकालिक। [अवधि-] adj
covering, veiling, cover, envelope. àbaraç आवरण परदा, आच्‍छादन, झौंप। n
swirl, whirl pool. àbarta आवर्त भॉंउरि। n
recurrence, return. àbartan आवर्तन बेरिबेरि बहुरब, पौन:पून्‍य। n
enlargement, magnification. àbardhan आवर्धन छोट (चित्रादि) के पैध करब, मन्‍द ध्‍वनिकें तीव्र करब। n
series, chain. àbali आवलि षड़्वित शृड़्खला। n Also आवली।
necessary. àbashyak आवश्यyक बाध्‍यकारी, जरूरी। [अवश्‍य] adj
residence, lodge, domicile. àbàs आवास डेरा, बासा, बसेर। n आवासीय adj आवास संबन्‍धी: आवास-सुविधायुक्‍त। residential.
invocation; call. àbàhan आवाहन देवताके पूजार्थ बजाएव: आह्वान, पुकार। n
1. appearance, manifestation, advent, emergence. àbirdhàb आविर्भाव 1. तिरोहित वस्‍तुक प्रकट होएब, दृश्‍य अवस्‍थामे आएब; उदभव। n आविर्भूत adj
2 discovery, invention. 2. पूर्वमे अज्ञात वस्‍तुक उदभावना।
discovery, invention. àbishkàr आविष्काrर नव/अज्ञात वस्‍तु प्रकाशमे अननाद। n आविष्‍कृत adj
possessed of; charged with. àbisâa आविष्टs संड़्क्रान्‍त, निहित; भूत-प्रेत देवताक आवेश/प्रवेशसँ प्रभावित। adj
1. encircled, enveloped. àbrit आवृत 1 घेरल। adj
2. covered veiled, hidden. 2 झॉंपल।
1. repetition. àbritti आवृत्ति 1. दोहराएब। n
2. round. 2. खेप तोड़।
3. frequency. 3. बारंबारता, आवर्तिता।
1. emotion. àbèg आवेग 1 भावनाक, उद्वेक। n
2. momentum. 2 बलमात्रा, आयास।
1. application. àbèdan आवेदन 1 अर्जी दरखास्‍त। n
2. request. 2 अनुरोध, निवेदन।
1. love, affection, àbèsh आवेश 1 आवेश n
fondness. 2 भावोद्रक, जोस, उत्तेजना।
2. emotion, excitement.
1. envelope. àbèsân आवेष्टeन 1. लपेटन। n
2. winding, wrapping. 2. लेपटाएव।
wish. àsjaæsà आशंसा कामना। n
apprehension, fear, risk. àshaækà आशड़्का सम्‍भावित अनिष्‍ट चिंता। n
1.intention, motive. àshaya/àsae आशय 1 अभिप्राय, ह्रदयस्‍थ भाव। n
2. purport, intended meaning. 2 तात्‍पर्य।
3. receptacle. 3 पात्र, आश्रय।
hope. àshà आशा उमेद। अशालु adj आशावान् hopeful.
blessing, good wishes. àsikh आशिष शुभकामना। n Also आर्शीवाद, आशीष।
impromptu, immediate. àshu आशु अबिलम्‍ब, द्रुत। adj adv Ex °कवि, °तोष। -लिपि n द्रुत गतिसँ लिखबाक सांकेतिक लिपि। short-hand.
wonder, surprise. àshcharja आश्चhर्य विस्‍मय। n आश्‍चर्यित adj.
1.household. ashram/àsram आश्रम 1 परिवार, कुटुम्‍ब। n आश्रमी adj पारिवारिक, घरैआ। domestic, having house-hold.
2. hermitage. 2 कुटी।
3. class status, varna. 3 वर्ण।
4. any of the four stage of life. व्‍यवसायानुसार जीवनधाराक अवस्‍था, ब्रह्मचर्य आदि
shelter, resort, support. àshraya/àsrae आश्रय अवलम्‍बए शरण, वास। n आश्रित adj अवलम्बित। dependent.
inborn enmity as said to be between horse and buffalo. àshvamàhikh आश्वaमहिष शाश्‍वत बैर। n
assured, confident. àshvast आश्वaस्तn आश्‍वासन पाबि निश्चित भेल। adj
assurance, consolation. àshvàan आश्वाaसन आशाजनक बोल भरोस। n
seventh month. àshvin आश्विन सातम मास। n
fourth month. àkhàûh आषाढ चारिम मास। n See T.III.
1.hope. às आस 1 भरोस, उमेद। [आशा] n n
2. swing. 2 झूलाक पवन- सन्‍चार/दोलन।
sloth. àskati/àskait आसकति आलस्‍य। [आशक्ति] n आसकती adj आलसी। lazy.
far off, remote. àskùr आसकूर दूर, असकूर। adj
attached, charmed, attracted. àsakta आसक्तa सटल: आकृष्‍ट, अनुरक्‍त। adj आसवित n.
attachment. àsaæg आसड़्ग आसवित। n
gently. àste आसते धिरें-धिरें। [A अहिस्‍तह] adj
1. seat, sitting mat/chair. àsan आसन 1. बेसक। n आसनी n छोट आसन। sigle seated mat.
2. (in yoga) sitting posture. 2. (योगमे) शरीरकें विभिन्‍न मुद्रामे आनब।
1. adjacent, close. asana आसन्नj 1. सटल, निकटवर्ती। adj
2. imminent. 2. समीपागत।
near about. às-pàs आस-पास अड़ोस-पड़ोस। [rep of पास < पार्श्‍व] adj
yell, cry. àsmard आसमर्द घोल। n
sky. àsmàn आसमान आकाश। [P] n -तारा n एक आतिसबाजी। an item of firework, rocket. आसमानी adj फीका नील। of light blue colour, sky-blue, azure, celestial.
àsram आसरम See आश्रम।
shelter, support, resort. àsrà आसरा आश्रय, अवलम्‍बन। n
1. wine. àsab आसव 1 मदिरा। n
2. medicated wine. 2 औषधक एक वर्ग
1. easy. àsan आसान 1 सोहा। [P] adj
2. subdued 2 अनुकूल (समझ)
waiting for arrival of some one. àsà-bàâi आसा-वाटी आतूर प्रतीक्षा। n
preparation for the reception of landlord. àsà-sòâà आसा-सोंटा मलिकक स्‍वागतार्थ सामग्रीक ओरि आओन। n
blessings, good wishes. àsikh आसिख आशीर्वाद। [आशीष] n
àsin आसिन See आश्विन।
àsirbàd आसिरवाद See आर्शीवाद।
seated on. àsin आसीन बेसल, चढल। adj
an early variety of paddy. àsu/àus आसु एक प्रकार का अगता धान। n
devilish, satanic. àsur आसुर राक्षसी, तामस। [असुर-] adj Also आसुरी।
from Rameshvar temple in extreme southj to the Himalayas (extreme north), throughout India. à-sètu-himàchal आसेतुहिमाचल रामेश्‍वरस रहमाय पर्यन्‍त, पमस्‍त देश। adv
too much insistence, persuastion. àsèdh आसेध प्रबल आग्रह n
1. bed. àstaraç आस्तrरण 1 ओछाआन, शय्या। n
2. carpeting, spreading over. 2 छारब, ऊपरमे तह देव।
theist. àstik आस्तिक ईश्‍वर ओ धर्ममे आस्‍था रखनिहार। [अस्ति] adj
a mythical serpent. àstik आस्तीhक एक पौराणिक सर्प। n
sleeve. àstin आस्तीeन बहुऑं। [P] n
gently. àstè आस्तेy नहु नहु। [P अ‍हिस्‍तह] adj
1. turst. àstha आस्थाr 1 श्रद्धा, पूज्‍यबुद्धि। n -पात n आर्थिक स्थिति, धन-सम्‍पत्ति। economic status.
2. wealth. 2 सम्‍पत्ति।
royal corut. àsthàn आस्थाnन राज-दरबार। cls n
relishing, tasting. àsvàdan आस्वाaदन सोआदव, रस-ग्रहण। n
alas! àh आह खेदव्‍यन्‍जक int
sound of footstep. àhàti आहटि पएरक अवाज, पदध्‍वनि। [आधटट] n
hurt, injured. àhat आहत घाएल, चोटाएल। adj
reserveior of water for irrigation. àhar आहर पदबाक जलक भण्‍डार। n
bird's feed. àhra आहरा पक्षीक दाना। n
handful bundles of crop. àhal आहल तारि मुट्ठी भर (खढ आदि)। n See T.IX.
battle. àhab आहब युद्ध। cls n
Denotes pain, pity, pleasure etc. aha आहा पीड़ा, दया, प्रसन्‍नता आदिक सहज उदार। int
diet, feed. àhàr आहार भोजन। n -विहार n खाएब- पिअब, चलब-फिरब आदि दैनिक क़त्‍य जकर प्रभाव स्‍वाथ्‍य पर पड़ैत अछि। daily routine of living.
sigh. ahi आहि वेदनासूचक श्‍वासध्‍वनि। n ~ रे वा, ~ रे वाप int हा देव। O my God!
pleasant sun-rays. ahi आही जाड़क कोसल सुखद रौद। n
offered to fire in sacrifice, àhut आहुत अग्निमे समर्पित। adj आहुति n अग्निमे अर्पित करब; शाकल्‍य। such offering; offerings made so.
àhur kàâb आहुर काटव See अहुरिआ काटब।
1. invoked àhùt आहूत 1 जानिक आवाहन कएल गेल हो। adj
2. invited. 2 वजाओल, आसन्वित।
vocative prefixed to the word of address. àhe आहे सम्‍बोधन पद। voc Ex आहे सखी "O sister."- माहे n अपन दोषक निकारणार्थ कहल गेल तथ्‍यहीन गप। words of lame excuses.
daily. àhnik आहिक दैनिक। [अहन्-] adj n नित्‍यक़त्‍य। routine course of daily ritual.
1. joy, gladness. ahead आह्राद 1. हर्ष, प्रसन्‍नता। n
2. affection. 2. आवेस।
1. invitation. àhvàn आह्वान 1. आमन्‍त्रण। n
2. call, invocation. 2. हाक।
18th consonant of alphabet. d द वर्णमालाक अठारहम व्‍यंजन।
dá द' See दए।
1. regarding, concerning. dae दए 1. समवन्‍धमे [inf of देब "to give"] adv Ex. बेटा दए पूछलान "He enquired about my son." Ex. पटनासँ गया दए काशी गेलहुँ। "I went to kashi from patna via Gaya."
2. via, through. 2. देने, बाटें
1. cup/fold made of leaf. daonà दओना 1. पातक कटोरा। n [द्रोणक] 2. [दमनक] obs एक फूल। Artemisia lacticolia. a flower. ˜ कदम्‍ब n एक धान। a rice.
1. way, means, place. daor दओर 1. जगह, अवकाश, मार्ग। n 2. See डॉंस। दर्शन द n बीन्‍हबण्‍ डॉंसब। stinging, biting.
2. इनाकरक निर्माण आदिमे लेल गेल चो
ड़ाइ।
tooth (of ferocious animal). daæstrà दंट्रा हिंस्‍त्र जन्‍तुक दॉंत। n
strong pungent smell. dak दक तीव्र कटु गन्‍ध। n
scratch. dakchab दकचव अनेक दिशामे ठाम-ठाम काटव वा डॉंरि पारब। vt दमचम-दकचा n अति दकबनाइ। random scratches and cuts.
crush and gulp. dakrab दकड़ब कठोर वस्‍तु जोरसँ चिबाए हाबर-हबर खोएब। vt
bright. dak-dak दकदक उज्ज्‍वल। adj
adept, skilled; efficient. daksa दक्ष कुशल, विज्ञ, पटु। adj
1. right (side) daksiæa दक्षिण 1. दहिन (भाग)। adj ˜ अयनान्‍त See मकर सड्क्रान्ति।
2. benevolent, favourable. 2. अनुकूल, शुभप्रद।
3. south 3. ओ दिशा जे उगेत सूर्यक मुहें ठाढ़ भेने दहिना हाथ दिस पड़ैत अछि।
priest's fee; remuneration/reward of teaching. daksiæà दक्षिणा दान आदिमे पुरोहितक अंश, गुरू आदिक पारिश्रमिक/पारितोषक। n
winter solstice. daksiçàyan दक्षिणायन ओ काल जखन सूर्यक उदय विषुवत्-रेखासँ दक्षिणाने होइत अछि (अर्थात् 21 जूनसँ 22 दिसम्‍बर)। n
clockwise. kadsiçàbart दक्षिणावर्त दक्षिण दिस होइत। adv
southern. daksiçì दक्षिणी दक्षिण दिशा सम्‍बन्‍धी। adj n 1. छोटाकी अड़ॉंची। cardamom. 2. दक्षिण देशक निवासी, दाक्षिणात्‍य। southerner.
1. hold, possession, occupation. dakhal दखल 1. कब्‍जा, आयतता, भोग। [A] n ºदिहानी n स्‍वत्‍वधारीकें अपन सम्‍पति पर कब्‍जा देअएबाक अदालती प्रक्रिया। legal process of delivering possssion to the decree-holder.
2. entrance, approach. 2. प्रवेश, पहुँच।
dakhin दखिन obs See दक्षिण।
bright. dagatag दगदग गोर दपदप। adj n हृदयक कम्‍प। palpitation.
(said of heart) palpitate, throb with fear. dagdagàeb दगदगाएब भय/आतड्क आदिसँ हृदयक कापब/धड़कब। vi दगदगी n
burnt. dagadh दगध दग्‍ध, जरल। adj vi जरब; (लाक्ष) व्‍यथार्स व्‍याकुल होएब। burnt be intolerably afflicted with grief.
burnt (an abuse). dagdhì दगधी जरलि (एक गारि)। nf
iron hook for branding animals. dagnì दगनी श्राद्धमे बाछ। दगबाक लोहाक आँकुस। n
village midwife. dagrini दगरिनि प्रसव करएबाक व्‍यवसायबाली महिला। n
burnt, unlucky. daglàhà दगलाहा दागल, दग्‍ध, अभागल। adj
treachery. dagà दगा विश्‍वासाघात, वंचना। [A] n ºबाज adj वंचक, ठक। treacherous.
burnt. dagdha दग्धh जरल। adj
daæ दड See दड्ग।
trample. daæardàun दडरदाउन खुनब, खुरेठब। n दडाठ adj पशु द्वारा धाडल जजात्। crop troden by cattle.
miscreant. daæaul दडौल दड्गा-फसाद, कएनिहार, उपद्रधी। adj
astonished. daæg दड्ग चाकत, स्‍तब्‍ध। [P] adj
wrestling competition. daægal दड्गल कुस्‍ती, मल्‍ल-स्‍पर्धा [P] n
affray. wrangle; riot. daægà दड्ग मारि-पीट, शान्तिभड्ग। [P] n -फसद rep.
dachchhin दच्छिन दक्षिण दिशा, दहिन। n
southern. dacchinbarià दछिनवरिआ दक्षिण दिशाक। [दक्षिणापालिक] adj Also दछिनवारि।
kachhinà दक्षिना n See दक्षिणा।
southerner. dachhinàha दछिनाहा दक्षिण दिशाक निवासी। adj
wind blowing from the south. kachhinàhì दछिनाही दक्षिणसँ अबैत बसात। n
leaning southward. dachhinàhut दछिनाहुत दक्षिण दिस झुकल। adj
cardamom. dachhini दछिनी छोटकी अडॉंची। n
split (pulse) by grinding. dar-rab दड़रब जॉंतमे दए दलिहनकें दू-दू खण्‍ड करब। [दल-] vt दड़रा n दोखड़ा पीसल अन्‍न। groats. Also दड़री।
a rice. daûima दडि़मा एक धान। n
(souring spice) made of dried up chips of tender mango. daûimì दडि़मी अजोह आम कटि-काटि सुखाएकें बनाओल (आमिल)। adj
a rice 2. एक धान।
(clothes) not yet worn out or torn, intact, stable. daûh दड़ जीर्ण नहि भेल, बिनु फाटल-चिटल (वस्‍त्र)। [दृढ़] adj
1. rod, staff. danœa दण्डa 1. डण्‍डा, छड़, सोटा, लाठी। n See T.III ˜ घीचब vt उक्‍त व्‍यायाम करब। practise the above exercise. -ताल n सड्गीतक एक ताल-वाद्य। a musical fork. ˜ प्रकार [VR] n एक प्रकारक वस्‍त्र, दुकूल। a variety of cloth. -प्रणाम n भूमिमे पडि़ प्रणाम करब। prostration. ˜ भरब vt जुरमाना चुकाएब। pay
2. punishment 2. सजाए।
3. a unit of time; 3. कालक एक प्राचीन मान।
4. a physical exercise : stretching body lifted on two hands. 4. एक व्‍यायाम, दूनू हाथक भरें दण्‍डवत् पडि़ छाती माटिमे सटाएब।
tooth. dàtº दँतº दॉंत। [w of दॉंत] n -कट्टा adj दॉंत कटबाक प्रवृतिबाला। of biting nature. ºकड़रि adj दॉंत कड़रनिहार (बड़द)। (ox) grating, one's teeth. -किच adj दॉंत किचबाक स्‍वभावबाला, क्रोधी। of gnashing nature, fietful. ºखिसटी, ºखिसोट n दीनतापूर्वक दॉंत देखओनाइ; दीन भावें याच
given. datta दत देल। adj n एक उपमान। a surmame. ºचित adj मनसँ लागल। attentive. दतकपुत्र n गोर लेल बेटा। adopted son.
a clan of राजपूत। dattasiæ दतसिंह राजपूतक एक वंश। [VR] n
quick lime, ashes of snil-shells used as lime. dadri ददरी घोंघा-सितुआक खोइआक भस्‍म जे भिजलापर चून भए जाइत अछि। n
dadià ददिआ [दादी] दादीक कोटिक। of दादी ;rbr;. ˜ ससुर n पत्‍नीक या पतिक दादा (पितामह)। grand father-in-law. ˜ सासु n पतिक या पत्‍नीक दादी। grand mother-in-law. ददिऔरा n दादीक घर, मात्रिका। grand mother's home. Also ददिहर।
curd, yogurt. dadhi दधि दही। c/s n -मड्गल n यात्राक काल दही-चीनी चटाएब जे शुभ मानल जाइत अछि। feeding curd with sugar at the time of departure considered auspicious.
dán द'न1 See दीन।
A pariticle denothing indefiniteness. ºdan ºदन2 एक निपात से प्रश्‍नवाचक सर्वनामक सड्ग अनिश्चितता द्योतित करैत अछि। Ex केदन ''केओ अनिश्चित व्‍यक्ति। some one." कतए-दन ''कोनहु अनिश्चित स्‍थानमे। somewhere."
(crop) bearing healthy grains. dan-gar दनगर पुष्‍ट दानबाला (अन्‍न)। adj
rice cooked with poppyseed. dan-jàur दनजाउर पोस्‍तादाना मिलाए रान्‍हल भात। n
dan-dan दनदन See दनादन।
remain healthy and happy. dan-dan karab दन-दन करब स्‍वस्‍थ ओ प्रसन्‍न रहब। vt Also दनदनाएब।
drain. danpat दनपट कच्‍चा माला।
wrangling. dan-phan दन-फन रगड़-झगर। [द्वन्‍द्व-फन्‍द] n
outlet of drain. danàrh दनाढ़ नाला बाटें पानि बहबाक मुह। n
in quick succession (firing etc). danàdan दनादन तीव्र गतिसँ अव्‍याहत बेरि-बेरि (गोली चलाएब आदि)। adj
cut asunder. danàsab दनासब काटब। vt
dents of sickle. danàsì दनासी हॉंसूक दॉंत। n
demon. danuj दनुज दानव, राक्षस। n
a flower; danùph दनूफ एक फूल। [द्रोणपुष्‍प] n :Leucas linifolia.
ball of lensid paste mixed with poppy seeds. danaurì दनौड़ी दाना दए बनाओल सुक्‍खा बड़ी। n
tooth; tusk danta दन्तa दॉंत। n -कथा n मौखिक परम्‍परासँ प्रचलित कथा, लोककथा। fold-tale of oral tradition. -क्षत n कामकेलिमे दॉंतसँ कएल क्षत। sexual bite on lips. ºभर n स्‍वारस्‍य, अनुकूल प्रतिक्रियाक सडे्कत। inclining disosition. दन्‍तरबा, दन्‍तार n बहराएल दॉंतबाला हाथी। tusker. Cf मक
elephant, दन्तीa हाथी, विशेषत:। दाँतबाला। n spl tusker. दन्‍तुर c/s adj 1. बढ़ल/ऊँच दॉंतबाला, दॉंतुल। toothly. 2. खोचाह। scratchy. दन्‍तुरित adj अड्करित, उद्रत। sprung up, sprouted. दन्‍तोष्‍ठ्य adj दॉंत आ ठोरक स्‍पर्शसँ उच्‍चरि‍त। labio-dental. दन्‍त्‍य adj दॉंतसँ उच्‍चरित। dental.
1. confilct, combat. danda दन्दa 1. झगड़ा, लड़ाइ। [द्वन्‍द्व] obs n
2. embarrassment. anxiety. 2. धन्‍ध, वेरारता, चिन्‍ता।
3. surprisc. 3. विस्‍मय।
sharpness, severity. dap दन्दp दाप, प्रखरता। n
chide, rebuke. daptab दपटव टॉंटबण्‍ धड़काएब। vt दपट n.
bright. dapdap दपदप उज्‍वल adj
ambush. dapàeb दपाएब अपराधीकें पकड़वाक हेतु घात लगाए नुकाएकें बैसब। vt
office. daphtar दफतर कार्यव्‍यवस्‍थासम्‍बन्‍धी बही-खाता आ कागजपवक संग्रहालय, कार्यालय। [P] n दफतरी n जिल्‍दसाज। book binder. Also दफतर।
bury. daphnàeb दफनाएब गुरदाकें माटिक तर गाड़ब। [A] vt
section of enactment. daphà दफा कानूनक अनुच्‍छेद/क्रमाड्क [A] n
head of village watchmen. daphàdàr दफादार ग्रामस्‍तरक एक अमला, चौकीदारसभक मुखिआ। n
take possesion illegally, encroach. daphànab दफानब अवैध रूपें अपना कब्‍जामे लेब। vt Also दफिआएब।
dab दब See under दबब।
pressure. dabaoâ दबओट दबाओ। n
hide oneself, constrict. dabkab दबकब छिपब, सुटकब, नुकाएब। vi
1. narrow. dabkàh दबकाह 1. सड्कीर्ण, सॉंकर adj
2. shy, timid. 2. दब्‍बू।।
ruboust. dabaæg दबड्ग प्रभावशाली, प्रौढ़। adj
come down, decline, sink. dabab दबब अवनत होएब। दब adj अपकृष्‍ट, हीन कोटिक। inferior in quality.
1. medicine. dabài दबाड़ 1. औषध। [P] n
2. medical treatment, remedy. 2. चिकित्‍सा।
suppress, subdue. dabàeb दबाएब उपरसँ बल लगाए अवनत करब, पिचब। [cau of दबब] vt
dabào दबाओ See दबाव।
1. heavier load on the front side in a cart. dabàr दबाड़ 1. चुप, बएलगाड़ीपर आगॉं दिस अधिक भार। n 2. See under दबाड़ब।
scold, chide. dabàrab दबाड़ब डॉंपब, टपटब। vt दबाड़ n.
pressure. dabàb दबाव चाप। n
dabià दबिआ See दबिला।
steal. dabiàeb दबिआएब चोराएब। vt
chopper, cleaver. debilà दबिला बॉंस कंटबाक एक काता। [दाप-] n
heavy. dabìj दबीज भारी। adj
dabaith, dabail दबैठ, दबैल See दबकाह।
meek. dabbù दब्बूt भीरू। adj
1. strength, might, stamina. dam दम1 1. बल। [P] n ˜ धरब vt विश्राम करब, सुस्‍ताएब, रूकब: प्रतीक्षा करब। take respite, stop a while, wait.
2. breath 2. साँस
3. life. 3. प्राण।
4. suppression of desire. 4. झोराओल तरकारी, विशेषत: आलूक।
5. इन्द्रिय-निग्रह।
price. damº दमº2 मूल्‍य। [w of दाम] ºकढ़ adj दाम तोडि़ किनबाक भरोस दए छोड़ल (पशु)। (cattle) of which price is settled but sale is yet to be effected. ºपोसिआ adj दाम लगाए पोसिआ देल गेल (माला)। (cattle) entrusted for rearing at a fixed capital value.
1. (said of cloud) thunder, roar. damkab दमकब 1. (मेघक) गरजब, दमसब। vi दमक n
2. flash, glitter. 2. चमकब।
3. be reduced. 3. घटब।
pumping set ofr irrigation/fire fighting. damkal दमकल हबाक दाबसँ पानि घिचि फेकबाक यन्‍त्र। [P] n Also दमकला, दमकाला।
1. valuble. damgar दमगर 1. मूल्‍यवान्। adj
2. strong. 2. बलवान्
depirited. damchurù दमचुरू हतोत्‍साह। adj
1. mite, unmarked copper coin of the past. damûì दमड़ी 1. तामाक टुकड़ी जे पूर्वमे सिक्‍का जकॉं चलैत छल। [द्रम्‍म-] n
2. (fig) trifle. 2. (लाक्ष) तुच्‍छ वस्‍तु।
dam-dam karab दम-दम करब See दन-दन करब।
suppression, oppression. daman दमन दबाएब; सताएब। n ˜ लाता, दमना n See दऔन। दमनीय adj दबएबा जोर। surmountable.
roar. damsàb दमसब गरजब। vi दमस n.
a drum. damsà दमसा एक ढोल n
asthma. dama दमा एक श्‍वासरोग। [P] n
a caste of tailors. damài दमाइ नेपाली दरजीक एक जाति। n
an edible root. damàin दमाइन एक खाद्य कन्‍द। n
assess/settle price. damàeb दमाएब मोलाएब, मूल्‍याड्कन करब, मूल्‍य तोड़ब। [दाम-] nvt
couple of husband and wife. dampati दम्पaति पति आ पत्‍नीक जोड़ा। [दम ''घर'', पति ''स्‍वामी''] n
a vegetable dish. dampokht दम्पोkखत एक व्‍यंजन। n
arrogance. dambha दम्भh घमण्‍ड। n दम्‍भी adj घमण्‍डी। arrogant.
dammà दम्माa See दमा।
damya दम्बa See दमनीय nunder दमन।
pitiable. daenìe दमनीय दयाक पात्र, टुरवस्‍थामे पड़ल। adj
pity, compassion, mercy. dayà दया आनकें दुखी देखि जागल कृपाभाव, रहम। n दयालु adj सदय। compassionate.
dayàd दयाद See दायाद। दयादिनी See देआदिनी।
1. rate, market rate, ratio. dar दर1 1. भाओ, दू मानक अनुपात। n
2. aperture. 2. दरारि, फाट।
3. cave. 3. कन्‍दरा।
a lag word denoting "and so" dar दर2 ''इत्‍यादि'' अर्थक द्योतक उपपद। pro. Ex दर-दरबाजा "royal court and so" दर-दरमाहा "salary and so"
crack, rend, split. darkab दरकब फाटब, चिरक्‍का लागब। vi दरक n
requirement; purpose. darkar दरकार प्रयोजन, अपेक्षा। [P] n
darkkà दरक्कान चिरक्‍का। See दरकब।
application, petition; request. darkhàs दरखास आवेदन, अरजी। [P] n Also दरखास्‍त।
Islamic prayer ground. dargàh दरगाह सामूहिक प्रार्थनाक रमना (इस्‍लामने)। [P] n
dozen. darjan दरजन बारह टाक जत्‍था। [E] n
standard, level, class. darjà दरजा श्रेणी, कक्षा, स्‍तर, वर्ग। [A] n
1. tailor, a caste. darjì दरजी 1. कपड़ा सीबाक व्‍यवसायी एक जाति। n Orthotomus sulorius, दरजिआही n दरजीक टोल। settlement of दरजी community.
2. a bird. 2. एक पक्षी।
1. pain darad दरद 1. वेदना। n ºमेदा n एक वृक्ष। a tree
2. spl labour pain 2. विशेषत: प्रसव-वेदना।
cursh under teeth something hard. dardaràeb दरदराएब दर-दर ध्‍वनिक सड्ग सुपारी आदि चिबाएब। vt
mirror, looking glass. darpan दरपन आएना। n
darpardà दरपरदा See दरपरदा।
1. mingle and merge with another group. darab दरब1 1. अपनासँ आन वर्गमे मिलि आ पचि जाएब। vi
2. give fair yied. 2. तिराएब, आशानुकूल उपजब।
darab See
haggling. darabgar दरबज्जाr भाओ-बट्टा, मोलाइ। n
race. darbari दरबरि दौड़। n
front yard, lawn in front of a house. darbàjà दरबाजा घरक अगिला सहन, दोआरि। [P द्वारवाह्म] n
door-keeper. daban दरबान द्वारपाल n
1. royal court of audience. darbàr दरबार 1. राजा-महाराजक महफिल, राजद्वार राजाक अपन न्‍यायपीठ। [P] n ˜ करब vt खुसामद करब। ingratiate oneself with gaining favour. दरबारी n 1. दरबारमे नियुक्‍त मोसाहेब। courtier.
2. flatterer. 2. खुसानदी, चाटुकार।
salary, monthly pay. darmàha दरमाहा मासिक वेतन। [P]
thrash, crush. darmèsab दरमेसब कुटब, पीटब। vt
under-tenant. dar-raiati दररैअति रैअति‍क रैअति। [A] n
1. visit, glimpse. darras दरस 1. दर्शन। obs n लेश, छूति। dash, touch.
darsan दरसन See दर्शन। दरसनी n दर्शनक समय देल गेल चढ़ौआ। presentation made for sighiting
a fish. darsà दरसा एक माछ n
show, demonstrate. darsàeb दरसाएब देखाएब। obs vt
main pole of mast. darsudhà दरसुधा नाओमे मस्‍तूलक खाम्‍ह। n
interest on interest. darsùdi दरसूदि सूदिक सूदि। [P] n
space vacated by digging/cutting. dar-hà दरहा माटि कटलासँ वा वस्‍त्र फटलासँ बनल रिक्ति। n
a fish dar-hì दरही एक माछ। n
drawers. daràj दराज टेबुलक तर लगाओल खोली। [E] n
a small plane used for smoothing edges. daràj दराज2 कोर चिक्‍कन करबाक छोट रन्‍दा। n
a venomous snake. daràdh दराध एक विषधर साप। n
a herb, Sanseviera roxburghiana. daràdhni दराधनी एक वनौषधि, मूर्वा। n
crack, crevice. daràri दरारि गह, पातर फाट। n
dithch, pit. dari दरि खाधि। n
river. dariào दरिआओ नदी। [P] n
dariddar दरिद्दर See दरिद्र।
poor. daridra दरिद्र निर्धन, अकिन्‍चन। adj दरिद्रा n एक देवी जे दरिद्रताक प्रतीक थिकीह। a goddess bestowing misfortune. opp लक्ष्‍मी।
cottton carpet, drugget. dari दरी सतरन्‍जी। [T] n
ditch dari दरी2 दरि। n
pity, sympathy. darèg दरेग दया n
public thorough fare. dareràh दरेराह सार्वजनिक मार्ग। [P] n
1. supervisor darògà दरोगा 1. पर्यवेक्षक [P] n Also दरोजा।
2. sub-inspector of police. 2. पुलिस अवर निरीक्षक।
entered, posted. darj दर्ज प्रविष्‍ट, अड्कित। [A] adj
darjan, darja, darjì दर्जन, दर्जा, दर्जी See दरº।
pain. dard दर्द वेदना, पीड़ा। [P] n
frog dardur दर्दुर दादुर, बेड। c/s n
1. arrogance. darpa दर्प 1. घमण्‍ड। n
2. grandeur. 2. प्रताप।
mirror, looking glass. darpaç दर्पण आएना n
dush grass. darbha दर्भ कुश। n
1. one who sees; spectaior, audience, visitior. darshak दर्शक 1. देखनिहार, प्रेक्षक। n दर्शन n 1. देखनाइ, अवलोकन, भेट, साक्षात्‍कार। seeing, viewing. 2. विशेषत: देवप्रतिमा आदिक श्रद्धापूर्वक पुण्‍यार्थ अवलोकन। spl paying visit to an idol/dignitary. 3. वैचारिक दृष्टि, जीवन आ जगतक रहस्‍यक चिन्‍तन। philosophy, view of life and world.दर्शनी n
2. one who shows, demonstrator, guide. 2. देखओनिहार, प्रदर्शक।
1. band, batch, group,l gang. dal दल 1. झुण्‍ड, मण्‍डली, गुट, पार्टी। n ºगर adj गादिबाला। pithy. ˜ पलटू See दलबदलू। -फुट्टू adj अपन मण्‍डलीसँ हटल। one who has separated himself from his group. ºबन्‍दी n गुटबाजी। factionalism. ˜ बदलू adj अपन दलकें छोडि़ आन दलमे जाए मिलनिहार (नेता)। defector.
2. party. 2. सड्घटित समवाय, पार्टी।
3. clod of earth. 3. चेखान।
4. feast. 4. (साधुक भाषामे) भोज, निमन्‍त्रण।
5. half and half a piece. 5. अर्धक, द्विधाकृत खण्‍ड, टुकड़ा।
6. petal, leaf. 6. पत्‍ती, पँखुरीश्; पात।
7. pith, pulp, 7. गादि, गुहा (बाँस आदिमे)।
spring, heave, temor. dalkab दलकब लचकब, उधकब, कॉंपब। vi दलक दलमी n कम्‍प; भूकम्‍प। tremor, earthquake. दलकाएब cau.
dalgar दलगर See under दल (7)।
marsh, morass. daldal दलदल भीतरमे थालबाला किन्‍तु उपरसँ सुखाएल-सन भूमि। n adj तरमे थाल बाला। marshy, swamp.
splitting, pressing down, opperssion dalan दलन . पिचब, थकृचब, दबाएब सताएब। n
trapping cover, deceit. dalpardà दलपरदा खाधिमे फैंसएबाक हेतु उपरसँ बिछाओल कपड़ा; वन्‍चना। n
retinue. dalbal दलबल रक्षाक‍सहित परिजन। n
agitate, be turbulent. dalmalàeb दलमलाएब आन्‍दोलित होएब। vi दलमल n आन्‍दोलन, संक्षोभ, खलबली। agitation, turbulence. दलमलित adj. दलमली n See दलमल।
spongy lump. dalmà दलमा जमल पिण्‍ड। n
outhouse; community hall built outside residential quarters. dalàn दलान बहघरा, चतु:शाल/आडनसँ बाहर सार्वजनिक बैसकक घर। [P] n
broder, tout. dalàl दलाल व्‍यावसायिक वाणिज्‍यदूत। [A] n दलाली n w/w.
lentil. daliº दलिº दालि। [w of दालि] n ºपिट्ठी n दालिमे सिझाओल पीठ (द्र.)। barley cakes cooked with lentil. ºपुरी n भीतरमे दालि भरि पकाओल/छानल पूरी। lentil stuffed puri. ºसगा n साग मिलाए रान्‍हल दालि। lentil cooked with vegetable leaf. ºहन See below.
porridge. dalià दलिआ दोखड़ल जओ-गहुमक खिच्‍चाडि़। [दलित] n
1. crushed.. dalit दलित 1. पिचाएल, थकुचल। adj
2. splitted 2. दड़रल।
3. pressed down, oppressed, down-trodden. 3. दबाओल, सम्‍पीडि़त, सताओल।
dalidarà, daliddar दलिदरा, दलिद्दर See दरिद्र।
lentil, pulse dalihan दलिहन टू दलबाला अन्‍न, जेना राहडि़। [दालीधान्‍य] n
gang-leader. dallù दल्लूा दलपति। n
forest. daba दब वन। c/s n दवाग्नि n वनमे लागल आगि, अगड़ाही। forest fire. Also दबानल।
10, ten. dash दश दस। nu -कण्‍ठ, -कन्‍धर n See रावण। ºकर्म n गर्भाधान आदि दस संस्‍कार। ten sacraments starting from conception. ºगात्र n श्राद्धसँ पूर्वक पिण्‍डदान। a part of funeral rite performed during ten days after death. ºमुख n See रावण। -मूल n आयुर्वेमे गनओल दस महावृक्ष
decade. dashak दशक दस वर्षक कालखण्‍ड। n
tooth. dashan दशन दॉंत। c/s n
tenth. dasham दशम दसम। n
1. tenth day of moon-phase. dashmì दशमी 1. दसम तिथि। n दसहरा। दुर्गा
2. the last day of 2. विशेषत: विजया दशमी, अ‍ाशिवन शुल्‍क दशमी जाहिआ दुर्गाक विसर्जन होइत आछि।
3. ten holy days of bright fortnight of , the festival of puja. 3. नवरात्र, दसहरा, आशिवनक दुर्गापूजा।
1. state, condition. dashà दशा 1. अवस्‍था, स्थिति। n
2. situation, stage, circumstances. 2. परिस्थिति, हालति।
3. period of planet (in astrology). 3. (ज्‍यौतिषमे) ग्रहक भोग-काल।
ten incarnations of Lord Vishnu. dàshabatàr दशावतार विष्‍णुक दस रूपमे अवतरण। n
(man) prossessing power of retaining in memory several events observed once. dashàbdhàn दशावधान सद्य: एकहि बेर जानि दस (अनेक) वस्‍तुकें स्‍मरण रखवाक असाधारण शक्तिबाला (लोक)। adj Cf शतावधान।
of ten day's duration. dashàn दशाह दस दिन रहनिहार वा दस दिनक बाद भेनिहार (अशोचादिऋ। adj
stung dasâ दष्टg डँसल, बीन्‍हल। adj
10, ten das दस पॉंचक द्विगुण संख्‍या। nu पॉंच, -बीस nu लगभग दस। ten or so.
signature. daskhat दसखत हस्‍ताक्षर। [P दस्‍तखत] n
in good health, faring well. dasgar दसगर नीक दशाबाला, स्‍वस्‍थ। adj
dasgardà दसगरदा See दस्‍तगर्दा।
dasaùdhi दसन्नुhथि [VR] See दसौन्हि।
tonner dastak-hì दसटकही दस टाकाक नोट/सिक्‍का। n
serving many persons (not under one master). dasaddi दसही अनेक गोटाक ओतए काज कएनिहार (जेना पँसारीसभऋ। adj
a pot fitted with long handle for lifting it from above. dasnà दसना ऊर्ध्‍वमुख डण्‍टीबाला पात्र जाहिसँ तरल पदार्थ टानल जाइत अछि। n
kitchen pincers. daspana दसपना सँड़सी, चुट्टा। [P दस्‍तपनाह] n
an equipment of rider. dasraichà दसरैचा असबारक एक साज। [VR] obs n
(mother's breast) having enogh milk to flow from all the ten points. das-sòà दससोआ (दुधगर स्‍तन) जाहिमे दसो स्रोतसँ दूध आबए। adj
a religious festival of ten days' duration ending on the tenth day of waxing moon. das-hara दसहरा पूजाक एक विशिष्‍ट पर्व जे आशिवन, माघ चैत्र ओ आषाढ़ मासक शुल्‍क पक्षक दशमीकें सम्‍पन्‍न होइत अछि। n
ten per cent dasàk दसॉंक दशांश, दस प्रतिशत। n
fureral rite held after ten days. dasàhi दसाही दस दिन अशौच मानि कएल गेल श्राद्ध। [दशाहिक] n
a part of marriage ceremony performed by ten women whose husbands are alive. dasot दसोत विवाहक बादक एक विधि जाहिमे दस रूधवा मिलि दस बेर बरक चुमाओन करैत अछि। [दशावर्त] n
a caste of bards. dasònh दसोन्हe भाट, बन्‍दी। n Also दसोन्‍ही, दसौन्हि।
1. loose mothion. dast दस्तo 1. पेटसँ पातर मल खसबाक रोग। [P] n 3. [दस्‍तº] हाथ। hand. ºखत n हस्‍ताक्षर। segnature. ºगर्दा n हथपैंच। friendly borowing. ºपनाह n सँड़सी। kitchen tongs. दस्‍ताना n हाथजामा। gloves. दस्‍तावर adj रेचक पेट झाड़बाक गुणबाला। purgative.
2. excretion. 2. मलत्‍याग।
deed; document, record; spl deed of transfer etc. duly registered. dastàbej दस्ताbवेज अभिलेख; विशेषत: स्‍वत्‍वान्‍तरण-लेख। [P] n
pen-stand. dasti दस्तीख छोट कलमदान। n
custom, common practice. dastùr दस्तूrर परिपाटी, चालि, परम्‍परा। [P] n दस्‍तूरी n परिपाटीक अनुसार देय बट्टा। customary dues/commission etc.
robber; pirate. dasyu दस्युr तस्‍कर, चोर, डकैत; विशेषत: जलदस्‍यु। n
thread of wool used for weaving blanket. dassì दस्सीn ऊनक सूत जाहिसँ कम्‍बल विनल जाइत अछि। n
1. small take, bigpool/tank. dah दह 1. झील, चओर; पैघ पोखरि। [ह्रद] n 3. obs दस। ten. दहओदिस obs See दहोदिस।
2. lotus creeper. 2. कमल-लता।
burn slightly. dankab दनकब कनेक जरब। vi
locality, area, tract. dahgi दहगी भाग, अलड, क्षेत्र। n
1. burning. dahan दहन 1. जरनाइ। n
2. scorching heat. 2. ज्‍वाला, ताप।
3. fire. 3. आगि।
ceremonial bath in marriage/janeu. dahnahi दहनही विवाह/उपनयनक स्‍नान-विधि। n
flood prone (area). Also दहनाल। dahnàr दहनार बाढि़सँ बेरि-बेरि दहाएबाला (क्षेत्र)। adj
1. burn, be consumed by fire. dahab दहब 1. जरब। vi 2. See दहाएब।
shudder dahlab दहलव घरबराएब, डराएब। vi
"Ten of playing cards. dahlà दहला तासक दसम फर्द। n
fear. dahsati/sait दहसति भय। [P] n
tens, figure having ten times value. dahài दहाइ दस गुन स्‍थानीय मानबाला अड्क। nu
(said of crops) be inundated and washed away by flood/rain. dahàeb दहाएब 'दह (झील) मन भए जाएब' बाढि़क/वर्षाक तेज प्रवाहमे भासब। vi vt प्रक्षालन द्वारा भसिआएब। flush out.
flood- affected area. dahàr दहाड़ बाढि़ने डूबल क्षेत्र। n
curd, yogurt. dahi दहि दही। [दधि] obs n
dahià दहिअा See फुफड़ी।
seller of curd. dahiar दहिआर दही-विक्रेता। [दधिकार] n
1. a bird, magpie robin. dahigan दहिगन 1. एक पक्षी। n
2. a plant. 2. एक वनस्‍पति।
(in abouse) one whose beard is burnt. dahijarba दहिजरबा 'जकर दाढ़ी जरल छैक' एक गारि जे झगड़ामे महिला पुरूषकें दैत आछि। [दाढ़ी जरब] n
1. right. dahin दहिन 1. दक्षिण, बामसँ विपरीत दिशाक। adj Also दहिना।
2. favourable. 2. अनुकूल, कृपालु।
yogurt, curd. dahì दही दधि, जोरन दए जमाओल दूध। n ˜ पौरब vt दही जमएबालए पात्रमे औटल दूध ढारब। curdle.
Denotes indefiniteness after interrogative pronoun. ºdahu दहु अनिश्‍चयसूचक निपात जे प्रश्‍नवाचक सर्वनाममे लगैत अछि। Ex केदहु ''केओ अनिश्चित व्‍यक्ति।'' some one; Cf केदन।
dowry. dahèj दहेज यौतुक, विवाहक समय वरकें देल गेल उपहार। [A जहेज] n
in all ten directions, all around. dahò-dis दहो-दिस दसो दिशामे। adv Also दहोदिसा। दहोदिसिआ n सभ पक्षक प्रतिनिधित्‍व कएनिहार, मध्‍यस्‍थ। middleman representing all sides (parties).
incessantly (shedding tears). dahò-bahò दहो-बहो (नोर खसब) धारा-प्रवाह। adv
a sickle. dà दा एक काता। [दात्र]n
1. an honorific title suffixed to woman's name (irrespective of caste and lineae). dài दाइ 1. महिलाक नामक अन्‍तमे लगनिहार एक सर्वजातीय उपनाम; विशेष कए पिताक घरमे कन्‍याक नाममे लगाओल जाइत अछि। [धात्री/देवी ?] n -माइ n बेटी-पुतोहुलोकनि। daughters and housewives together.
2. informal address/reference word for mother and younger girl. 2. माता ओ छोटि बालिकाक अनौपचारिक सम्‍बोधन/निर्देश पद।
3. respectfull address/reference word for midwife and maid servant. 3. धाए आ परिचारिकाक मातृतुल्‍य सम्‍मानसूचक सम्‍बोधन/निर्देश पद।
a process of threshing: crop spread around a pole and trodden by a leam of oxen. -दोगाउनि rep. dàuni दाउनि बड़दक खुरसँ धडाए अन्‍न झाड़बाक एक विधि। [दापनी] n
filed (a petition etc.) dàer दाएर पेश, विचारार्थ, प्रस्‍तुत (कचहरीमे आवेदनपत्र आदि)। [A] adj
1. manoeuvre, stratagem, strategy, trick; spl in play, wrestling etc. dào दाओ 1. कौशलपूर्ण युक्ति। n -पेंच rep
2. opportunity of manoeuvring. 2. अवसर, मओका।
dàon दाओन See दाउनि।
southerner. dakŸiçàtya दाक्षिणात्यन दक्षिणभारतक (निवासी) द्राविड़। adj
1. favour. dàkŸiçya दाक्षिण्य. 1.अनुकूलता कृपालुता। n
2.generosity. 2.उदारता
1. posted, entered in register. dàkh दाख 1. दर्ज, प्रविष्‍ट, अभिलिखित। [A] adj ˜ करब vt आदरपूर्वक देब, प्रस्‍तुत करब। submit. -खारिज n राजस्‍व-अभिलेखमे नव स्‍वामिक नाम चढ़ाए पुरान स्‍वामीक नाम हटाएव। mutation, replacement of owner's name in land records.
2. put up, presented for consideration. 2. प्रस्‍तुत, पेश, उपस्‍थापित।
scar, stain; stigma. ˜ लागब dàg दाग कालिमा, धब्‍बा। लान्‍छन। [P] n vi कलड्क पाएब, कुकर्मक दुर्यश होएब। get a stigma, have one's name tarnished.
1. brand. dàgab दागब 1. धीपल लोह सटाए त्‍वचापर चेन्‍ह बनाएब। [दाध, दाह] vt दागनि n पशुकें दगबाक लाहाक आंकूस। branding hook.
2. shoot, fire. 2. गोली मारब।
pomegranate. dàûim दाडि़म अनार। [दाडिम्‍ब] n
1. biting/stinging injury. dàrh दाढ़ 1. [दष्‍ट] साप आदिक दॉंत गड़बाक क्षत। n
2. long beard. 2. पैघ दाढ़ी।
scorched, burnt. dàûhal दाढ़ल झरकाओल, जराओल। adj
1. beard. dàûhì दाढ़ी 1. चिवुकपर ज नमल केस। n ˜ काटब vt चिबुकपर जनमल केस कमाएब। shave. ˜ धरब vt स्‍नेहपूर्वक अनुरोध करब। persuade affectionately. ˜ बनाएब See दाढ़ी काटब।
2. chin. 2. चिबुक।
tooth, denture. dàt दॉंत दन्‍त। n (बनौआ)। ˜ कड़रब vt दॉंतपर दॉंत रगडि़ ध्‍वनि करब। grind teeth in sleep. ˜ किचब vt जोरसँ दॉंतपर दॉंत बेसाए क्रोध-प्रर्दशन करब। gnash one's teeth in fury. ˜ खिसटब, ˜ खिसोटब, ˜ निपोरब vt दॉंत उधरि दीनता देखाएब। show teeth in misery and humillation. दॉंतब Se
due, payable. dàtabya दातव्यa देय, चुकएबाजोग। adj
donor, contributor, generous. dàtà दाता देनिहार, दानकर्ता। n
dàtì, dàtul दॉंती, दॉंतुल See under दॉंत।
bite. dàte kàjab दॉंते काटब दॉंतसँ हबकब। vt
raw grains of crop. dàdaûi दादडि़ कॉंच अनाज। n
advance made on the terms of producing sugar cane etc. dàdnì दादनी किसानकें नील, कुसिआर आदिक खेती करबाक सर्तपर देल गेल अगाउ। [P] n
1. a beat of music. dàdrà दादरा 1. सड्गीतक एक ताल। n
2. a type of musical melody. 2. सड्गीतक एक प्रकार।
1. grand father. ddà दादा 1. पितामह। [तात] n दादी f.
2. uncle (in address only). 2. पित्‍ती (सम्‍बोधनमे)।
frog. dàdur दादुर बेड। n
dadu दादु हरदि See दारूहरदि।
1. gift, giving, granting. dàn दान1 1. देनाइ। n -पत्र n दान(2)क अभिलेख। inscription/record of donation.
2. donation. 2. धर्मार्थ/लोकोपकारार्थ धन देब।
stand, receptacle. ºdàn ºदान2 बासन, आधानी, पात्र; [P] n Ex कलमदान।
natural water course developed by the ursh of water. dànar दानर जलप्रवाहवश स्‍वत: बनल पनिवट। n
1. demon. dànab दानब 1. राक्षस। n दानवी f.
2. natural calamity. 2. बिहारि आदि प्राकृतिक उत्‍पात।
1. grains of crops, dernel. dànà दाना 1. अन्‍नकण, अनाज। [P] n
2. diet of birds and cattle. 2. पशु-पक्षीक आहार।
3. granule, globule, bead. 3. कण, गोली।
generous. dànì दानी1 दान करबामे उदार। adj
pot, stand. ºdànì दानी2 बासन, पात्र। n Ex नोसिदानी।
demon, (fig) natural calamity. dànò दानो राक्षस, (लाक्ष) प्राकृतिक उत्‍पात। [दानव] n
1. grandeur, majesty. dàp दाप 1. प्रताप, ऐश्‍वर्य। [दर्प] n
2. sharp pungent smell. 2. तीव्र कटु गन्‍ध।
3. gust of scorching wind. 3. झरका।
1. parcher's wooden mallet. dàb दाब 1. कनसारक काठक थापी। n 2. See nunder दाबब।
press, suppress. dàbab दाबब उपरसँ भार देव, चापब, जॉंतब। n [A] अधिकार-याचना। claim.
1. wooden spon/ladle. dàbi/dàib दाबि 1. काठक करछु। [दर्वी] n 2. See दर्बिला।
a herb dàbil दाबिल एक वनौषधि। n
1. demand, claim. dàbì दाबी 1. साधिकार माड। [A] n
2. challenge. 2. स्‍पर्धा।
1. a small coin of the past. dàm दाम 1. एक प्राचीन सिक्‍कर, दगड़ी। [द्रम्‍म] n ˜ तोड़व vt मूल्‍य पटाएब। settle price by bargain. See. T.IV. 4. डोरी। rope.
2. price. 2. मूल्‍य।
3. a unit of weight. 3. एक तौल।
chicken pox, varicella. n dàmas दामस एक सांसर्गिक रोग, मसूरिका। n
lightning. dàmini दामिनी मेघक बिजली। n Also दामिनी।
precious. dàmì दामी मूल्‍यवान्। adj
Lord Krisna. damòdar दामोदर भगवान् कृष्‍ण। n
conjugal relation. dàmpàtya दाम्पtत्यn पति-पत्‍नीक सम्‍बन्‍ध। n
1. inheritance. dàye दाय 1. आनुवांशिक उतराधिकार, पैतृक स्‍वत्‍व, बतौपी। दायाद n देआद, दायक अधिकारी, पैतृक सम्‍पतिमे सहांशभागी; गेतिआ। coheir, co-sharer in inheritance, kinsman.
2. heritage. 2. पूर्वजक अवदान।
3. libillity. 3. दायित्‍व।
dàyitva दायित्वl देबाक बाध्‍यता, देनदारी। n दायी adj 1. देनिहार। bestower. 2. बाध्‍य। responsible.
holder of, possessing. ºdàr ºदार ''धारक'', सँ युक्‍त। [P] Ex जमिनदार, बटाइदार।
shearing, cutting. dàraç दारण चीरब, फाड़ब। n
dependence. dàr-mandàr दार-मदार निर्भरता, फलाफल। n
wife. dàrà दारा स्‍त्री। c/s n
poverty. dàrid दारिद दरिद्रता। Also दारिद्रय। n
one of the 84 सिद्ध saints. dàripà दारिपा चौरासी सिद्ध सन्‍तमे एक। [VR] n
1. wood, timber. dàrù दारू 1. काठ। n ˜ हरदि n एक वनौषधि। berberry, a herb; a species of Curcuma.
2. wooden plank/log placed at bathing place of tank. 2. पोखरिक कछेरमे देल सिल जाहिपर स्‍नानार्थी वस्‍त्र खिचैत छथि।
deredful; acute. dàruç दारूण भयानक, उम्र, तीव्र। adj
wine. dàrù दारू मद्य। [P] n
philosophical. darshanik दार्शनिक दर्शनशास्‍त्र-सम्‍बन्‍धी। adj n दर्शनशास्‍त्रक पण्डित। philosopher.
lentil (raw or coked). dàli, dàil दालि दू दलबाला अन्‍न, जेना राहडि़ (कॉंच का रान्‍हल) [दल-] n˜ चीनी n [P दारू चीनी, ''चीनी देशक दारू''] n एक गाछक छाल जे मीठ होइत अछि। cinnamon, bark of Laurus cassia, -पाक n एक पकवान। a dish -ह‍रदि See दारू हरदि।
forest fire dàbàgni दावाग्नि बनमे लागल आगि; अगड़ाही। n Also दागवानल।
1. slave. dàs दास 1. गुलाम, बिकाएल लोक। n दासिनि n 1. सेविका, परिचारिका। maid servant. 2. संन्‍यासिनी। female mendicant. दासी n 1. बिकाइलि नारी।slave woman. 2. परिचारिका, सेविका। maid servant. दओदास n 'दासहुक दास' परम भक्‍त सेव‍क। slave's slave whole-hearted devotee. दास्‍य n दासता, दासवत् सेवा
2. servant. 2. सेवक।
projecting prop. dàsà दासा पाढि़, जोड़ाइमे केबाड़, पाया आदि लग परिवर्द्धित पट्टी। n
dàsi+ दासि+ See under दास।
1. burning, combustion. dàh दाह 1. जरब। n दाहक adj जरओनिहार। inflammatory. दाहब See डाहब।
2. cremation. 2. अन्तिम संस्‍कार, शव जराएब।
3. burning sensation. 3. ज्‍वाला, जलन।
1. ten of playing card. dàhà दाहा 1. दहला, तासक दसम फर्द। [दश] n
2. model of fomb displayed in Muharram festival. 2. तजिआ जे मोहर्रममे बनाओल जाइत अछि।
3. ten day-festival of Muharram. 3. मोहर्रमक दसदिना उत्‍सव।
favourable. dàhin दाहिन अनुकूल, दयालु। [दक्षिण] obs adj
devastation of crops by flood. dàhì दाही बाढि़सँ सस्‍यक नाश। n ˜ जरती n रोदी वा बाढि़सँ कृषि-हानि। damage of crops caused by flood or famine.
combustible. dàsj/dàh-ja दाहा जरबा जोग।
please give. diaa दिअ देल जाए। vt
high candle stand. diathi दिअठि दीप रखबाक ऊँच आधार। [दीपयष्टि] n
1. island formed in river. diar दिअर 1. नदीक पेटमे जागल उच्‍च भूमि, नदी-द्वीप। [द्वीप] n Also दिअरि। 2. See देओर।
riche. diarakh दिअरख दिआ रखबाक चक्‍का, विशेषत: भीतमे बनल। [दीपरक्ष] n Also दिअरख।
diarì दिअरी माटिक दीपपात्र। See दिबाड़ी।
lamp. dià दिआ1 दीपक n ˜ वात n 1. सन्‍ध्‍या काल घरमे दीप बार‍ब। lighiting lamp in evening. 2. दीपावली पाबनि। the festival of Diwali. -सलाइ n माचिस। matches.
via, through. dià दिआ2 द्वारा, मारफत। adv Ex चपरासी दिआ पोथी पठाउ "Send the book through your peon".
diaeb दिआएब, दिआद, दिओर See देº।
ant-hill. diàr दिऔड़ दिबड़ाक भीड़। n
prominent. diàmàn दिआमन प्रतिष्ठिता। adj
diàrì दिआरी See दिबाड़ी।
direction. dik दिक् दिशा। [दिश्] n ˜ शूल n यात्रामे दिशानुसार अधलाह दिन। a bad day for journey.
vexed, annoyed. dik दिक चड्ग, अद्विग्‍न। [A] adj n See दिग्‍भ्रम।
distress, trouble. dikdàri दिकदारी कष्‍ट, तकलीफ। n
against odds. dike-sikè दिकें-सिकें कष्‍टपूर्वक, कोनहुना। adv
difficulty. trouble. dikkati दिक्कtति कष्‍ट, कठिनाइ, असुविधा। [A] n
eight specific deities protecting eight quarters. dikpàl दिक्पाtल दिशाक रक्षक देवता जे पूर्व आदि आठ दिशाक क्रमश: इन्‍द्र आदि आठ छथि। n
direction. dig दिग् दिशा। [दिश्] obs n दिगन्‍त, दिगन्‍तर n दिशाक अन्‍त, दूर देश। far off directions.
sense of direction and way. digmag दिगमग दिशा ओ मार्गक बोध। obs n
1. naked form of Lord Shiva. digambar दिगम्बaर 1. 'नाइट', शिव। n
2. a cult of jains. 2. जैन सम्‍प्रदायक एक शाखा।
different, other. digar दिगर आन, भिन्‍न। [P] adj n उदासीन, तटस्‍थ व्‍यक्ति। third person, outsider.
1. eight mythical elephants protecting eight quarters. diggaj दिग्गjज 1. आठ पौराणिक हाथी जे आठ दिशाक रक्षा करैत अछि। n
2. (fig) as great as diggaj. 2. (लाक्ष) दिग्‍गजक समान महान् आ विश्रुत
a big tank. digghà पैघ पोखरि। [दीर्घिका] n दिग्‍घी d.
guidance. digdarshan दिग्दrर्शन बाट देखाएब। n
3rd letter of a;phabedt . i इ वर्णमालाक तेसर अक्षर।
recollection, memory. iàd इआद स्‍मरण, स्‍मृति। [P] n Also इआदि।
friend. iàr इआर मित्र। [P यार] n इआरी n मित्रता। friendship
this very, he/she alone ieh इएह ई किन्‍तु अन्‍य नहि। pro
ið इ: इह। See
a grass. ikûi इकड़ी एक खढ। n
gravels. ìkûi इँकड़ी आँकड़, कड़्कड़। n
sugar cane. ikŸu इक्षु कुसिआर। cls n
igar-digar इगर-दिगर rep of दिगर।
iærauâi इंड़रौटी See सिनुरघोरा।
Terminalia Catapa. iæuà इड़ुआ इड़्गदी, एक फल। n
hint, indication. iægit इडि़त सड़केन, इसारा। n adj संकेतित। hinted, indicated.
pounded barley. iægur इड़्गुर कुटल जाओ। n
a fish. ichnà इचना एक माछ। n
desire, wish, will. ichchh à इच्छाh अभिलाषा कामना। n इच्छित adj इच्‍छुक adj चाहनिहार। desirous, willing, intending.
stench, fishy smell. ichhàin इछाइन सड़ल माछक गन्‍ध। n
a herb. ichhaini bach इछैनी वच एक वनौषधि। n
latch. ijmalià इजमलिआ केबाइक लोहक छिड़की। n
joint, undivided (property). ijmàt इजमाल संयुक्‍त, अविभक्‍त। [A] n
1. a grass. ijar इजर 1 एक घास। [इज्‍जल] n
2. a tree; Barringtonia acutangula. 2 हिज्‍जलए एक वृक्ष।
execution, implementation (of order). ijràe इजराए तामिल, कार्यान्‍वन। [A] n
court (of Justice). ijlàs इजलास न्‍यायपीठ। [A] n
deposition made in court. ij-hàr इजहार न्‍यायालय में देल गेल बयान। [A] n
permission. ijàjati/jait इजा‍जति अनुमति। [A] n
light. ijòt इजोत प्रकाश। [उद्योत] n इजोतिआ n इजोडि़या, शुक्‍लपक्ष। bright fortnight.
light. ijòr इजोर प्रकाश। obs n इजोरिआ n चन्‍द्रमाक प्रकाश। moon -light ~राति n चन्‍द्रकिरणसें आलोकित राति। moon-lit night.
1. modesty. ijjati/ijjait इज्जtति 1 शील, लज्‍जा, पवित्रता। [A]
2. prestige, dignity. 2 प्रतिष्‍ठा।
inch. inch इन्च. लम्‍बाक एक मान। [E] n See TVL Also इन्‍ची।
engine. injan इन्जnन यन्‍त्र। [E] n इन्जिनिअर [E] n अभियन्‍ता। engineer.
startle and scare. iûkab इड़कव भड़कव, कुदैत, फनैत पद्यपव vi इड़काएब cau
a dish of pulse paste. iû-haf इड़हर उड़ीदक घाटिक एक व्‍यन्‍जन। n
other, different. itar इतर1 आन, भिन्‍न। cls adj
mean itar इतर2 adj क्षूद्र।
itràeb इतराएब अपराएब। vi See
intimation. itlàe इतलाए सूचना, खबरि। [A] n
uncertain, hither-thither. itastatað इतस्तaत: एम्‍हरर्स ओम्‍हर। cls adv
end, completion. iti इति अन्‍त समाप्ति। n
history, account. itibritta इतिवृत्त वृतान्‍त, विशेषत: बीतल जीवनक घटनासभक। n
history. itih às इतिहास पूर्वकालक स्थितिक वर्णन। n
shameless, mean. ittar इतर निर्लज्‍ज, घृणित। adj
and others. ityàdi इत्याiदि तथा आओर आन-आन। adv
here, herein. ith, ithi, ithì, ithe इथ, इथि, इथी, इथे एतए एहिमे। obs adv
multer, talk in sleep, prattle. idir-bidir इदिर बिदिर बड़बड़ाएब, अव्‍यक्‍त बाजव। n
refusal, denial. in-kàr इनकार अस्‍वीकार, खण्‍डन। [A] n
revolution. in-kilàb इनकिलाब क्रान्ति। [A] n
inarjao इनरजओ इन्‍द्रयत। See
inràsan इनरासन See इन्‍द्रासन।
insàph इनसाफ See निसाफ।
boiling water. in-hor इनहोर तप्‍त जल। n
reward. inàm इनाम पुरस्‍कार। [A] n
well. inàr इनार कूप। n
this he. ini, ini इनि, इनी ई (आदरणीय)। pro
death. intkàl इन्तàकाल मृत्‍यु। [A] n
arrangement, management. intjàm इन्जाmम 1 ओरिआओन, बेऑंन। [A] n
examination intihàn इन्तिहान परीक्षा। [A इम्तिहान] n
moon. indu इन्दुष चान। cls n
mythical king of Gods and controller of cloud. indra इन्द्रl स्‍वर्गक राजा, वर्षाक अधिपति। n -कमल n एक फूल। a flower. - जाल n जादू। magic - धनुष n मेघपर बनल धनुषाकार बहुरड़्गी चित्र। rainbow. -नील n नीलम। sapphire. -यव n एक औषधीय बीज। medicinal seed of Wrightia antidysenterica. इन्‍द्राणी n इन्‍द्रक रानी, शधी। wife of इन्‍द्र। इन्‍द्रासन n स्‍व
1. sense-organs. indriya इन्द्रिय 1. ज्ञानग्राही अड़्ग जेना ऑंखि कान। n Also इन्‍द्री।
2. organ of procreation. 2. जननेन्द्रिय।
fuel. indhan इन्धaन जारनि, जरएबाक तेल/कोइला। n
inner इन्नrर See इन्‍द्र।
इन्होnर See इनहोर।
eating together after day's fast in Muharram iftàr इफतार मोहर्रमसे रोजाक बादक सहभोजन। [A] n
Islamic prayer. ibàdat इबादत इसलामसे पूजा/प्रार्थना। [A] n

honesty. imàn इमान साधुता, धर्मिकता। [A] n इमानदार adj साधु, शुद्ध आचरणबाला।
religious leader. imam इमाम मुसलमान विद्वान्धार्मिक नेता/पुरोहित। [A] n-बाड़ा n दाहा (तजिआ) रखबाक स्‍थान। place where दाहा (तजिआ) is kept.
this muchness, extent, limit. iyattà इयत्ता विस्‍तार सीमा, मात्रा। n
jealousy, malice. irkhà इरखा डाह, आनक नीक देखि दुखी होएब। [ईर्ष्‍या] n
false show of dignity. irdap इरदप मिथ्‍या प्रभाव-प्रदर्शन n
veil, curtain. iròt इरोत अओढ परदा। n
lichi fruit; seytalia lichi. ilchi इलची लीची। n
latch. ilmalià इलमलिआ केबाइक कील। n
the earth. ilà इला पृथ्‍वी। cls n
1. locality. ilàkà इलाका 1 पड़ोस। [A] n
2. jurisdiction, area of operation. 2 अधिकार क्षेत्र।
istri इस्त्रीo See इस्तिरी and स्‍त्री।
Denotes displeasure, annoyance etc. ih इह पीड़ा आदि सूचक सहज मुखध्‍वनि। int
here In this world. ih° इह° एतए, एहि संसारमे। adv -लीला n सांसारिक जीवन यात्रा। wordly life. - लोक n मर्त्‍यलोक। this world/life.
4th letter of alphahat. i ई वर्णमालाक चारिम अक्षर।
this, it, he, she. i ई निकट निर्देशक अन्‍यपुरूष सर्वनाम। pro
ið ई: See ईह।
1. act of looking. ikŸaç ईक्षण 1. ताकब, देखब। n
2. दृष्टि।
2 look, eye.
vermilion. Igur, iæur ईगुर, ईड़ुर सिन्‍दूर। n
brick. iâà ईंटा पजेबा। n
grudge. iû ईड़ विरोध, परबाहि। n
an Islamic festival. id ईद इसलामक एक पर्व। [A]
like this, such. idrish ईदृश एहन। cls adj
desired, wished. ìpsit ईप्सित अभिलाषित। adj
jealousy. irkhià/irkhà ईश्याà डाह। ईर्ष्‍यालु adj डाही। jealous.
1. master, lord. ish ईश 1 प्रभु, मालिक। cls n
2 शिव।
God Shiva. ìshàn ईशान शिव। n ~ कोण n उत्तरपूर्व कोण। north-east direction.
1. god. ìshvar ईश्वaर 1 भगवान। n ईश्‍वरीय adj भगवानसम्‍बन्‍धी। godly, divine.
2. master, owner, ruler, 2 प्रभु, मालिक, अधिपति।
a little, a bit. ìshat/ikhat ईपत् अल्‍पमात्र। cls adj
ìs ईस हरीस। [ईषा] n
ìsar ईसर obs n See ईश्‍वर।
Jesus Christ. ìsà, isàmasih ईसा, ईसामसीह जेसस क्राइष्‍ट। n
Christian ara. A.D. Isvi ईस्वीt इसाइसभक सन्। n
Denotes disapproval, dislike, ridicule, contempt. ìh ईह अस्‍वीकृति, अप्रिय आदि भावक द्योतक ध्‍वनि। int
aspiration, desire. iha ईहा इच्‍छा, कामना। cls n
1. in that case, then tà, ta तँ, त 1. ताहि अवस्‍थामे, तखन con
2. but, however, on the other hand. 2. किन्‍तु, प्रतिकूलत Ex जँ पढ्ब तँ सफल होएबा "If you read, then you will succeed."
3. of course, indeed. 3. अवश्‍य Ex अहॉं जाइ कि नहि, हम तँ जएबे करब "You may or may not, I however must go."
tai तइ See तहि, ताहि।
taì तइँ Seeतहि ।
taiao तइअओ obs See तैओ ।
taio obs See तैओ ।
taisan तइसन obs See तेहन ।
taisè तइसे obs Seeतेना ।
thou; you taè तऍं तों । [त्‍व] obs pro
tae तए See तय ।
posted taenàt तएनात पदस्‍थापित, नियोजित [A तअययुनात] adj
taõ तओं See तँ ।
with T.I. tak+ तक+ See ताकब ।
1. upto, till, until. tak तक 1. पर्यन्‍त adv
2. even. 2. सेहो Ex एक कप चाह तक नहि देलनि "Did not offer even a cup of tea."
plaked cot. tadatpõs तकतपोस तकथास पाटल खाट [P तख्‍तपोश] Also तकथपोस, तकथपोस्‍त
wooden plank. takthà तकथा काष्‍ठफलक, पद्टा [P] तकथी d.
fate, destiny. takdir तकदीर भाग्‍य [A] n
Supervision. tadmina तकमीना पर्यवेक्षण [A] n
of that. takar तकर तत्‍सम्‍बन्‍धी pro तकरा obt of से
dispute. takràr तकरार झगडा, विवाद [A] n तकरारी adj विवादग्रस्‍त disputed
trouble, inconvenience, distress. takliph तकलीफ क्‍लेश [A] n
hitting, aiming at. takà तका लगाए, लक्ष्‍य कए adv Ex गाल तका मारिऔक "Beat him hitting at cheek."
to see, to search. takai तकाइ ताकब n तकाएव cau of ताकब
agricultural loan. takàbi तकाबी [A] n
supervision taka-hèri तकाहेरी 1. ताक हेर n
search. 2. अन्‍वेषण, अनुसन्‍धान
pillow, cushion. takia तकिया गेहुआ [P] n Also तकेआ
butter milk, whey. takra तक्र दहीक घोर n
a mythical serpent. taksak/tachchhak तक्षक एक मिथकीय सर्प n
on that moment, takhan तखन ताहि कालमेण, तदुत्‍र adv [तत्‍क्षण] Also तखनाण, तखनि, तखनी तखनुक, तखनुका adj ताहि कालक, तत्‍कालीन of that time, the then. तखेन See तखन
throne. tadht तख्तt राजगद्दी, सिहासन [P] n
tag+ तग+ See तागब with T.I
a part of loom of blanket weavers. tagdhàri तगधारी कम्‍बल बिनबाक एक ओजार n
a thread like snake. tagba तगबा तागक सद़श, सूत-सन पातर एक साप [ताग} n
medal. tagmà तगमा पदक, प्रतिष्‍ठासूचक एक अलडकरण [T] n
a flower, rose-baby; Taber naemontana coronaria. tagar तगर एक फूल n
overstitching of quilt etc, quilting. tagài तगाइ तुराइ आदिक मोट सिआइ [तागब] n
cau ot tagàeb तगाएव तागब
mason's pan. tagàr तगाड भवन निर्माण में मसाला उघबाक लोहाक कडाही n तगाडी d.
Pressing for repayment of loan or performance of duty. tagàr तगादा कर्तव्‍य-सम्‍पादन हेतु वा रिण चुकएबाक हेतु प्रेरणा [A तकाजा] n Also तगदा
stitch. tagiàeb तगिआएव तागब vt
tagèdà तगेदा See तगादा
taggar तग्गaर See तगर
fishing thread without rod. taggì तग्गीn बिनु छीपक बनसी [T तग्‍ग ''डोरा''] n
vexed, annoyed. taæ तड. अकच्‍छ, उद्विग्‍न [P] adj Also तडग ˜करव vt अकच्‍छ करब rag, vex.
a tree; Xanthochymus pictorius. tamàl तमाल एक वक्ष प n तमाकू bobacco.
spectacle, show, display. tamàsà तमासा मनोरंजक खेल, कौतुक [A] n
, प्रदर्शन
copper pot for cooking pulse. tamià तमिआ तामाक टोकना [ताम्र] n
a Dravidian language. tamil तमिल एक द्रविडभाषा ने तमिलनाडुगे बाजल जाइत अछि n
darkness. tamisra तमिस्र अन्‍धकार c/s n तमिस्रा n अन्‍हरआ राति dark night.
all of tamo तमो तम Ex तमोगुण, तमोमय etc.
betel leaf. tamor तमोर पानक पात [ताम्‍बूल-] obs n तमोरि [ताम्‍बूलिक] n पानक उत्‍पादक/विक्रेता producer/seller of b etel leaf. Also तमोली
spaded field. tamauth तमौठ तामल खेत n
1. copper vessel. tamauth तमौड 1. ताम्रपात्र [ताम्रकुण्‍ड] n Also तमौडा
2. the vessel of stringed musical instrument. 2¬. तारबाला बाजाक भाण्‍ड
tent. tambù तम्बूa पटगृह, कपडघर [A] n
tammà तम्माa See तामा
fixed, finalised, setted. tae तय निर्धारित, नि‍‍श्‍चत, निर्णीत [A] adj
beneath, below, under. tar1 तर नीचा, भीतरमे; विप उपर [तल] adv n अन्‍दर interior. ~ उपर करब vt आनन्‍दस चखल होएब b in a state of pleasure. उपरा n एहन साडी जे तर (डॉडस नीचा) आ डॉडस उपर समस्‍त देह झापए: विप अचरा garment long to cover both lower and upper body.
wet. tar2 तर भीजल, आर्द्र बतर [P] adj adj सदो-बदो drenched.
Denotes comparative degree. tar3 तर आपेक्ष‍क आधिक्‍यक बोधक प्रत्‍यय adj (व्‍याकरणमे) Ex कठिनतर ''अधि‍क कठिन harder.''
early morning. tarak तरक 1. भोर 2. See तडक
under-wear. tarkachh तरकछ तरमे पहिरबाक कच्‍छी n
sediment. tarkat तरकट तरमे जमल तेल-घी आदिक विकार n
inner solid portion of timber. tarkath तरकठ सारिल n
quiver. tarkas तरकस बाणकोष, तूणीर [P] n
inner. tarkà तरका तरमे स्थित, भितरका [तर-] adj
vegetable, greens. tarkàrì तरकारी भाटा-सजमनि आदिक तीमन [P] n
device. strategy. tarkìb तरकीब युक्ति, उपाय [A] n
upolift, progresss, rise. tarakkì तरक्कीì उन्‍नति [A] n
tie beam of roof. tarakh तरख चारमे कोडोक समानान्‍तर दृढ काठक बल्‍ला जे चारकें लहए नहि देअए [तलरक्ष} n adj See तडक
tarkhab तरखब See तरखाएब
become dry enough to plough. tarkhàeb तरखाएब सुखाएकें कडा/रूख होएब जाहिस हर बहि सकए vi (खेतक) (said of field) तरख adj.
stiff. targar तरगर कडा adj
done secretly. larghuskì तरघुसकी गुप्‍त रूपें कएल गेल (काज) adj (anything)
become too dry to till. tarriab तरडव अधिक सुखएने जोतबा जोग नहि रहब vi (खेतक)
befrrelful. tarnab तरडव तमसाएब vi तरडाह adj fretful.
wave. tarariga तरड्ग लहरि, जलाधारक वेग n तरड्गिणी c/s n नदी river. तरड्गित adj.
1. sediment, dredge. tarchhan तरछन 1. काटि, गादि n
2. pricking pain. 2. कॉट भौकएबासन वेदना
give pricking pain. tarchhab तरछब कॉट भौंकएबासन दर्द होएब vi
1. shallow basket tarcchà तरछा 1. उत्‍थर पथिआ n तरछी d.
2. sack for carrying foodgrains on pack animals. 2. घोडापर अन्‍न लदबाक बोरा
3. a kind of sieve. 3. एक प्रकारक चालनि
tarjhàr तरजू See तराजू
shaking off grains from the stems below upper layer. tarjhàr तरझार दाउनिमे तरका डॉटकें झारब n
1. crossing taran तरण 1. नदी आदि पार करना n c/s n 1. सूर्य sun. 2.नाओ boat. तरणी n नाओ boat.
2. swimming. 2. हेलब
frresh. tartarià तरतरिआ टटका adj
botheration. taraddut तरहुत चिन्‍ता [A] n
wedge fixed inside a cursher. tarpachrà तरपचरा कोल्‍हुक तलमे लागल पच्‍चर n
difference, contrast. gap. tarpat तरपट फरक, अन्‍तर n
rainfall as light as is abrbed by soil. tarpanià मरपकनबा ततेक थोड बरखा ने धरबिए सोखि लेअए [तलपानीय] n
offer water to manes. tarpab तरपब तर्पण करब, पितरकें जल देब vt
a hammer. tarpà तरपा एक मुडरा n तरपी d.
tarpaiskì तरपैसकी See तरघुसकी
1. direction. taraph तरफ 1. दिशा [A] n
2. side, wing. 2. भाग, अलड
1. cross over. tarab तरब 1. पार करब vt
2. attain salvation. 2. मोक्ष पाएब
3. fry. 3. तेल/धीमे सिद्ध करब
tar-batar तर-बतर [P] adj पूरा भीजल drenched.
sole. tarbà तरबा पाएरक निम्‍नतल‍ खिआएव [तलपाद] n vi (लाक्ष) बेरि-बेरि अएबा-जएबाक काष्‍टमे पडब (fig) sustain trouble to go again and again. ˜ चाटव vt गर्हित दासता करब know-low, be servile. तारू n रोगीक परिचर्या nursing a patient. ˜ रगडब vt लोभें अधमो स्‍तरक सेवा कए कृपा प्राप्‍त करबध्‍ निम्‍न
tarbàri तरबारि See obs तरूआरि
rainbow appearing in the west believed to indicate imminent rains. tarbòrà तरबोरा पूर्वाहमे पश्चिम दिस उगल इन्‍द्रधनुष जे भावी वर्षाक सूचक मानल जाइत अछि n
tarbhuj तरभुज See तारभुज
restrain oneself. tarmasab तरमसब विकल भए मनके दबाएब vi
1.fluid, liquid taral तरल 1. द्रव adj
2. unsteady 2. चंचल
3. fried. 3. तेल-धीमे रिझाओल
just, yearn, long for. tarsab तरसब तृषित/लालायित होएब [तर्ष-] vi तरस n.
तरसाएब cau of तरसब
jower one of the double-piece yoke. tarsailà तरसैला दू काठबाला जुआक निचला बल्‍ला n
outburst of water from the bottom. tarsoh तरसोह इनार आदिमे धरतीक तरसें अबैत जलधारा [तलस्रोतस] n (in well etc.)
1. variety, kind tarah तरह 1. प्रकार, प्रभेद [A] n Ex "In this way you will find three kinds of flowe."
2. way, manner. 2. रीति, तरीका
vale, plateau. tar-hattì तरहट्टी पहाडक निम्‍नतलीय पसार [तलपट्टिका] n
, उपत्‍यका
plam of hand. tar-hatthì तरहत्थी हाथक उपरका तल [तलहस्तिका] n
dungeon, basement, underground room. tar-hara तरहरा धरती खोधि तरमे बनाओल घर [तलधर] n
saddle of horse. tar-hà तरहा घोडाक पीठपरक गद्दी n
lower region; plane. tarài तराइ पर्वतक नीचांक समतल प्रदेश n
one on another. tara-uprì तरा-उपरी तर-उपर करैत adv
mat made of ;alm leaves. taràe तराए ताडक पातक पटिआ n
a part of veaver's loom. taràòn तराओन करघाक एक पुरजा n
weighing scale. taraju तराजू तुला, तांलबाक उप-साधन [P तुलायुग] n
taràtak तराटक See त्राटक
sediment, lower stratum. taràthì तराठी तरकट, निचला भाग n
drenched. taràbòr तराबोर खूब भीजल adj
1. terror. taràs तरास 1. त्रास, आतड्का n See तरासब
2. severe thirst 2. (तर्ष) तेज पिआस
cut to shape, slash, pare, chisel. tarasab तरासब काटि-काटि वाछित आकृतिमे आनव [1 तराश] vt
accumulate (money) secretly, embezzel. tariàeb तरिआएब (धन) गुप्‍त रूपें संचित करब [तर] nvt
base. tariòtà तरिओटा तलास्‍तरण n
river. tarinì तरिणी नदी c/s n
1. boat tarì तरी 1. नाओ n opp फरी-घटी n रहस्‍य secret.
2. ground-produce (as foodgrains) spl in an orchard/garden. 2. गाछी आदिमे जमीन परक उपजा, जेना धान
1. (foodgrains) spoiled and scatterd at threshing place. tarì तरी2 1. खरिहानमे छिडिआएल धूरा मिलल अन्‍न n
2. low-level land. 2. खाधि व ढलानक भीतर नीच भूमि
3. foundation. 3. नेओ
method. tarìkà तरीका ढड, रीति [A] n
tree taru तरू गाछ c/s n तरूअर obs n तरूवर, सुवृक्ष lovely tree
fried (vegetable). taruà तरूआ घी/तेलमे सिझाओल (तरकारी) adj
sword, dagger. taruàri तरूआरि कृपाण, खड्ग n
young, youthful; fresh. taruna तरूण नब, टटका; युवा adj तरूणी f.
on account of, against. tarè तरें मदमे adv Ex खनन दरमाहाक तरें पचास टाका ले "Now lake fifty rupees as advance against your pay."
stars. tarègan तरेगन तारा-पुन्‍ज [तारकगण] n
tarèra तरेडा See लतखोरा
texture used for netting palam leaf mat. taraià bàn तरैआ बान ओहन बान जेहन तराए बुनबामे देल जाइत अछि n
a bolt fixed below handle of plough. tarait तरैल लागनिक नीचां हरीसक आरम्‍भमे ठोकल पच्‍चर, बरैन [तलकील] n
lower part of the double pieces pot. taròta तरोटा दू खप्‍पाबाला पात्रक निचला खप्‍पा n
palm. taròthà तरोथा तरहत्‍थी [तलहस्‍त] n
pedestal. taraunà तरौना गोडा n Also तरौनी
1. arguement, reasoning, justification, tark तर्क 1. साधक यु‍वित n वितर्क n साधक ओ बाधक दूनू तरहक युक्तिक विवेचन reasoning for and against, deliberation.
2. guessing. 2. अनुमान, अटकर
3. logic. 3. कार्य-कारणभाव-विवेचन, न्‍यायशास्‍त्र
chiding, intimidating. tarjan तर्जन डराएब-धमकाएब n तर्जनी n औंठा लगक आडुर forefinger. तर्जित adj
1. offering water to departed forefathers. tarpan तर्पण 1. पितरकें तिल-जल चढाएब n तर्पित adj.
2. satiating. 2. तृप्‍त करब
thirst, ardent desire, lust. tarsa तर्ष तृषा, पिपासा; लालसा c/s n
1. surface. tal तल 1. सतह n
2. level. 2. सतहक उंचा
talkà तलका See अलगा
disciplinary directive. talnà तलना अनुशासन [ताडना] n
1. summons, call. talab तलब 1. आहान [A] n
2. demand. 2. माड
eager, impatient, restless. talbal तलबल अधीर, आतुर adj तलबलाएब nvi. तलबली n.
process fee for enforcing attendance of witness. talbànà तलबाना न्‍यायालयमे गबाह आदिकें बजएबाक बटखरचा जे वादी/प्रतिवादीस लेल जाइन अछि [A] n.
talmalàeb तलमलाएब See तलबलाएब
pond. talài तलाइ छोट पोखरि N
tank, pond. talào तलाओ पोखरि [तडाग] n
divorce. talàk तलाक घैलाढार, विवाह-विच्‍छेद [A] n
search. talàsab तलासब खोजब [T तलाश-] vt तलास, तलासी n.
talì तली See तल्‍ली
taluk तलुक See तालुक
plane, lower region. talaìthì तलैठी तराए, पहाडक नीचांक समतल भूमि [तलपृष्ठिका] n
bed. talpa तल्पa ओछाओन, शय्या c/s n
1. sole of shoe. tallà तल्लाl 1. पनहीक तलभाग [तल्‍पक] n तल्‍ली n छक/करनफूलक तरका कील inner cap of earpin/nosepin.
2. storey of building. 2. मकानक तल
engrossed, absorbed. tallìn तल्लीnन मग्‍न, डूबल, दतचित adj
your. tab तब तोहरण्‍ अहॉक obs pro
gust of scorching wind. ta's त' स1 बैसाखक झरक [तपस्] n
like that. tas तस2 तेहन obs pro
amicable settlement of dispute. laskhàs तसखीस आपसी समझौता [A]
1. solution of dispute. tasphàa तसफिआ 1. विवादक समाधान, फरिछोटा [A] n
2. justice. 2. न्‍याय, निसाफ
indulgence in playing cards. tasbàhi तसबहि तास खेलएबाक व्‍यसन [तास-व्‍याधि] n
photograph, picture, painting, portait. tasbìr तसबीर चित्र, फोटोग्राफ [A] n
leather strap. tasmà तसमा चामक फीता [p] n
milkly rice. tasmai तसमै खीर n
silk. tasar तसर पटोर [p] n
cooking pot. taslà तसला भात रन्‍हबा‍क बरतन n तसली d.
of that. tasu तसु तकर, तनिक [तस्‍य] obs pro
a measure of girth about 1.5 cenlemeter. tasu तसु2 मोटाइक नापमे लगभग एक आडुर n
thief, smuggler. taskar तस्कaर चोर, गुप्‍तव्‍यापारी n तस्‍करी n चोरि, गुप्‍तवाणिज्‍य smuggling.
therefore. tasmàt तस्माtत् ताहि कारणें, ते adv
tahà तह obs See तहा
fold, layer, sheet. tah तह स्‍तर, आस्‍तरण; आवृति, बर [p] n खाना n तरहरा, गर्तकक्ष vault, cellar, bunker, basement. दर्ज adj जकर तह नहि टूटल (मोडाएल) हो तेहन नव (वस्‍त्र) (cloth) having the orginal fold intact, brand new.
enquiry, search. tahkiàt तहकिआत तलासी, अन्‍वेषण, जांच [A तहकीकात] n Also तहकिकात
become restlessly eager. tahlahàeb तहतहाएव आतुर/व्‍यग्र होएब vi
fold. tahab तहब तह लगाए राखब vt
on that place. tahbà तहबा ताहि ठाम obs adv
cash balance, chest. tahbil तहबिल ककरो जिम्‍मामे आएल नगद राशि, खजाना [A] n
tahmà तहमा See तहबा
scibe's fee. tahrìr तहरीर कचहरीमे लिखबाक पारिश्रमिक [A] n
tumult, uproar. tahalkà तहलका खलबली, धूम, हलचल [A] n
destroyed, devastated, dilapidated. tahas-nahas तहस-नहस नष्‍ट adj
collection of rent/dues. tahsìl तहसील कर, लगान आदिक ओसूली [A] n दार n समाहर्ता, कर-संग्रह-कर्ता collector.
1. there on that place. tahà तहा 1. ततए, ताहि स्‍थानमे adv Ex जहां स्‍कूल खुजत तहां हम आबि जाएब "As the scholl will open, (just then) I will come."
2. just then. 2. तखनहि
eagerness. tahàrì तहाडी छटपटी n
upto. tahàt तहात पर्यन्‍त adv
for that very reason. tahì तहि ताही कारणें pro adv
tahi तहि See ताहि
1. on that day. tahià तहिआ 1. ताहि दिन adv
2. in those days, formerly. 2. ताहि समयमे, पूर्व कालमे
1. fold up (clothes) tahiàeb तहिआएव 1. (वस्‍त्रादि) तह लगाए राखब, मोडब nvt
2. amass secretly. 2. गुप्‍त रूपे सच्चित करब
in that very way. tahinà तहिना ताही प्रकारें adv
similar to that. tahini तहिनि तकरा/तनिका-सन obs adj
lower fold of clothes. tahì तही अस्‍तर; टू तहबाला वस्‍त्रक निचला तह [P] n
even in that way. tahunà तहुना ताहू प्रकारें adv
tahù तहू See ताहू
1. till then. tà' ता' 1. ततबा काल धरि [तावत्] adv
2. for the time being. 2. तत्‍काल
in/on that. tà ता ताहिमे obs pro
a shallow basket for coagulating curd. tài ताइ दही पौरबाक छितनार चडेरा n
1. heat, fire in hearth. tào ताओ 1. ताप, चूल्हिक आगिक तेजी n ˜ देखाएब vt पौरूष प्रदर्शन करब, ध्‍मकाएब show one's strength, challenge, intimidate.
2. prowess, might, strength, rage. 2. शक्ति, पराक्रम, क्रोध
3. sheet of paper. 3. कागजक टुकडा
4. quantily of sugar cane juice boiled at a time. 4. कुसिआरक रसक ओतबा मात्रा जतबा एक खेपमे औटल जाए
1. watch, observation. tàk ताक1 1. अवलोकन, पर्यवेक्षण [तर्क] n - हेर n रक्षार्थ ध्‍यान care, supervision, watch.
2. observance of proper time of action, spl in agricultural/cooking operation. 2. क्रियाक उचित अवसरक ध्‍यान, विशेषत: खेती आ भानसमे
of that tàk ताक2 तकर/तनिकर obs pro
power, strength. tàkati ताकति शक्ति, सामर्थ्‍य, बल [A] n
1. look tàkab ताकब 1. अवलोकन करब [तर्क-] vt ताक, ताकनि n.
2. search. 2. खोजब
3. watch, look out. 3. रक्षार्थ दृष्टि राखब
of that. tàkar ताकर तकर obs pro
tàkà-hìrì ताका-हेरी See ताक-हेर under ताकब
tàkul ताकुल See तमाकुल
n watch, look out. tàkùti ताकूति ताक-हेर, पर्यवेक्षण n ताकूती n रक्षा looking after.
niche, shelf, rack. tàkh ताख चक्‍का, देबालमे बनल वस्‍तुजात रखबाक फलक [A] n
decorated cap. tàkhì ताखी अलड्.कृत टोपी n
thread. tàg ताग डोरा, बाटल सूत [T तग्‍ग] n ºधारी (slang) n यज्ञोपबीतधारी, उपनीत ब्राह्मण 'thread wearer', Brahman invested with sacred thread.
tàgati तागति See ताकति
overstich, baste, quilt. tàgab तागब टॉकब nvt तागन n टॉका stitch.
be reduced. tànab ताड.व दुबराएब vi ताडर adj दुबराएल reduced.
cart. tàæà ताडा छकडा, शकट n
1. crown. tàj ताज 1.मुकट, राजमुकुट [A] n
2. a simple cap. 2.एक सादा टोपी
1. crown. tàjan ताजन 1. डॉट-डपट [तर्जन] obs n
2. a simple cap. 2. चाबुक, पेना
belonging to Arab country (horse, dog etc). tàjì ताजी अरब देशक (घोड़ा, कुकुर इत्‍यादि) [P] adj
tàtak ताटक See त्राटक
an ornament of ear. tataæk ताटड्क तड़का, बीड़ c/s n
imparthiality. tàtasthya तटस्य्hy तटस्‍थता, निष्‍पक्षता n
palmyra tree; Borassus flabelli formis. tàr ताड़ एक वृक्ष [ताल] n ताड़कुन ताड़कुल n ताड़क कोमल फड़ tender edible fruit of palm.
punishment, beating tàran ताड़न पीटब, शारीरिक दण्‍ड n ताड़व vt दण्‍ड देब punish, beat.
turpentine. tàrpìn ताड़पीन एक फलक तेल n
in quick succession. tàram-tõr ताड़म-तोड़ झट-पट बेरि-बेरि adv
toddy, palm wine, intoxicating juice of palm tree. tàrì ताड़ी ताइक/खजूरक गाछक रस जे मादक पेय होइत अछि [ताड़] n
a variety of ancient dance. tàndab ताण्डbव नृत्‍यक एक प्राचनी प्रकार n
hot. tàt तात1 तपत, धिपल [तप्‍त] adj
term of address to father/son. tàt तात2 पिता/पुत्रक सम्‍बोधन c/s n
for the time being. tàtàl तातकाल तत्‍काल adv
hot tàtal तातल धिपल, तपत [तप्‍त-] adj
a breed of horse. tàtàri तातारी घोड़ाक एक प्रजाति n
cord made of animal intestine. tàti/tàìt तॉति पशुक ऑतसॅ बनल डोरी
holiday, vacation. tàtil तातिल अनध्‍याय, पर्वावकाश, छुट्टी [A] n
a caste of weavers. tàtì तांती वस्‍त्र बिननिहार एक जाति [तन्‍त्री] n
1. present tàtkàlik तात्काiलिक 1.तत्‍कालसम्‍बन्‍धी, वर्तमान, सम्‍प्रतिक adj
2. temporary, provisional, adhoc. 2. किछुए कालक हेतु कएल गेल, अस्‍थायी, औपबन्धिक
intent, import. tàtarj तात्पjर्य आशय, अभिप्राय n
substantial, real. tàtvik तात्विक वास्‍तविक, मौलिक, सारभूत adj
identity, sameness. tàdàtmya तादात्य्, s अभेद, ऐक्‍य n
similar to that, such. tàdrish तादृश तेहन, तकरा-मन adj
1. tension tàn तान 1. तनाओ, एक सड्ग अनेक दिशासॅ कर्षण n
2. (in music) inflection of voice. 2. (सड्गीतमे) स्‍वर-विस्‍तारण
3. texture of cloth. 3. कपड़ाक यानि, तानी
4. clamping rods of palanquin. 4. खडखडि़आमे बॉस लगएबाक लोहाक छड़
thereafter. tànantar तानन्तaर तदनन्‍तर, तकरा बाद adv
a musical instrument. tànpùrà तानपूरा एक बाजा n
stretch, expand, draw, pull. tàab तानब घिचिकें विस्‍तारित करबाक बल लगाएब vt तान See above. ताना-बाना See तानी-भरनी तानी n 1. कपड़ा बिनबामे नामा-नामी पसरल सूत (in weaving) warp[ yarn spread length-wise. 2. जनौक तीन ताग one ring of sacred thread consisting of three strings. भरनी n बानि texture.
scholar/follower/practitioner of cult. tàntrik तान्त्रिक तन्‍त्रशासक विद्वान, तन्‍त्रमार्गक अनुयायी/ साधक /व्‍यवसायी तन्‍त्र [तन्‍त्र] n adj तन्‍वसम्‍बन्‍धी pertaining to तन्‍त्र
1. heat tàp ताप 1. गरमी, ऊष्‍मा, आंच n ºक्रम, -मान n गरमीक मात्रा1 temperature. तापक adj. तापन n.
2. fever 2. ज्‍वर
warm one's body sitting near fire. tàpas तापब आगिक धाहसॅ देह गरमाएब vt
a class of Brahmans praactising the priesthood in temples. tàpas तापस ब्राह्मणक एक वर्ग जे वालय/शिवालयमे पण्‍डाक काज करैत छवि [तपस्] n Also तापसि adj तपस्‍वी ascetic तापसी f.
heated. tàpit तापित धिपाओल adj
1. till. tàbat ताबत 1. ततबा काल धरि। [तावत्] adv
2. for the time being. 2. तत्‍काल
heat up; aggrieve. tàbab ताबब तप्‍त करब; सन्‍ताप देब। obs vt
in quick succession. tàbar-tòr ताबर-तोड़ बेरि-बेरि झट-झट। adv
a part of saddle. tàbà ताबा जीनक एक अड्ग। n
amulet. tàbij ता‍बिज जादू-टोनाबाला यन्‍त्र-मन्‍त्र-लेख जे रोगादिशान्‍त्‍यर्थ गहना जकॉ पहिरल जाइन अछि। [A] n
tàbe ताबे See ताबत।
servile, subservient. tàbedàr ताबेदार आज्ञाकारी विनम्र सेवक। [A] adj ताबेदारी n जीहजूरी। servitude.
copper. tàm ताम एक धातु। [ताम्र} n -सन मुह होएब vi क्रोघसॅ मुह लाल होएब। have angry countenance.
corner strings tying the hood with the lower frame of palanquin. tàm ताम2 पालकीक छतरीक कोन बन्‍हबाक डोरी। n
hardened. tàmath तामठ कटूआएल। adj
(soil) hardened due to tilling the field while it is moist. tàmar तामड़ कॉच माटि जोतलासॅ कड़ा भेल (खेत)। adj
a litter without canopy. tàmdàn तामदान काठक कुरसी-सन एक नर- वाह्म सबारी। n
dig and turn up soil with a spade. tàmab तामब कोटारिसॅ खेतक माटि कोडि़ -कोडि़ उनटाएब। vt तामनि n तमनी, तमबाक क्रिया spade work.
anger, rage. tàmas तामस क्रोध। [तमस्] n adj तमोगुणबाला। of तमस् quality. तामसी adj तमसाह, क्रोधी। hot-tempered.
a measuring bowl of wood (formerly of copper). tàmà तामा 1. अन्‍न नपबाक पात्र जे पूर्वमे तामाक होइत छल, आब काठक होइत अछि। [ताम्रक} n ˜ मानव vi आज्ञाकारी होएब। be obedient. See पच्‍चपात्र।
2. hub of spinning wheel. 2. चरखाक नाभिपिण्‍ड।
3. तामक पच्‍चपात्र।
water-clock made of leaking copper pitcher. tàmi तामि छेदबाला एक ताम्रपात्र जे पानिपर राखि देलापर एक नियत संमयमे डुबैत अछिआ तद्द्वारा काल सूचित करैत अछि जलघड़ी। [ताम्रिका] n
implemented, executed. tàmil तामिल कार्यान्वित, निष्‍पादित। [A] adj n एक द्रविड़भाषा। Tamil language.
copper-cooking pot. tàmì तामी 1. तामाक पाक-पात्र। [ताम्रिक] n
punishment of transportation to Andman Nicobar isles. tàmul तामुल कालापानी, अन्‍दमान-निकोबार द्वीपमे निवसिन। n
betel leaf, pan. tàmbùl ताम्बूlल पान। c/s n
copper. tàmra ताम्र एक धातु। n ºचूड़ n मुरगा। cock. ºपत्र n तामाक फलक जाहिपर दान वा प्रशस्तिक अभिलेख खोधल रहेत अछि। copper plate inscription generally recording grants.
1. wire tàr तार 1. धातुक तन्‍तु। n obs pro of that. high pitch. sequence of work. ˜ बजरब vi काजमे जोर पकड़ब, एकहि बेर अनेक काज उपस्थित होएब। (said of sequence of work) emerge with tempo simultaneously. ºमूली n एक वनौषधि। a herb. ˜ लागब vi काज सुढिआएब। come on right track.
2. telegram. 2. टेलीग्राम सन्‍देश।
3. तकर, तनिक।
4. उच्‍च तान बाला स्‍वर।
4. कार्यक शुड्ला।
1. star. tàrak तारक 1. तारा। n तारकित adj तारासॅ भरल। salvation.
2. deliverer. 2. तारणकर्ता।
1. star. tàran तारण 1. उद्धार, परित्राण। n
2. leading across. 2. पार उतारब।
3. salvation from birth and death. 3. मुक्‍त करब।
difference, be in two minds, comparative value, evaluation by compoarison. tàrtamya तारतम्यa अन्‍तर, फरक, तुलनात्‍मक मूल्‍य, वैषम्‍य। n
1. lead across, rescue, delliver. tàrab तारब 1. पार करब। vt चूरा।
2. parch soaked paddy for preparing 2. भिजाओल धानकें चुराक हेतु भुजब।
watermelon. tàram-tàr तारम-तार एक लताफल। [P] n
in quick succession. tàram-tàr तारम-तार लगातार बेरि-बेरि adv Also तारम-तोड़।
1. star, planet. tàrà तारा 1. आकाशस्‍थ ज्‍योतिष्पिण्‍ड (सूर्य आ चन्‍द्रमा के छाडि़), तारक, नक्षत्र। n "नाथ, ºपति n चन्‍द्रमा। moon. ºमण्‍डल n 1. अलड्कृत वस्‍त्र। (प्राचीन कालक)। an embroidered cloth (now obsolete). 2. कृत्रिम नभमण्‍डल जतए ज्‍योतिष्पिण्‍डक गति आ स्‍थिति देखाओल जाइत अछि। planetorium. ताराड्कित adj ताराक चिह्नसँ युक्‍त। starred, marked wit
2. one of the ten ten mother goddesses of Tantric cult. 2. दशमहाविद्यामे एक।
3. a Bodhisatva. 3. एक बोधिसत्‍व।
date. tàrikh तारिख तिथि, दिनाड्क, कालसूचना। [A] n
a goddess of Tantric cult. tàrinì तारिणी एक तान्त्रिक देवी। n
admiration, praise. tàriph तारिफ प्रशंसा। [A]
juvenility, youthfulness; freshness. tàru/tàur तारूण्यu नवीनता; यौवन। [तरूण-] n
make things topsy-turvy for nothing. tàrumàn karab तारूमान करब ढकढोरब, वस्‍तुसभकें व्‍यर्थ इतस्‍तत: करब। vi
logican. tàrkik तार्किक नैयायिक, तर्कशास्‍त्री। [तर्क] n adj तर्कसिद्ध, युक्तिपूर्ण। logical, reasonable.
clapping usually accompanying musical beat. tàl ताल तल अर्थात् कर-तलसँ उच्‍चरित ध्‍वनि जे सड्गीतक सहचारी होइत अछि। n ˜ ठोकब vt जॉंघ/बॉंहिपर तरहत्‍थीसँ चोट देब, लड़काब हेतु उद्यत होएब। strike hands against arms/thighs in challenging mood.
pretension, coquelry, false gesture. tàl ताल2 भगल, छद्मचेष्‍टा, भय-हर्षादिक मिथ्‍या प्रदर्शन। n ˜ करब vt छद्चेष्‍टा करब। make a show. -तलबा मचब vi अचानक सड्कट अएलासँ व्‍यस्‍तता आएब। ocurrence of heclic scene due to sudden mishap. -बाल करब vt विचित्र चेष्‍टा द्वारा लोककें चकित-चिन्तित कए देब। create panic by queer actyion. ˜मचब vi विकट/विचित्र स्थि
palm tree. tàl ताल2 ताड़क गाछ। n ºपात्र See तडि़पत। -मखाना n एक वनौषधि। a herb; seeds of Solanumi indicum. -मिसरी n ताड़क रससँ बनाओल मिसरी। sugar candy made of palm-juice. 4. तड़ाग, पोखरि, तलाओ। tank, pond.
personal care attendance. tàltà तालता सेवा-बरदासि। n
one able to perform enormous task life the goblin in the tales of tàl-betàl ताल-बेताल सिंहासन-बतीसीक प्रेत-जकॉं असाध्‍य कार्य सिद्ध कएनिहार व्‍यक्ति। n विक्रमादित्‍य।
palatal (sound). tàlabya तालव्यa तालुसँ उत्‍पन्‍न (ध्‍वनि)। [तालु-] adj
lock. tàlà ाला पेटी/केबाड़ आदि बन्‍द मकरबाक एक यन्‍त्र जे कुन्‍जीसँ खुजैत अछि। n
1. list. tàlikà तालिका 1. सूची n
2. table, facts arranged in rows/columns. 2. सारिणी, स्‍तम्‍भबद्ध सूचना।
of pretending nature, coy. tàlì ताली ताल(2) कएनिहार। adj n थपड़ी। clapping of hands.
taxus. tàlìspatra तालीसपत्र एक वनौषधि। n
palate. tàlu तालु तारू, मुखविवरक छत। n
1. till. tàlu तालु2 1. ताधरि। adv
2. for the time being. 2. तत्‍काल
concern, look-out, charge. tàluk तालुक अधिकारक्षेत्र; सरोकार। [A] n तालुका n जमिनदारीक टुकड़ा। part of an estate.
rich. tàlebar तालेवर धनवान् adj
tàvat तावत् See ताबत।
playing cards. tàs तास कागतक पतीबाला एक खेल; एहि खेलक पती। [A] n
a sweet, sweet candy of rice-meal. tàskhànì तासखानी एक मिष्‍टान्‍न। n
brushing in weaving process. tàsan karab तासन करब बिनाइमे कुच्‍ची चलाएब। vt
kettle drum used in battle and festive procession. tàsà तासा एक प्रकारक नगाड़ा जे उत्‍सव ओ युद्धमे बजैत अछि। [A] n
thereof. tàsu तासु तकर, तनिकर। [तस्‍य] obs pro
a breed of dog. tàhàl ताहाल कुकुरक एक प्रजाति। [VR] obs n
obt of tàhi ताहि सर्वनाम से केर तिर्यक् रूप। [तस्‍य} pro से।
of that. tàheri ताहेरि तकर, तनिक। obs pro
three. ti ति तीन। [तृ/त्रि] nu See तेº
woman; wife. tia तिअ नारी: पत्‍नी। [स्‍त्री] n
tian तिअन See तीमन।
tià तिआ See तिअ।
a herb; tiurati तिउरति त्रिवृता, एक वनौषधि। n Ipomoea Turpenthum.
a flower. tiurà तिउरा एक वार्षिक फूल, तीरा। n
tikthì तिकठी See तेकठी।
trickery. tikram तिकड्म छल-प्रपन्‍च। n तिकड़मी adj प्रपन्‍ची। trickster.
tikkat तिक्कtत See तीत।
tikkh, tikkhar तिक्‍ख, तिक्‍खर See तीख।
bitter, pungent. tikta तिक्तr तीत। adj
tikhur तिखुर See तेखुर।
third piece of playing cards. tiggì तिग्गीp तासकं तेसर फर्द। n
sharp, acute. tigma तिग्म, त‍ीक्षण, तेज। c/s adj
chest, cash-box. tijòrì तिजोरी टाका-पैसा रखबाक पेटी। [E treasury] n
titkà frrdk See तीत।
ivy gourd. titparlì तितपड़ली बनपड़ोर, कुण्‍डली, एक लताफल जकर तरकारों होइत अछि। [तिक्‍तपटोलिका] n
be drenched. titab तितब भिजब। vi
hypocritcy. titmhà तितम्हाt ढकोसला, आडम्‍बर। n
a tree. titrim तितरिम एक वृक्ष। n
bitterness. titài तिताइ तिक्‍तता। n
a bit bitter. titàin तिताइन तीत-सन। adj
titàeb तिताएब cau of तितब।
endurance, forbearance. titiksa तितिक्षा सहनशीलता, क्षमागुण; उपेक्षा। n
scattered. titìr-bitir तितिर-बिबिर विकीर्ण, छिडि़आएल। adj
pratridge, grouse. titìr तितीर बटेर जातिक एक पक्षी। [तितिरि] n Francolinus.
a grass. tituà तितुआ एक खढ़। n
1. lunar day. tithi तिथि 1. चान्‍द्र दिन। -पत्र -पत्री n कलेण्‍डर। calender.
2. date. 2. तारिख, दिनाड्क।
three. tinº तिनº तीनि। [त्रीणि} nu Ex तिनकोनिआ, तिनदिना, तिनपहला, तिनरड्ग।
an ornament, armlet. tinkhandì तिनखण्डीì एक गहना। n
a finger ring. tinchhali तिनछलिआ एक ऑंठी। n
a row of three stars in Orion group. tintasià तिनडँडि़आ एक डॉंडि़ पर अवस्थित तीन तारा, डण्‍टी-तराजू, मृगशिरा नक्षत्र। n
gambling with three playing cards. tintasià तिनतसिआ तीन तासबाला एक जूआ। n
a grass. tinpatià तिनपतिआ एक घास। n
three tini तिनि तीन। pro ओ। he, they. nu
tripple. tinnà तिन्नाe त्रिगुण। adj
house servant who does not serve one master for long. timanchikkhà तिमन-चिक्खाe 'नाना घरक तीमन चिखनिहार', एहन गृहपरिचारक जे बेरि-बेरि मालिक बदलए। n
taæ तड़2 1. See तड्ग। 2. सामग्री, उपकरण। material, equipments. तडतढे्आ n.
collect equipments and marerial. taæab तडव सामग्री जुटाएब। vt तडार, तडोर n.
leather for sadding a horse. taæg तड्ग 1. घोड़ा कसबाक चमौटी, तसमा। [P] n 2. See तड। adj सड्कुंचित, सिकस्‍त। narrow.
taægà तड्गा See ताडा।
want, scarcity, distress, constraint. taægi तड्गी खगता, कष्‍ट, गरीबी। n
inflated, tight (stomach). tachchha तच्छc वायुसँ तनाएल (पेट)। adj
a herb; taj तज एक वृक्षक औषधीय छाल, त्‍वक्। n Laurus cassia.
give up, abandon, leave. tajab तजब छोड़ब, त्‍यागब। [त्‍यज्} obs vt Also तेजब।
1.observation, deliberation. tajbìj तजबीज 1. विवेचन, अवलोकन। [A] n
2. differentiation. 2. तारतम्‍य अन्‍तर।
model of tomb made in Muharrum festival. tajià तजिआ समाधिक प्रतिकृति जे दाहा (मुहर्रम पार्बान) में बनाओल जाइत अछि। [A ताजिआ]
1. for that reason. tajjanya तज्जaन्यo 1. ताहि कारणें। adv.
2. for that purpose. 2. ताहि हेतु।
thou. tayè तन्ने तों [त्‍व-] obs pro
tayò तन्नो् obs See तें।
band, coast, edge. taâ तट तीर, कछेर, किनार। n ºबन्‍ध n बाढि़ रोकबाक हेतु नदीक कातमे बनल छहर। embandment. तटस्‍थ adj उदासीन, निष्‍पक्ष। neutral, impartial. तटिनी n नदी। river; Also तटिनि, तटी।
on that place, there. tathmà तठमा ताहि ठमि। [तत् स्‍थाम] obs adv
(plought) fixed in high angle. tarak तड़क उनार (कम तिर्यक्) कए लाधल (हरा)। adj n चमक-दमकण्‍ आडम्‍बर। dnick-knack, pomp and show. -भड़क rep.
pitcher placed under the palm trees for collecting today. tarkatti तड़कट्टी गाछक नीचॉं ताड़ी जमा करबाक धेल। [तल-घटी] n
crackle, thunder. tarkab तड़कब मेघ आदिक तड़तड़ ध्‍वनि करब। ono vi
an ornament of ear. tarkà तड़का कानक एक गहना, बीड़। [ताटड्क] n Also तड़की।
stiff, sturdy. targar तड़गर कड़ा, दृढ़। adj
toddyman's sickle. tarchhìbà तड़छेबा ताड़ीक हेतु ताइक गाछ छेबाक काता। n
sharp and successive sound of thunder, drum or of breaking some hard thing. tartar तड़तड़ 1. कड़ा वस्‍तु टुटबाग, जोरसँ मेघ गरजबाक वा ढोल बजबाक ध्‍वनि। ono
a palanquin fitted with a chair. tartarbà तड़तड़बा ढोला-सिंहासन, चन्‍द्रढोलक। n
make thundering sound, crackle. tartaràeb तड़तड़ाएब तड़तड़ ध्‍वनि करब। vi
stride. tarpab तड़पव फानब, उछलब। vi तड़प, तड़पन n तड़पाएब cau.
hurriedly. tarphar तड़फड़ झटपट। adv तड़फड़ाएब vi हड़बड़ाएब। hurry up. तड़फडि़आ adj. तड़फड़ी n हड़बड़ी। haste, hurry.
hurry, haste. tarbarì तड़बड़ी हड़बड़ी। n
at once. taràk dae तड़ाक दए तुरन्‍त। adv
then and there. taràkà तड़ाका लगले, चोट्टहि। adv
tank. taràg तड़ाग पोखरि। c/s n
in quick succession. taràtar तड़ातड़ दनादनण्‍ वेगपूर्वक। adv
lightning taûit तडि़त् बिजुरी। n
1. a kind of palm leaf, spl one processed for writing on; leaf of trigonella foenum graecum. taûipat तडि़पत 1. बजरबट्टूक पात, विशेषत: लिखबाक हेतु सिझाओल उक्‍त पात। [तालीपत्र] n cf बजरबट्टू।
2. manuscipt written on the said leaves. 2. उक्‍त पात पर लिखल पौथी।
toddy-addict. taûipìbà तडि़पीबा ताड़ी पीबाक अभ्‍यासी। adj
float of fishing rod. taûìrà तड़ेरा बनसीक डोरीमे बान्‍हल ओ काठी जे माछ बझबाक सड्केत दैत अछि। adj
little. tanâà तण्टाe कनेंक टा। [तनि
टा] adj
rice (husked). tanœul तण्डुlल चाउर। c/s n
that, this. tataº ततº ओ, ई। तत [तत्-] pro o bs adj ततेक। that much. adv ताहि ठाम। thre, on that place. ततए adv ताहि ठाम। there ततखनात [तत्‍क्षणात्] adv 1. तुरन्‍त। at once. 2. तत्‍काल, सम्‍प्रति। for the time being. ततनी adv ततबे। only that much. ततबा adj ताहि मात्रामे। so much. ततबे a
thereafter, thereupon. tatað तत: तटुतर। adv ºपर adv तकरा बाद। after that.
tatae+ ततए+ See तत।
arrangement, effort. tatbìr ततबीर उपाय, प्रयास। [A] n
hesitation, dilemma, waver. tatmat ततमत द्विविधा, अनिर्णयावस्‍था, तारतम्‍य। n ततमतिआ adj संशयालु। hesitant. ततमती n.
a caste. tatmà ततमा एक जाति। [तन्‍तुवाय] n
become hot. tatàeb तताएब धीपब। [तप्‍त-] vi
mutual contact (touch) in series. tatàr ततार परस्‍पर सम्‍पर्क। n
soften hard and dry skin wiht applying warm oil/greese. tatarab ततारब बेमाए आदिक घाओकें गरम तेल/रससँ सेदब। vt
tati+ तति+ See under ततº।
tatkàl तत्काlल adv See ततखनात। तत्‍कालीन adj ताहि कलिक। the then, of that time.
then and there. tatksan तत्क्षnण ताही क्षणमे, तुरन्‍त। adv
tatta, tattek तत, ततेक See तत्, ततेक।
attentive. tatpar तत्पaर दत्‍तचित, मोस्‍ताएद। adj
compound of a head with its subordinates. tatpurus/º purukh तत्पुhरूष गहन समाज जे बीचक कारकचिह्नक लोप कएने बनैत अछि। n
1. element. tattva तत्वv 1. (भौतिक शास्‍त्रमे) मूलभूत पदार्थ। n
2. substance, essence. 2. सार।
3. truth, reality, absolute. 3. सज्‍य, यथार्थ, ब्रह्म।
4. five categories of matter in Indian philosophy. 4. पॉंच महाभूत : पृथ्‍वी-जलादि।
aegis. tatvàbadhàn तत्वाbवधान प्रेरणा ओ पर्यवेक्षण। n
He, the Supreme Being, alone is Real : the theory of Vedànta philosophy. tatsat तत्सaत् केवल ओ (आत्‍मा/ब्रह्म) सत् (यथार्थ) धिक, आओर सभ मिथ्‍या, जे वेदान्‍त दर्शनक मूल सिद्धान्‍त थिक। int
(word) borrowed from Sanskrit and retained in the same form. tatsam तत्सaम संस्‍कृतसँ अविकल रूपमे लेल गेल (शब्‍द)। adj
pertaining/relating to that. tatsambaddh तत्सaम्ब द्ध ताहिसँ सम्‍बद्ध। Also तत्‍सम्‍बन्धित, ºन्‍थी।
1. and. tathà तथा 1. आओर। adv adj ºकथिक adj जेना कहल गेल अछि (किन्‍तु प्रामाणिकता सन्दिग्‍ध)। so-called, as alleged. ºविध adj ताहि प्रकारक। of that sort.
2. so. 2. तेना।
3. such. 3. तेहन।
Lord Buddha. tathàgat तथागत भगवान् बुद्ध। n
yet. tathàpi तथापि तैओ। adv
amen. tathàstu तथास्तुu तहिना होअओ, बैस। int
as before. tathihu तथिहु ओहिना। adv
fact, reality, truth. tathya तथ्यy वास्‍तविक बात/स्थिति, यथार्थ। n
he, it, this, that. तद्º से, ई, ओ। Ex तदनन्‍तर ''तकराबाद। thereafter." तदनुकूल ''तकर अनुकूल। consistant with taht." तदनुरूप ''तकर अनुरूप। conforming to that." तदनुसार ''ताहि अनुसारें।according to that. " तदपि ''तथापि। yet".
remedy. tadbìr तदबीर उपाय, प्रतिकार। [A] n
for that. tadarth तदर्थ ताहि हेतु। adv adj अस्‍थायी, तात्‍कालक। ad hoc.
care. tadàruk तदारूक प्रबन्‍ध, व्‍यवस्‍था। n
of that. tadìya तदीय तकर, तनिक। adj
after that. taduttar तदुत्तaर तकरा बाद। adv
secondary derivative. taddhit तद्धित नाममे प्रत्‍यय जोडि़ बनल शब्‍द। n
(word) borrowed from Sanskrit with some modification. tadbhab तद्भव संस्‍कृतसँ किछु रूपान्‍तरित कए लेल गेल, संस्‍कृत शब्‍दसँ विकसित। (शब्‍द), जेना हस्‍त से हाथ। adj
like that. tàdbat तद्धत् तेना, ताहिना। adv
body. tan तन देह। [तनु] n -दुरूरत adj स्‍वस्‍थ। physically fit, hale and hearty.
1. lose temper. tankab तनकब 1. क्रुद्ध होएब। vi तनकाह adj तादश वेदना देनिहार। giving such pain तनकी n.
2. give pain like a sore. 2. घाओ-जकॉं दुखाएब।
salary. tankhàh तनखाह वेतन। [P] n
an apparatus for making eyes in the ribs of umbrella. tankhòdhì तनखोधी छाताक कमानीमे छेद करबाक ओजार। n
give throbbing pain. tantanàeb तनतनाएब एक प्रकारक वेदना होएब, जैना पकैत गूरमे होइत अछि। vi तनतनी n
be stretched, be pulled out. tanab तनब तार, डोरी आदिक तानल जाएब, दूनू दिससँ खिचाएब; विप नमरब। [pass of तानब] vi
2. stand firmly against someone. 2. आवेशमे आएब।
strength in body. tan-bhagati तन-भगति शारीरिक बल। n
son. tanay/tanae तनय बेटा। c/s n तनया n बेटी। daughter.
a kind of muslin. tansukh तनसुख एक प्रकारक मलमल। n
1. tension, spl mental. tanào तनाओ 1. विपरीत दिशासँ लागल अनेक बल, विशेषत: मनमे। n
2. rope for spreading clothes. 2. धोबिक कपड़ा पसारबाक रस्‍सा।
tanàt तनात See तएनात।
commotion, tension. tanàtanì तनातनी तनाओ। n
he. tani तनि1 से pro
a little, a bit. tani तनि2 कनेक, अल्‍पमात्र। adj
a big scop used for boiling sugar cane juice. tanià तनिआ मुसिआरक रस ऑटबाक कड़छु। n
his, her, their tanik तनिक ताहि आदरणीय व्‍यक्तिक। pro (hon). adj कनेक। a bit, a little.
tanikar तनिकर See तनिक (pro). तनिका obt of से "that".
a little. tanì-manì तनी-मनी कनेक-मनेक। adj/adv
body. tanu तनु शरीर। adj कोमल, सुकुमार, भड्गुर। tender, delicate.
delicate. tanuk तनुक कोमल, सुकुमार, भड्गुर। adj
offering of milk cooked with rice. tanukà तनुका खीरक प्रसाद। n
son. tanuj तनुज बेटा। c/s n तनुजा n बेटी। daughter. Also तनूज, तनूजा।
tanòtaràj तनोतराज adj vexed.
1. hint, indication, secret. tant तन्तi 1. सड्केत, इशारा, रहस्‍य। [तन्‍त्र] obs n
2. complication, botheration. 2. जन्‍जाल, फेर।
tantàrì तन्ताrरी [VR] See तातरि।
1. yarn, thread, cord, wire. tantu तन्तुS 1. ताग, सूत, तार। n
2. fibre. 2. सन, रेसा।
1. a mystic cult of religion. tantra तन्त्रy 1. एक धार्मिक सम्‍प्रदाय। n -मन्‍त्र n जादू-टोना। sorcery, occult science. तन्‍त्री n 1. तार। string. 2. खतनाक कैंची। a bamboo clipper used in circumcision of penis.
2. system, organisation, method. 2. पद्धति, प्रणाली, सं‍हित।
3. wire, string, cord. 3. तार, तॉंति, सूत्र।
baker's oven. tandùr तन्दूrर नानबाइक भट्ठी। n
drowsiness, lethargy. tandrà तन्द्राe झपकी, अर्धनिद्रावस्‍था। n तन्‍द्रालु adj अर्धनिद्रित। drowsy.
1. absorbed/engrossed in something. tanmaya तन्मaय 1. कोनो कार्य/चिन्‍तनमे अतिशय मग्‍न। adj
2. identical with, merged in. 2. एकात्‍म।
delicate lady. tanvì तन्वीa कोमलाड्गी नारी। c/s n
tanhi तन्हि obs See तनि (pro)
1. penance, toiling in religious performance, devout austerity. tap तप 1. आत्‍मपीड़क कष्‍टसाध्‍य धार्मिक अनुष्‍ठान। [तपस] n
2. heat. 2. ताप, गरमी।
3. summer. 3. ग्रीष्‍म ऋतु।
hot. tapat तपत धिपल, गरम। [तप्‍त] adj
sun. tapan तपन सूर्य। c/s n
less fertile (soil). tapnàh तपनाह कम उपजाह (भूमि) adj
lukewarm. tapmaru तपमरू सराएल। adj
penance. tapashcharjà तपश्चhर्या तपस्‍या। n
tapsì तपसी n See तपस्‍वी, तापसि। तपस्‍या n तप, शारीरिक कष्‍ट द्वारा ईश्‍वरक आराधना। penance. तपस्‍वी n संन्‍यासीा, योगी। ascetic.
hot weather. tapàs तपास गरमी। n
all of tapòº तपोº तप। Ex तपोबल, तपोवन etc.
portable fire-tray. tapòrà तपोड़ा बोरिस। n
hot. tapta तप्तa धिपल, गरम। adj
1. parish, district. tappà तप्पा। 1. परगना। n
2. hot food. 2. तपत भोजन।
detail, particulars. taphsìl तफसील विवरण, सूची। [A] n
grioddle. tab तब रोटी पकएबाक पात्र। n adv तखन। then.
fine gold/silver leaf spread over pan or sweets for decoration. tabak तबक सोन-चानीक अति पातर पतर जे पान वा मिष्‍टान्‍न पर शोभार्थ साटल जाइत अछि। [A] n
2. a part of saddle. 2. जीनक एक अड्ग।
be disturbed/agitated. tabdhab तबधब अशान्‍त/उतेजित होएब। vi
become hot. tabab तबब तप्‍त होएब, धिपब। [तप-] vi
tabal तबल [A] obs See तबला।
tabor, a musical drum. tablà तबला चामक एक तालवाद्य। [A] n तबलिआ n तबलावादक। tabla player. Also तबालची।
1. thirsty. tabàsal तबासल 1. पिआसल। adj
2.agitated. 2. अशान्‍त।
harassed. tabàh तबाह पीडि़त, सीदित। [P] adj तबाहटि, तबाही n.
then. tabe तबे तखन। obs adv
tam+ तम+ See तामब with T.I.
1. darkness. tam तम2 1. अन्‍धकार। [तमस्] n
2. (fig) ignorance, illusion. 2. (लाक्ष) अज्ञान, माया।
Denotes superlative degree. tam ºतम3 (व्‍याकरणमे)आधिक्‍य/अतिशयताक सूचक प्रत्‍यय। Ex. कठिनतम ''अतिशय कठिन। hardest."
lose temper. tamkab तमकब तमसाएब। vi
copper tub. tamkund तमकुण्डt तामाक अढिआ। n
smell like tobacco. tamkulàin तमकुलाइन तमाकूलन महक। n
pitcher made of copper (or any metal). tamghail तमघैल तामाक (वा कोनहु धातुक) घैल। [ताम्रघट] n
copper bucket without handle. tamrà तमड़ा इनारसँ पानि भरबाक तामाक घैल। [तमहड़ा, ताम्रघट] obs n
be furious. tamtam karab तमतम करब क्रोधकुल होएब। [ताम-?] vt Also तमतमाएब।
tamnì तमनी See तामनि imfrt तामब।
audience of a show, onlooker. tamasgìr तमसगीर तमासा देखनिहार, दर्शक, प्रेक्षक। [A] n
be angry. tamsàeb तमसाएब क्रुद्ध होएब। [तामस-] nvi तमसाह adj क्रोधी। of short temper.
enveloped in darkness. tamsàchchhanna तमसाच्छcन्न तमसँ व्‍याप्‍त। adj Also तमसावृत।
bond, hand-note. tamassuk तमस्सुuक ऋणपत्र। [A] n
tam-hà तमहा See झारी।
a variety of चूरा which the processor returns in measures (called तामा) proportionate to the input (paddy). tam-hà chùrà तमहा चूरा एक प्रकारक चूरा जे कुटनिहारि लेल गेल धानक अनुपातमे अपन पारिश्रामिक काटि तामासँ नापि घुरबैत अछि, तौलिकें नहि। [तामा-] n
copper pitcher. tam-hèri तमहेडि़ तामाक घैल। [ताम्रघटी, तमघैल] n
of digging up. tamàì तमाइ तमबाक काज/बोनि n w/w
tobacco; Nicotina tabacum, spl its processed leaf kept in mouth for narcotic effect. tamàkul तमाकुल एक गाछ जकर पातमे निसॉं होइत अछि। [P] n Also तमाकू।
lapsed, time-barred. tamàdì तमादी नियत अ‍वधि बीति जएबाक कारण अमान्‍य, कालातीत, अतिकाल। [A] adj
whole, complete. tamàm तमाम सकल, कुल। [A] adj तमामी n समाप्ति। closure.
a handy water pot of copper. tamàru तमारू तामाक लोटा। n
darkness. timir तिमिर अन्‍धकार c/s n
tiræab तिरडब तमसाएब। See तरडब vi
hving three colours. tiraægà तिरड्गा तीन रड्गवला। adj Also तेरड्गा।
clean. tirchhat तिरछट स्‍वच्‍छ। adj
move obliquely. tirchhab तिरछब तर्यक् होएब, झुकैत चलब। [तिरश्‍च-] vi तिरछा adj टेढ, वक्र। oblique, curved.curved तिरछाएब vi टेढ/वक्र/तिर्यक् होएब।तिरछाह adj. तिरछी काटब vt अलक्षित रहबालए टेढ़ बाट धरब। move tangentially to avoid someone's sight.
change one's side. tirtab तिरटब गर बदलब। vi तिरटाएब cau.
twisted. tirpat तिरपट ऐंचल। adj
queer. tirpatàæ तिरपटाड विचित्रातापूर्ण। adj
53, fiftythree. tirpan तिरपन तीन अधिक पचास। [त्रिपच्‍चाशत्] nu
three-facet file. tirpahàl तिरपहल प्रिज्‍माकार रेती। n
tarpaulin. tirpàl तिरपाल रोगन चढ़ाओल ओहार। [E] n
1. glad, satisfied, pleased. tirpit तिरपित 1. प्रसन्‍न। adj
2. satiated. 2. तृप्‍त, अधाएल।
circumambulating idol/temple thrice. tirpèkhan तिरपेखन घुरूमि-घुरूमि तीन बेर देब-प्रतिमाक दर्शन करब। [त्रि:प्रेक्षण] n Also तिरपेच्‍छन।
falter, stagger. tirmiràeb तिरमिराएब डगमगाएब, चलबामे पाएर लटपटाएब। vi
junction of three roads. tirmuhànì तिरमुहानी तीन बाटक सन्धिस्‍थल, तेबट्टी। [त्रिमुख-] n
63, sixtythree. tirsathi, tiraith तिरसठि तीन अधिक साठि। [त्रिषष्टि] nu
condemnation, insult, rejection. tiraskàr तिरस्काrर अवहेलना, अपमान। n तिरस्‍कृत adj
tir-hutà+ तिरहुता+ See below.
land of Mithila. tirhuti तिरहुति मिथिला प्रदेश। [तीरभुक्ति] n मिथिलाक्षर, मिथिलामे प्रचलित एक लिपी। the script of Mithlia. तिरहुताम adj तिरहुति प्रदेशक परम्‍पराक अनुरूप।conforming to the tradition of Mithila. तिरहुतिआ adj तिरहुतिक निवासी। Inhabitant of Tirhuti. तिरहुतिनी f.
yield in terms of area sown. tiràeb तिराएब क्षेत्रफलक अनुपातमे उपजब। vi
93, ninitythree. tirànnabe तिरान्नbवे तीनि अधिक नब्‍बे। [त्रिनवति] nu
83, eightythree. tiràsì तिरासी तीनि अधिक अस्‍सी। [त्रिअशीति] nu
woman; wife. tirià तिरिआ नारी: पत्‍नी। [स्त्री] n ˜चरित n महिलाक चरित्र। character of woman. तिरिबध n स्‍त्रीबध। murdering woman.
a part of weaver's loom. tirì तिरी करधाक एक पुरजा। n
curved, oblique, slanting. tirjak तिर्यक् टेढ़, वक्र। adj
1. sesame; Sesamum orientale. til तिल 1. एक तेलहन। n Ex तिल भरि जगह नहि भेटल "No an iota of space could be avilable." तिल-तिल कए "bit by bit" See
2. very small amount, an iota. 2. बहुत छोट अंश, कण।
3. mole (on skin); 3. त्‍वचापर तिल-सन कारी दाग।
4. moment. 4. क्षण, पल, निमिष।
1. painting on forehead usually as a sectarian mark. tilak तिलक 1. टीका, कपरमे चन्‍दनादिक कलात्‍मक लेपन। n Ex रघुकुकलतिलक "The brightest personage in the family line of king. रघु।"
2. coronation. 2. राज्‍यभिषेक जे कपारमे चानन लगाए कएल जाइत छल।
3. ceremony of selection of boy for wedding performed by offering money and painting boy's forhead with sandal paste; money so offered. 3. छेका, हथधरी, कन्‍याक विवाह लए बरक वरण ओ ताहि समय समर्पित टाका, दहेज।
4. topranking personage. 4. (लाक्ष) शिरोमणि, प्रतिष्‍ठावर्धक।
1 (said of hair) tend to rurn grey. tilkab तिलकब 1. (केसक) किछु-किछु श्‍वेत होएब vi
2. (said fo crop) start maturing. 2. फसिलक पकनाइ आरम्‍भ होएब।
a tree. tilkà तिलका एक वृक्ष। n
a sweet. tilkut तिलकुट एक मिष्‍टान्‍न। n
a creeper bearing fruit of deep red colour that is compared with that of the lips of woman, ivy gourd; Momordica monadelpha. tilkòr तिलकोड़ एक लता जकर पातक तरकारी होइत अछि आ पाकल लाल फड़क उपमा सुन्‍दरीक ठोरसँ देल जाइछ। n
stem/stick of sesame plant. tilthì तिलठी तिलक डॉंट। [तिलथष्टि] n
a necklace of three strings. tilrì तिलड़ी एक कण्‍ठभूषण जे तीन छड़क होइत अछि। [त्रिलड़ी] n
a sweet of sesame. tilpaprì तिलपपड़ी तिलसँ बनल एक मिष्‍टान्‍न, तिलकुट। [तिलपर्पटी] n
1.candy ball of sesame. tilbà तिलबा 1. गुड़क पाक दए बनाओल तिलक लड्डू। [तिलपाक] n
2. mole on skin. 2. त्‍वचापर तिल-सन कारी दाग।
become restless. tilmilàeb तिलमिलाएब छटपटाएब। vi
(mane's worship only wiht raw sesame and milk without cooked food. tilsar तिलसर बिनु पाकहि केवल तिल आ दूध चढ़ाए कएल गेल (एकोद्दिष्‍ट)। adj
For a moment. तिला एक छन भरि। Obs adv
Offering of palmful water and sesame to the soul just departed Tilànjali तिलान्जlलि सद्य: मृत सम्‍बन्‍धीकें देय तिल आ जलक अर्ध्‍य। N
Tilàthì तिलाठी See तिलठी।
1. winter solstice belived to take place on jan. 14 (instead of 23rd ecember). तिला-सड्कान्ति 1. सूर्यक मकर राशिमे प्रवेश। n (तिल and others).
2. the festival of winter harvest. 2. अगहनी उपजाक एक पाबनि जाहिमे तिल-चाउर दान कएल जाइत अछि।
Tillià तिलिआ See तिलबा।
Decorative designs of flowers etc. Tilià-phulià तिलिआ-फुलिआ शोर्भा‍थ अड्कित फूल-पत्‍ती आदिक छवि। N cf. तिला ख् [A] “gold”.
Lump of lentil paste mixd with sesame. Tilaurì तिलौड़ी घाटिे मिलाओल तिलक बड़ी। [तिलवटी] n
Cloth made of flasx. Tisiautà तिसिऔटा तीसीक सनसँ बनल बस्‍त्र। [तीसी-पट] n तिसिऔड़ी n तीसी मिलाए बनाओल सुक्‍खा बड़ी। vegetable ball made of lentil paste with linseed. तिसिजौरी n तीसी मिलाए रान्‍हल भात। rice cooked with linseed powder.
Festival. Tihàr तिहार पाबनि। N
1.Woman. Tìa तीअ 1. स्‍त्री Obs n
2. 3rd day of moon phase. 2. त़तीया।
Tìan तीअन 3. See तीमन।
A caste. Tìar तीअर एक जाति। N
A set of three; spl trey in dice, third piece of playing cards, etc. Tìa तीआ तीनक समूह; विशेषत: तासक तेसर फर्द, तीन काँति। [त्रिक] n
Tìksna तीक्ष्णि See तीख।
Pungent, sharp, acute, severe. Tìkh तीख तेज, तीव्र। [तीक्ष्‍ण] adj
Third day of lunar phase, Tìj तीज तृतीया, विशेषत: ओ तृतीया जहिआ हरिताली-व्रत होइत अछि। n Cf हरितालिका।
1. bitter. Tìt तीत 1. नीम-सन सोआदबाला। [तिक्‍त] adj
2. unpalatable. 2. (लाक्ष) कटु, अप्रिय।
Intake pit for irrigation. Tìthà तीथा पटौनीमे जलस्रोत। [तीर्थक] n
3, three. Tìn तीन एक अधिक टुइ। [त्रीणी] nu ˜तेरह करब vt स्‍वार्थवश वैवाहिक सम्‍बन्‍ध जोड़ब। establish marriage relation relation with ulterior motive. ने तीनमे ने तेरहमे “निरपेक्ष। indifferent.
Tìni तीनि [त्रिणी] See तीन।
Vegetable dish, relish. Timan तीमन मुख्‍य भोज्‍य (भारत-रोटी-चूरा) क सड्ग मिलाए खएबाक गौण भोज्‍य-वस्‍तु, जेना दालि आ तरकारी। N
1. Band, river-side. Tìr तीर 1. तट, नदीक किनार। n [P]
2. Arrow. 2. बाण।
1. stretch, protract, elongate, pull. Tìrab तीरब 1. घीचब, घीचिकें नमड़ाएब। Vt
2. repay loan. 2. ऋण चुकाएब।
The land of Mithila. Tìrabhukti तीरभुक्ति मिथिला प्रदेश। N
A seasonal flower. Tìrà तीरा तिउरा, एक शरत्‍कालीन फूल। N
1. holy place of pilgrimage. Tìrth तीर्थ 1. पुण्‍यभूमि, ए‍हन नदी-तट वा स्‍थल जतए धार्मिक लोक पुण्‍यार्थ जाइत अछि, जेना प्रयाग, काशी इत्‍यादि। N Ex काव्‍यतीर्थ “master of literature.” राज n प्रयाग। the place of holy confluence, Allahabad. तीर्थड्कर n जैन धर्मक अवतारी गुरू। jain preceptor of highest rank. तीर्थाटन n नाना तीर्थमे भ्रमण। pilgrimage.
2. master of a discipline. 2. कोनो शास्‍त्रक विशिष्‍ट विद्वान्, गुरू, आचार्य।
3. intense, sharp, severe. Tìbra तीव्र तेज, तीख, गम्‍भीर। Adjs
30, thirty. Tìs तीस तीन गुना दस। [त्रिशत्] nu
1. linseed, Linum usitatissimum. Tìsì तीसी 1. एक तेलहान, चिकना। [अतसी] n पूस
2. set of thirty days; spl 30 days of (mid-winter). 2. (त्रिशत्-) तीस‍क समूह, विशेषत: पूसक तीस दिन जे तेज जाइबाला होइत अछि।
Your Tua तुअ तोहर, अहॉंका [तव] obs pro
1. (said of ears of corn) drop off, shed off. Tuab तुअब 1. पाकि-पाकि गाछसँ स्‍वयं खसय, झड़ब। Vi
2. be miscarried (of foetus). 2. गर्भस्‍त्राव होएब (पशुक)।
Rhyme. Tuk तुक अत्‍त्‍यानुप्रास। [A] n तुकान्‍त adj अन्‍त्‍यानुप्रासयुक्‍त (पद्य)। rhymed (verse).
Lofty. Tuæg तुड्ग ऊँच। c/s adj
Mean, trifling. Tuchchha तुच्छh नगण्‍य, अधम ओछ। Adj
Beak; bill Tunœ तुण्ड लोल; ठोर। c/s n
Tutnà तुतना See कण्‍ठ।
Trumpet. Tutrù तुतरू तुरही, घुतहु। N
Blue vitriol, copper sulphate. Tutià तुतिआ एक रंसायन, ताम्र सल्‍फेट। [तुत्‍थ] n
Tutukar तुतुकार See चुचकारब।
Irritale, become freful. Tunkab तुनकब कनेकहिमे क्रुद्ध होएब। Vi
Tunab तुनब See तुमब।
Delicate, lender, fragile. Tunuk तुनुक तनुक, कोमल, भड्गर। [P] adj
big belly. Tunda तुन्दe धोधि। c/s n तुन्दिल adj धोधिल, धोधिगर। pot bellied.
sulky, sullen. tunna तुन्न, मुह फुलओने, रूष्‍ट। adj
storm, typhoon. tuphàn तुफान बिहारि, अन्‍हर, वात्‍यां। [A] n तुफान-सन वेगवान्। stromy.
epidemic. tumkì तुमकी महामारी। n
d of tumrì तुमड़ी छोट तुमौड़ा। n तुमौड़ा। ˜ सजमनि n कटुतुम्‍बी। See तुम्‍बा (1)
spread out the wad of cotton with fingers. tumab तुमब तूरक थोकाकें औंठा आ तर्जनीसँ तीरि-तीरि पसारब। vt
uproarious, tumultuous (battle/sound). tumul तुमुल तीव्र, घोर, घमासान (युद्ध/ध्‍वनि)। adj
1. resounding vessel attached to stringed musical instrument. tumaurà तुमौड़ा 1. तारबाला बाजाक प्रतिध्‍वनिकारी भाण्‍ड जे लौकाक खोइआक बनैत अछि। [तुम्‍बा] n See तुम्‍ब।
2. सजमनिक एक प्रकार।
1. a kind of gourd known for its hard and light shell. tumbà तुम्बाs 1. एक प्रकारक लौका जकर खोइआक जलपात्र आदि बनैत अछि। n 2. See तुमौड़ा। ˜ फुलाएब vt क्रोधें तुम्‍बाजकाँ मुह फुलाएब आ लटकाएब, रूष्‍ट होएब। get sulky, pull a long face. तुम्‍बी n पाछिकें शोणित निकालयाक शड्क। a horn used for sucking blood. Also तुम्‍मा, तुम्‍मी।
horse. turag तुरग घोड़ा। c/s n Also तुरड्ग, तुरड्गम।
at once, in no time, readily. turant तुरन्तe अविलम्‍ब, झट दए। [त्‍वरन्‍त] adv
a machine for sugar manufacturre. turpìn तुरपीन चीनी बनएबाक एक पुरान ढड्गक यन्‍त्र। [E turbine] n
stitch on the folded edge. turpai तुरपै कोर मोडि़ कएल गेल सिआइ। n
quilted, stuffed with cotton. turbharà तुरभरा तूर भरिकें बनाओल (दोहरि आदि)। adj
(cow/buffalo) failing to conceive in due intervals. turmàari तुरमारि समयपर गर्भ धारण नहि कएनिहारि (गाए/महिसि) adj
a caste. tur-ha तुरहा एक जा‍ति। n
a kind of blowing pipe. tu-hì तुरही एक प्रकारक सिड्गा। [तूर्य] n
quilt. turài तुराइ तूर-भरल ओढ़ना, सीरक। [तुल-] n
of the same age. turià तुरिआ1 समवयस्‍क। [तुल्‍य] adj n मित्र। friend.
a caste. turià तुरिआ2 एक जाति। n
turit तुरित See तो‍रित।
turk, Muslim. turuk तुरूक तुर्किस्‍तानक निवासी, मुसल-मान। [तुर्क] n
frowning (face). turuchh तुरूछ खिसिआएल। adj तुरछव nvi.
big wooden chest. turum तुरूम काठक पैघ झप्‍पा। n
baby's mattress. turòra तुरोड़ा शिशुक गदैला। [तूल-पट] n
Libra. tul तुल सातम राशि जकर प्रतीक तराजू थिक। [तुला] n adj 1. तुल्‍य, समान, बराबरि।
2. उद्यत कृतसड्कल्‍प। equal. ready, adamant.
comparison. tulnà तुलना मिलान। n
be adamant. tulab तुलब कटिबद्ध होएब। vi
lively, energetic (child). tulbulià तुलबुलिआ चन्‍चल स्‍वभावक (बच्‍चा)। adj.
a variety of tulbullì तुलबुल्ली । उदीड़क एक प्रदेश। n उड़ीद।
basil plant; Ocinum albwn. tulsì तुलसी एक झाड़ जे पूज्‍य मानल जाइत अछि। n ˜चौरा n आडनमे तुलसीक गाछ रोपबाक चबुतरा। platform usually built within inner courtyard for planting basil to be worshipped daily. ˜ताम उठाएव vt तुलसी आ ताम हाथमे लए शपथ खोएब। take oath holding a leaf of basil and a piece of copper ˜फूल n एक धान। a rice.
1. balance. tulà तुला 1. तराजू। n ºदान n अपन देहक भारक बराबर‍ि सोन/चानीक दान। donation of gold/silver equal to the weight of donor's body.
2. 7th sign of zodiac, Libra. 2. सतम राशि।
happen unexpectedly. tulàeb तुलाएव सहसा उपस्थित/घटित होएब। vi Ex. तखनहि पिता आबि तुलएलाह "just then father appeared unexpectedly."
a beam of cart. tulàbà तुलाबा कठही गाड़ीक धरनि। n
painting brush. tulià तुलिआ तूलिआ, कुच्‍ची। n
weighed; compared. tulit तुलित तुला 'तराजू' पर ओखल : मिलान कएल।
adj
matching, similar, equal. tulya तुल्यi समान, सदृश। adj
1. frost, snow. tukhàr तुधार 1. पाला, हिम, बर्फ। c/s n
2. drizzle. 2. फुहार।
3. winter. 3. हिम ऋतु।
satisfied; pleased tusta तुष्टf तृप्‍त; प्रसन्‍न। akj n सन्‍तोष। satisfaction, appeasement.
a ritial worship performed by girls every day in early morning in winter for a suitable match. tusàrì तुसारी कुमारि कन्‍याक एक पाबनि जाहिमे बड़का जाड़म भरि माघ भोरे उठि गौरीक पूजा कएल जाइत अछि। [तुषार?] n
thou. tù तूँ तों, निम्‍न कोटि मध्‍यम पूरूष सर्वनाम। pro
a fish. tùr तूँड़ गैंची माछ। n
quiver. tùnìr तूणीर तरकस, निषड्ग। c/s n
Himalayan mulberry; Morus indica. tùti/tùit तूँति खटमधुर फलक एक गाछ। n
a bird; Fringilladae. tùtì तूँती एक पक्षी। n
a tree, Cedrela toona. tùni तूनी एक पक्षी। n
1. cotton, kapok. tùr तूर 1. धुनल रूइआ। n [तुल्‍य] n Ex हम दूनू एके तूरक छी "We both are of the same age group."
2. equal age group 2. सम-वयोवर्ग।
tùl तूल n See तुला (2)। adj See तुल्‍य। तूलम-तूल adj सर्वथा तुल्‍य/अनुरूप। quite matching.
painting brush. tùlikà तूलिका चित्रकारक कुच्‍ची। n
grass. triç तृण घास। n ˜कुडकुमा n एक वनौषधि। a herb.
third. tritìa तृतीय तेसर। adj तृतीया n तेसर तिथि। 3rd day of moon phase.
1. satiated tripta तृप्तa 1. अघाएल, जकर भोजनेच्‍छा शान्‍त भए गेल हो। adj तृप्ति n
2. satisfied. 2. जकर आकाड्क्षा पूर्ण भए गेल हो, सन्‍तुष्‍ट।
1. thirst. trikhà तृषा 1. पिआस n 2. See तृष्‍णा।
1. thirst. trisnà तृष्णाr 1. पिआस। n
2. yearning, arrdent desire. 2. प्रबल इच्‍छा।
therefore. tè तें ताहि कारणें। pro adv Also ते परि obs.
teàe तेआए See तेपाइ।
teàgab तेआगव See त्‍यागब।
a ditch for trapping fish. teàari तेआरि एक प्रकारक अपिआरी। n
trestle, three-legged stand. tekath तेकठ शीर्ष पर जोड़ल नीचॉं फलकल तीन डण्‍टा बाला आधार। [त्रिकाष्‍ठक] n Also तेकठी।
three-pronged dart. tekamià तेकमिआ तीन कामि (कोथी) बाला बरछा। n
tekar तेकर See तकर।
an edible bulbous root. tekun तेकुना एक खाद्य कन्‍द। n.
three plants of grass entwined in a particular way kept in hand while performing any ritual. tekusà तेकुसा दक्षिणावर्त अढ़ाए बर मोड़ल तीन टा कुश जे हाथमे लए दान आदि धार्मिक कृत्‍यक सड्कल्‍प कएल जाइत अछि। [त्रिकुशक] n कुश
anger. tèkh तेख क्रोध, तामस। n तेखा-तेखी n बाता-बाती। exchange of hot words.s
till a field third time. tekhàrab तेखारब दू बेर जोतल खेतकें तेसर बेर जोएब। [त्रि:क्षाल] (लाक्ष) बेरि-बेरि पूछब। ask questions repeatedly. Cf. चासब and सामारब। तेखर adj.
resentment, fury. tèkhi तेखी आनि, उत्‍तेजना। n
powder of arrow root, Cucurma augustifolia, taken with milk. tèkhur तेखुर हरदिक जातिक एक कन्‍द जकर चूर्ण दूधमे मिलाए खाएल जाइत अछि। [त्रिक्षुर?] n
sword. tègà तेंगा खड्ग [P] n
for manual irrigation three-tier arrangement of lifting water. tegàr तेगाड़ करीनसँ खेत पटएबामे तीन स्‍तर पर पानि चढ़एबाक आवश्‍यकता। n
1.three times, triple tègun तेगुन 1. तीन बरा। [त्रिगुण] adj Also तेगुना, तेगुनिआ।
2. three-ply (rope). 2. तीन गुन बाला (डोरी)।
explain/enquire repeatedly. teghàrab तेघारब दोहरा-तेहरा कए पूछब/बुझाएब। vt
third ceremorial visit of a bride to her husband's home. tèæà तेडा नवविवाहिताक तेसर बेर सासुर जाएब। [त्रिगम-] adj
1shine brilliance, lustre. tèj तेज 1. चमक, प्रकाश, दीप्ति। n adjn 1. चमकदार, उज्‍जवल। bright, lustrous. 2. प्रतिभावान।, तीव्रबुद्धि। keen, brilliant, intelligent. 3. तीक्ष्‍ण, चीख। sharp, sharp-edged. 4. तीव्र, प्रखर, उग्र। severe, intense, acute. 5. फरतीबाला, चड़फड़। swift, energetic, smart. ºपत्र ºपात n एक वृक्
2. energy, zeal, stamina. 2. ऊर्जा, शक्ति, फुरती।
give up, leave. tèjab तेजब छोड़ब, त्‍यागव। vt
brillant, shinning. tèjasvì तेजस्वीt तेजबाला, दीप्तिमान्। adj
acid. tejàb तेजाब अम्‍ल, एसिड। [P] n तेजावी n सोनक एक प्रभेद/मानक। a standard of gold.
tèjì तेजी See under तेज।
a horse of Arabian breed. tèjì तेजी2 ताजी घोड़ा। n
(corp) reaped in third round. tèjì तेजी तेसर तोड़क फसिल। n
chest, cash-box. tejòrì तेजोरी टाका-पैसा रखबाक पेटी। [E] n
maintaining establishment of house-hold simultaneouly at three diffeent places. tethath तेठठ तीन ठाठ अर्थात् तीन भिन्‍न-भिन्‍न स्‍थानमे आश्रम (पारिवारिक प्रबन्‍ध) राखब। n
a bird. tèràri तेड़ारि एक पक्षी। n
tamarind. tètari तेतडि़ एक अम्‍ल फल, हिन्‍दी इमली। [तिन्तिड़ी] n
(son) born after three daughters believed to be inauspicious. tetàr तेतर तीनक तर जनमल, अर्थात् लगातर तीन कन्‍याक जन्‍मक बाद जनमल (पुत्र) जे अशुभ मानल जाइत अछि। adj
a wooden beam in bullock cart. tetalià तेतलिआ बएलगाड़ीमे ओ काठ जाहि पर फरि रहैछ। [त्रितलक] adj.
three storeyed (building). tetalla तेतल्लाt तीन महलबाला (कोंटा)। [त्रितलक] adj
a grass. tetàr तेतार एक घास। n
43, forthythree. tètalis तेंतालिस तीन अधिक चालिस। nu
having three stripes/edges. tedharià तेधरिआ तीन धारीबाला (पसीझ आदि)। [त्रिधारिक] adj Also तेघारा।
third bullock standing by for relieving the tired one of the pair. tedhurì तेधुरी थाकल बड़दकें विश्राम देबाक हेतु राखल तेसर बड़द। [त्रैधुर्य] n
in that way. tenà तेना ताहि प्रकारें। adv
a tree; Indian Mahogany, ebony, red cedar, cedrela. tènu तेनु एक वृक्ष, महोगनी। n
leopard. tenuà तेनुआ। बाधक एक प्रकार। n
(crop) ripening in three fortnights. tepakhà तेपखा तीन पखमे पकनिहार। [त्रिपाक्षिक] adj Also तेपखिआ, तेपखी।
(shoot) of three petals. tepat तेपत तीन पत्‍तीबाला (बीजाड्कर) adj Also तेपतिआ।
third quarter of the day. tepahar तेपहर दिनक तेसर पहर। n
tripod. tepài तेपाइ तीन पौआ बाला आधार-पीठ। [त्रिपादिका] n
three way junction. tebattì तेबट्टी तीन बाटक सड्गमस्‍थल। [त्रिवर्त्‍म]
1. three-fold, triple. tèbar तेबर 1. त्रिगुण। adj adv
2. third time. 2. तेसर बेरे।
of three years. tebarkhà तेबरखा तीन बरखका। adj
(food) cooked three days befor. tebàsi/tebàis तेबासि तीन दिन पूर्वक रान्‍हल/पकाओल। adj
one third. tebhàg तेभाग तृतीयांश। n
in that way. tèm तेम तेना, ताहि रूपें। obs adv
three months old. temasià तेमसिiआ तीन मासक (शिशु)। adj
thither, to that direction. tem-har तेमहर ताहि दिस। adv
three storeyed. temahal तेमहल तीन महल (तल) बाला (भवन)। adj Also तेमहला।
quarterly. temàhì तेमाही त्रैमासिक। adj
tèmhar तेम्हrर See तेमहर।
tricolour. teraægà तेरड्ग तीन रड्गबाला। adj
13, thirteen. day of moon phase. tèrasi तेरसि त्रयोदशी तिथि। n
13, thirteen. tèrah तेरह त्रयोदश, तीन अधिक दस। n तेरहम चास n (लाक्ष) सर्वविरूद्ध विचित्र बात। queer thing. तेरहा n दस दिन अशैच मानि दू दिन श्रात्द्ध कए शुत्द्ध होएबाक प्रथाा। funeral rite to be completed in 13 days.
terànnabe तेरान्नbवे See तिरासी।
(buffalo) calved twice. teria तेरिआ तीन थरिबाली अर्थात् दू बेरि बिआइलि (महिसि)। [त्रि]
headwise break-up of account. tèrij तेरिज विवरण, वर्गीकृत तालिका। n ˜ जिनिसबार n रैअतक जोत आ जिन्‍सी जमाक रजिस्‍टर। register showing demand grain from each raiyat.
oil tèl तेल तनस्‍पतिसँ बहराएल स्निग्‍ध (द्रव)। n ºचट adj अधिक मैल भेने तेलाह-सन चटचट (वस्‍त्रादि)। geasy, oily (cloth). ºचट्टा n सनकिरबा। cockroach. ºचिट्ट adj तेलक लागिसँ मलिन आ लसलस भेल। oily and sticky (cloth). ºवभना See तेलिवभना ºवासा [तैलवंश] n तेल रखवाक बॉंसक चोडा।bamboo flask for keeping oil sp
oilseeds. tethan तेलहन तेलबाला अन्‍न जेना तोड़ी। [तेलधान्‍य] n
fried in oil. tel-hà, tel-hì तेलहा, तेलही तेलमे छानल (पकमान)। adj
an aquatic plant. telàrhi तेलाढि़ एक जल-तृण। n
caste of oil-crushers. tèli तेलि तेल पेरनिहार एक जाति। [तैलिक] n ºवभना n तेलिकें पुजओनिहार पुरोहित। a pariest serving तेलि community. तेलिआ n चाली-सन एक साप। a snake of earth worn type. तेलिआरी n तेलिक दोबारा। oil crusher's shop. तेलनि f. तेली See तेलि।
(property) jointly owned/managed by three parties. tesajhà तेसज्झा. तीन पक्षक साझी (सम्‍पत्ति)। [त्रिसन्धिक] adj
third. tèsar तेसर तृतीया। adj n तृतीया तटस्‍थ व्‍यक्ति। third/neutral person, outsider. तेसरी n तेहाइ। one third. तेसरूकॉं adv गत/आगामी तेसिर साल। in the past/ensuing third year.
(field) fit to grow crops thrice in a year. tesàri तेसरि तेफसिला (खेत) adj
long trenched hearth accommokating three cooking pots at a time. tehrà तेहड़ा लम्‍बाकार बड़का चूल्हि जाहिपर तीन पाकपात्र एक बेर चढि़ सकए। [त्रिभाण्डिक] n
73, seventythree. tehattari/tehattair तेहत्तaरि तीन अधिक सत्‍तरि। nus
like that, such. tehan तेहन ताहि-सन, तादृश। adj तेहनि f.
repeat third time, do thrice. tehràeb तेहराएब त्रिरावृत करब, कएले काज पुन: तेसर बेर करब। [तेसर-/तेबर-] vt
third person, outsider. tehallà तेहल्लाe तृतीय उदासीन/तटस्‍थ व्‍यक्ति। n
one third. tehài तेहाइ तृतीय अंश। [त्रिभाग] n
1. (flower) having three straps/rows of petals. tehàrà तेहारा 1. तीन धारीबाला। adj cf दोहरा।
2. three-fold. 2. तीन तहबाला।
tehi तेहि obs See तोहि।
alternant, recuuing every third day. tehaià तेहैआ प्रत्‍येक तेसरा दिन अएनिहार (ज्‍वर आदि) [त्रयाहिक] adj
1. ready. taiaò तैअओ 1. प्रस्‍तुत। [A] adj तैआरी n ओरिआओन। preparation.
2. prepared, finished 2. सम्‍पन्‍न, पूर्णत: निर्मित/ सज्जित।
3. willing. 3. उद्यत।
1. even then, yet. taiò तैओ 1. तथापि। adv
2. still, anyhow. 2. जेना-तेना।
pertaining to heat and light. taijas तैजस प्रकाश/तापसम्‍बन्‍धी। adj
oil. tail तैल तेल [तिल-] n
belonging to Telangana. tailaæga तेलड्ग तेलड्गदेशक, आन्‍ध्रप्रदेशीय। adj
23, twentythree. tais तैस तीन अधिक बीस। [त्रयोविश] nu
taisan तेसन obs See तेहन।
you. tò तों मध्‍यम पुरूष सर्वनाम। pro
pooh-pooh, tul. toà तोआ छिआ-छिआ, राम-राम। [A तोबा] int
toe तोए obs See तोहि।
calling derogatory. tòkar तोकार आदरणीय व्‍यक्तिकँ अहॉं नहि कहि अनादरसूचक 'तों' कहब। [तोष] n तों instead of honorific अहॉं।
appeasement. tòkh तोख आनक मनस्‍तुष्टि। [तोष] n
a caste. tokhàr तोखार एक जाति। [VR] n
a caste. tàgal तोंगल एक जाति। {VR] n
wrist ring. tòæà तोडा बलिआ, माठा। n
you. toyè तोन्नेr तॉं, अहॉं। obs pro
1. course, stretch, round. tòr तोड़ 1. खेप, आवृति, प्रक्रम, बेर। n 3. See तोड़ब। ˜ खाएब vi बीच-बीचमे रूकब। halt. ˜ लगाब vi क्रमक अन्‍त होएब। come to an end, break off. ˜ पर तोड़ adv बेरि-बेरि लगातार। in successive rounds.
2. gust. 2. झोंक।
equal. tòr तोड़2 समकक्ष। [तुल्‍य] adj
1. demolish, break, destroy, damage. tòrab तोड़ब 1. भड्ग करब; उजाड़ब, विक्षत करब। [त्रुट-] vt n See above. तोड़-फोड़ n दुष्‍टतावश क्षति पहुँचाएब। dest. uctive activities.
2. pluck. 2. फूल आदि बटोरब।
3. reclaim. 3. कृषियोग्‍य बनाएब।
1. sack for keeping coins. tòrà तोड़ा 1. टाका रखबाक बोरा। [P तोबरह] n
2. (fig) power of money. 2. (लाक्ष) धन-बल।
tòrà-chhàrà तोड़ा-छाड़ा See काड़ा-छाड़ा।
toràeb तोड़ाएब Cau of तोड़ब।
rapeseed. tòrì तोड़ी1 एक तेलहन। n
till, upto. tòrì तोड़ी2 धरि, पर्यन्‍त। adv
lisp, stan, mer, stutter. totràeb तोतराएब वर्णकें दोहरबैत-तेहरबैत आ बीच-बीचमे रूकैत उच्‍चारण करब। vi तोतराह adj उक्‍त उच्‍चारण-दोपसँ ग्रस्‍त। stammerer.
parrot. tòtà तोता सूसा। [A] n
pinch; tònì तोनी चुटकी। Also तोनि।
private part. tonuà तोनुआ अड्गक कोमलतम भाग। n
cannon. tòp तोप युद्धमे बारूद-गोला छोड़बाक एक अस्‍त्र। [T] n तोपची n तोपचालक। cannoneer.
excessive supply. tòpan-tòp तोपन-तोप अत्‍य‍धिक आपूर्ति। n तोपनि n आच्‍छादन, झॉंपनि। covering. Also तोपनी।
cover up, hide. tòpab तोपव झॉंपबण, रसँ आवरण दए दबाएब। vt तोपन n
nosebag of horse. tòbrà तोबड़ा धोड़ाके दाना खोअएबाक झोरा। [P तोबरह] n
tòbà तोबा See तौआ।
tòbh तोभ See थोभ, स्‍तोभ।
water. tòe तोय पानि, जल। c/s n
your, thine. tòr तोर तोहर। pro
arched doorway, festoon. tòraç तोरण नगरक बाहरी फाटक। n
buffalo/cow/ whose newly born calf has died. torià तोरिआ बिआइलि गाए/महिसि जकर बच्‍चा मारे गेल हो, मृतवत्‍सा। n तोरिआन n मृतवतसकँ पोल्‍हएबा/ पन्‍हएबालए बनल विशेष प्रकारक आहार। special food given to such cow/buffalo.
at once, quickly. torit तोरित त्‍वरित, तुरन्‍त। obs adv
lift up; weigh. tòlab तोलब उडाएब, उतोलन/उहम करब vt तोल, तोलन n. तोला n एक टाकाक बराबरि भार। a unit of weight; See T.IX.
salisfaction. tòkh तोप इच्‍छाप‍ूर्तिजन्‍य आनन्‍द। n तोषण n तुष्‍ट/प्रसन्‍न कएनाइ। appeasement. तुष्‍ट, तोपित adj
mattress. tòsak तोसक तुरभरा ओछाओन। [P] n
storehouse of valuable clothes and ornaments. toskhànà तोसखाना मूल्‍यवान् वस्‍त्राभूषण रखबाक भण्‍डार। [T] n
completion upto a limit. tòh तोह एक सीमा धरि समाप्ति। n
your. tohar तोहर सर्वनाम 'तोक सम्‍बन्‍धवाचक। pro adj तोहरा obl.
to you. tòhi तोहि तोरा, आहॉंक। obs pro
you. tohè तोहें तों। pro
roll of revenue payers. taujì तौजी राजस्‍व-विभागक ओ बही जाहिमे जमिनदारसभक नाम आ स्‍वत्‍व आड्कित रहैत अछि। [A] n
1. weigh taunì तौनी 1. जोखब। vt तौल, तौलाइ n
2. assess the power of someone. 2. (लाक्ष) थाहब, शक्तिक अन्‍दाज लगाएब।
earthen pot for cooking rice. taulà तौला भात रन्‍हबाक पातिल। n
towel. taulià तौलिआ एक प्रकारक गमछा। [E]
tyakta, tyajan त्यkक्ता, त्यिजन See under त्‍यागब।
leave, give up, relinquish, abandon. tyàgab त्याaगब छोड़ब, तेजब, निरसब। vt त्‍यक्‍तउ adj. त्‍यजन, त्‍याग n त्‍यागी n अपन स्‍वत्‍व/भोग आनक हितमे छोड़निहार, दानी। one who give up something for charity. त्‍याज्‍य adj त्‍याग करबा जोगण्‍ अग्रहा, वर्जनीय। avoidable, forbidden.
shame, bashfulness, modesty. trapà त्रपा लाज। c/s n
triad. trae ºत्रय तीनक समूह। n
1. the vedas. trayì त्रयी 1. वेद। n
2. trinity. 2. तीनक समूह।
1. 13, thirteen. trayòdash त्रयोदश 1. तेहर। nu त्रयोदशी n तेरहम तिथि। 13th day of moon-phase.
2. 13th. 2. तेरहम।
trasta त्रस्तh See under त्रास।
one of the six Yoigc operations; fixing eyes without a wink to a point as long as possible. tràâak त्राटक योगमे षट्कर्मक छटम कर्म जाहिमे कोनो बिन्‍दु पर अनिमेष दृष्टि अधिकसँ अधिक काल धीरे राखल जाइत अछि। n˜ लागब vi विस्‍मयसँ एकटक देखैत रहि जाएब। be taken aback, stand still in astonishment.
1. rescue, relief, deliverance. tràn त्राण 1. सड्कटसँ उबरब। n
2. a melody of classical music. 2. सड्गीतक एक राग।
saviour, redeemer. tratà त्राता त्राणकर्ता, उबारनिहार। n
dread, fear, terror. tràs त्रास भय, आतड्क। n त्रस्‍त adj भीत, आतड्कित। frightened, terror-stricken. त्रासदी [E] n 1. दुखान्‍त रचना। tragedy. 2. दुखद घटना। mishap.
'save our souls', alarm for help. trahi त्राहि 'उबारह-उबारह', प्राण-सड्कटसँ बचएबाक चीत्‍कार। int Also त्राहि माम् "save me"
three. triº त्रिº तीन। nu See below.
trinity, triad. trik त्रिक तीनक समूह। n
an ornament worn on forehead. trika त्रिका माडक एक गहना, टीका। [VR] n
1. all three times; present, past and future. trikàl त्रिकाल 1. तीन काल: वर्तमान-भूत-भविष्‍य। n
2. morning, noon and evening. 2. प्रात: मध्‍याह्न आ सन्‍ध्‍या।
deltoid, trinagle. trikòn त्रिकोण तीन कोण/भुजबाला आकृति/क्षेत्र। n -मिति n गणितशास्‍त्रक एक शाखा जाहिमे मुख्‍यत: कोणक आधार पर गणना कएल जाइत अछि। trigonometry.
1. three times. trigun त्रिगुण 1. तीन बर। n साड्ख्‍य दर्शनक अनुसार प्रत्‍येक वस्‍तुक तीन श्रेणीमे विभाजन: सत्‍व, रजस् आ तमस्। three qualities enunciated in साड्ख्‍य philosophy.
2. three qualities enunciated in 2. साड्ख्‍य दर्शनक अनुसार प्रत्‍येक वस्‍तुक तीन श्रेणी मे विभाजन: सत्‍व, रजस् आ तमस्।
radius. trijyà त्रिज्या व्‍यासार्ध, व़तमे केन्‍द्रसँ परिधिक दूरी। n
triad. tritae ºत्रितय तीनक समूह। n
heaven. tridib त्रिदिव स्‍वर्ग। c/s n
deities responsible for creation, maintenance and destruction respectively. tridèb त्रिदेव ब्रह्मा-विष्‍णु-महेश ई तीन देवता।। n
three causes of ailment. tridokh त्रिदोष वात-पिन-कफ तीनूक गड़बड़ी। n
bizarre, queer. tripaâàæ त्रिपटाड. असुविधाजनक, विचित्र आकृति-प्रकृतिबाला। adj
'traversing three paths: earth, heaven and sky.' the river Ganga. tripathgà त्रिपथगा गड्ग नदी। n
metre having three steps. tripadi त्रिपदी तीन चरण बाला छन्‍द। n
a kind of bow. triparb त्रिपर्व धनुखक एक प्रभेद। [VR] n
a surname. tripàthi .त्रिपाठी एक उपनाम। n cf तिबाड़ी, तेबारी।
'all three casdets', a compendium of Buddhist canons tripiâak त्रिपिटक 'तीन पेटारी', बौद्ध धर्मग्रन्‍थ सभक सड्ग्रह। n
three stripes of ashes shaivas have on their foreheads. tripunœra त्रिपुण्ड्v कपारमे भस्‍मक तीन रेखा जे शेव सम्‍प्रदायक प्रतीक थिक। n
one of the ten mother goddesses. tripursundari त्रिपुरसुन्दiरी दश महाविद्यामे एक। n
medicinal electuary of three myrobalans. triphalà त्रिफला अओरा-हरिड-बहेड़ एहि तीन फलक औषधीय मिश्रण। n
a pose of standing, bent at three points. tribhang त्रिभड्ग तीन स्‍थानमे टेढ़ मुद्राबाला (जेना राधा-कृष्‍णक मूर्ति)। adj
triangle. tribhuj त्रिभुज तीन भुजासँ वेष्टित क्षेत्र। n
three mythical regions of uiverse : earth, heaven and below earthly world. tribhuban त्रिभुवन तीन लोक : स्‍वर्ग, मर्त्‍य, पाताला। n
woman. triya त्रिया स्‍त्रीजाति। n ˜ चरित्र n नारीक प्रकृति। character/nature of woman.
1. peroid covering three nights. triàtri त्रिरात्रि 1. तीन राति, अर्थात। सन्‍ध्‍यासँ 48 घण्‍टाक समय। n अस्थिसन्‍चय
2. lapse of three days after death when takes place. 2. श्राद्धमे तीन अहोरात्रक अन्‍त जहिआ अस्थि-सन्‍चय होइत अछि।
triolk त्रिलोक See त्रिभुवन। Also त्रिलोकी।
'three-eyed' trilòchan त्रिलोचन 'तीन ऑंखिबाला' शिव। n i.e. Lord Shiva.
creases on three rivers. tribali त्रिवली छह, मासलतासँ नारीक पेटमे बनल अवतल रेखा। n
holy confluence of three rivers. tribèni त्रिवेणी तीन नदीक सड्गम, जेना प्रयागमे। n
a surname. tribèdì त्रिवेदी ब्राह्मणक एक वर्गक उपनाम। n
a mythical heaven but was halled in the mid way said to be hanging in-between losing both. trishaæku त्रिशड्क 1. एक ऋषि जे स्‍वर्ग जएबाक हेतु यज्ञ कएलनि तॅ उपर उठलाह, किन्‍तु इन्‍द्र आकाशहिमे रोक देलाथन, ते बोचहिमे लटकल रहलाह। n
2. (fig) one fallen in similar awkward position. 2. (लाक्ष) त्रिशड्कुक समान इताभ्रष्‍ट ततोभ्रष्‍ट
trident (of Lord Shiva). trishùl त्रिशूल तीन नोकबाला बरछा जे शिव धारण करैत छवि। n
1. lacuna. truâi त्रुटि 1. कसरि, अपृर्णता। n त्रुटित adj टूटल, खण्डित, भग्‍न, अपूर्ण। fragmentary, incomplete.
2. fault. 2. दोष, चुक।
out of tune, irrelevant. trèâah त्रेटह उतपटाड, अनन्वित, अनटोटल। adj त्रेटाह adj अनटोटल कथा बेरि-बेरि बजनिहार। rough spoken.
the second mythical age of universe marded by the incamation of trètà त्रेता विश्‍वक चारि मिथकीय युगमे दोसर जाहिमे रामावता भेल। n राम।
quarterly. traimasik त्रैमासिक तीन मासमे वा प्रति तीन मास पर भेनिहार। adj
rule of three. trairàshik त्रैराशिक गणितक एक विधि। n
trailòkya त्रैलोक्यk See त्रिभुवन।
abrupt stoppage of action. tròti त्रोटि बाजब आदिमे सहसा रूकनाइ, स्‍तोभ। n
three-faced Shiva. tryambak त्रयम्बkक तीन मुहवाला', शिव। n
skin. tvachà त्वcचा देहक चामक उपरका तह। n
allercation, wrangle, squabbling. tvanchachanch त्वnन्चाgहन्चu तों एहन (अधलाह) आ हम एहन (नीक) एहि प्रकारक परस्‍पर दोषारोप आ आत्‍मप्रशसाबाला वाग्-युद्ध। [त्‍व च अह च] n
acceleration. tvaraæ त्वrरण शीघ्रता/तेजी आनब। n त्‍वरा n शीघ्रता, तेजी। quickness, haste. त्‍वरित adv तरन्‍त। quickly. adj तेज। quick.
17th consonant of alphabet. th थ वर्णमालाक सतरहम व्‍यन्‍जन।
thud. thak थक खसबाक ध्‍वनि। ono
crushed. thakuchun थकचुन थकुचल। adj
stop suddently out of fear/awe, be stunned. thakthakàeb थकथकाएब भयसँ/स्‍तब्‍ध होएब, सहसा रूकब। [स्‍थग-] vi
thaknì थकनी See थाकान।
comb/bursh hair. thakrab थकरब ककबासँ 'कस झाड़ब आ सरिआएब। vt थकरनी n केस थकरवाक डारनी। a hair-brush; Also थकरी।
fatigue. thakàn थकान श्रान्ति। n थकित adj थाकल, श्रान्‍त। tired, wearied.
pile, amass. thakiàeb थकिआएब थाक लगाएब। vt
pulverize, crush, smash. thakuchab थकुचब चोट दए क्षतिविक्षत करब। vt थकुचा adj चोटसँ क्षत-विक्षत। crushed, smashed.
a pest/grass. thakurà थकुरा एक खढ़ जे जोतल खेतमे जनमैत आछि। n
thakaunì थकौनी See थाकनि।
anything congealed, clot, clog, lump. thakkà थक्काà अर्धद्रव वस्‍तुक घनोभूत पिण्‍ड। n -थैहर n पसरल भीड़। crowd.
1. sluggish. thagit थगित 1. शिथिल, अलसाएल। [स्‍थग-] adj
2. postponed, adjourned. 2. टारल।
thatmatàeb थतमताएब See ततमताएब।
fondle a baby by imitating chil's tongue. thathkàrab थथकारब बच्‍चा जकॉं बाजि बच्‍चाकें दुलार करब। vt
rear with affection. thathmàrab थथमारब स्‍नेहपूर्वक पोसब-पालब। vt
1. breast. than थन 1. स्‍तन, नारीक कुच। n
2. udder. 2. पशुक दुग्‍धाशय।
anvil provided with holes for forging nails. thansùdhì थनसूधी छेदबाला तेहाइ। n
inflamed breast, mastitis, graget. thanail थनैल स्‍तनमे दूध जमा भए जएबाक रोग। [स्‍तनकील] n
thapkab थपकब See थपथपाएब।
thapkarab थपकारब See थपथपाएब। थपकी n.
slap. thapràeb थपड़ाएब थापड़ मारब। [थापड़] nvt थपड़ी n करतलध्‍वनि, हिन्‍दी ताली। ˜ पारब vt करतलध्‍वनि करब; (लाक्ष) आनक झगड़ामे रस लैत ओहिमे उत्‍तेजना देब। clap, relish and instigate quarrel.
flap. thapthapàeb थपथपाएब तरहत्‍थीसँ बेरि-बेरि ठोकब vt
enshrining an idol or any divine symbol. thapnà थपना पूजाक हेतु देवताक प्रतिमा वा प्रतीक स्‍थायी रूपें विधिवत् बैसाएब। [स्‍थापना] n
a roofing tile flat at the bottom. thapuà थपुआ कोर मोड़ल चापट खपरा। n Cf नडि़आ।
thappar थप्पpड़ See थापड़।
impression of palam smeared with rice-paste/dye. thappà थप्पाà तरहत्‍थीमे रड्ग/पिठार लगाए अड्कित छाप। [थापब] n
oldman, octogenarian. thabir थबिर स्‍थविर, अतिवृद्ध। n
shatter, curmble. thabhkab थभकब अपने भारसँ टूटब। vi
tham-kab थमकब See ठमकब।
tham-hà थमहा See थुमहा।
thamuà थमुआ See ओठडनी। [स्‍तम्‍भ]
1. pillar, post. thamh थम्हh 1. खाम्‍ह, विशेषत: ओ जे ईटा आदि जोडि़कें बनाओल हो। [स्‍तम्‍भ] n
2. stem, spl of banana. 2. केराक गाछक धड़।
durable, lasting. thamhgar थम्हhगर टिकनिहार, दृढ़। adj
a post used as support by one operating an apparatus by foot. thamhni थम्हhनी ढेकी आदि चलएबाकाल अवलम्‍बनार्थ पकड़बाक खुट्टा। n
1. stay, last, continue. thamhab थम्हhब 1. यथास्थित, रहब टिकब। [स्‍तम्‍भ] vi थम्‍हाएब cau हाथमे देब। hand over, place.
2. stop, wait. 2. ठहरब, रूकब, प्रतीक्षा करब।
porp built acaunst a leanmg wal थम्हुgआ खसब दयालकँ राकबाक इतु काल देवाल। n
1. young one of fish. thar थर 1. पैथ जातिक माछक छौट बच्‍चा। n
2. nursery bed of tobacco etc. 2. तमाक आदिक बोआ पाछबाक स्‍थल।
tremble, quiver, shudder, shever. tharthar kapab थरथर कापब तेजसँ कापब vi Also थरथराएव। थरथरी n
thermometer. tharmà थरमा थर्मोमीटर। [E] n
abode. resting place spl of wile thari/thair थरि टिकवाक जगह, विशेष कए माल-जालक। [स्‍थली] n 2. बौआ पाइबाक जगह। bed for growing seeds ˜ बान्‍हव vt गर आदि घाओम पकवासँ पहिने केन्‍द्रक चारू कात फुलब। (said of absces) develop swelling around the sore.
cow/buffalo matured enough to conceive. thari/thair थरि2 दू बरखक गर्भ धारण करबाक अवस्‍थाक बाछी/पाडी। n
tharià थरिआ See थारी।
tharuà थरूआ See थार।
tharuì थरूई See थरूइटि।
settlement of Tharu casre/tribe. tharuhati थरूहटि [थारू-] n
place sput, site, land, earth. thal थल स्‍थल, स्‍थान, भूमि, धरती। n ˜ कमल n स्‍थलकमल, एक फूल। a flower: Hibrseus mutabilis
muddy, marshy. thalgar थलगर थालबाला। adj
spongy thalthal थलथल भीतर थाल का पानि रहबाक कारणें उपरसँ कोमल (स्‍थल) adj
become semi-solid like mud. thalthalàeb थलथलाएब थाल जकॉं डगमगाएब, लगभग जमल-सन होएब। vi
thalbal थलबल See लदलद।
a caste engaged in attending horse in a stable. thalbàr थलबार स्‍थल (घोड़सार) से घोड़ाक परिचर्या कएनिहार एक जानि। [स्‍थलपाल] n
thalàh थलाह [थाल-] See थलथर।
prepare bed of a plant. thaliàeb थलिआएब गाछक जाडि़मे थाला/केआरी बनाएब। nvt
lose spirit. thas lèb थस लेव थाकिकें निराश भए बैसब। vt
thahathahi थहाथहि लोकक भारी सख्‍यामे सन्‍जार। n
fathom. thahiàeb थहिआएव थाहब। vt
stack, pite, heap thàk थाक ढर, राशि, पुड्ग। n
is exists. thàkab थाकए अछि। obs of
be trred thàkab थाकब श्रान्‍त होएब, ठेहिआएब। [स्‍थग-] vi थाकनि n श्रान्ति, ठेही। fatigue, exertion.
a rice. thàkar थकर एक धान। n
thàkà थाका See थौका।
1. place of worship, shrine. thàn थान 1. देवस्‍थान, मठ, मन्दिर; विशेषत ग्राम-देवताक। [स्‍थान] n
2. cattle pen. 2. गाए-महिसि बन्‍हबाक जगह।
3. head of cattle. 3. मालक संख्‍या।
4. place in general (obs). 4. स्‍थान, जगह।
5. a measure of cloth/silver for sale. 5. वस्‍त्र/चानी आदिक निश्चित मात्राक खण्‍ड जे थोक व्‍यापारी किनैत अछि।
royal court. thanak थानक गज दरबार। [आस्‍धानक] obs n
the lowest unit of police establishment, police station. thànà थाना पुलिस-विभागक समसँ छोट कार्यालय। [स्‍थानक] n ºदरोगा। officer in charge of थाना।
thàpnà थापना [स्‍थापना] See थना।
place on, put on, establish. thàpab थापव हाथ रोपब, उपरसँ राखब स्‍थापित/अधिरोपित करब। [स्‍थाप] vt थाप n 1. तरहत्‍थी आदिक आघात वा तज्‍जन्‍य ध्‍वनि। tap, pat, slap. 2. स्थिरता, दृढ़ता, विश्‍वसनीयता। stability, reliance.
slap. thapar थापड़ चाट, चपेटा, करलताघात। n
tàpà थापा See थप्‍पा।
a kind of wooden hammer. thàpì थापी चाकर तलबाला काटक मुडरी। n
big round dining dish. thàr थार पैघ गोल भोजनपात्र। n थारी n प्रचलित भोजनपात्र। common dining dish. -पान n वरकँ थारीमे सॉंठि पान देबाक एक विधि। presenting pan in a dish to bride groom in the ceremoney of marriage.
a caste/tribe thàrù थारू एक जाति। n
mud, mire, slime, puddle. thàl थाल कादो, कर्दम। n ˜ खीच vt तोपन n खीच rep.
1. bed of plant. thàlà थाला 1. गाछक चतुर्दिश आरि दए कोड़ल स्‍थल। n 2. See कनरी।
fathom, ascertain depth. thàhab थाहब डूबिकें जलक गहिराइ ज्ञात करब। vt थाह n
thik थिक vi अछि। is. Ex ई कलम थिक। "This is a pen": एतए कलम अछि "Here is a pen".
1. condition thiti थिति 1. दशा, अवस्‍था। [स्थिति] n ºगर adj धनवान्। wealthy, well-to-do. ˜ पाति rep. 3. [क्षिति] obs n पृथ्‍वी। earth.
2. economic position, wealth, properly, means. 2. वित्‍तीय स्थिति, धन, विभव।
1. firm, stable, fixed. thir थिर 1. स्थिरं, दृढ़। adj थिरता n.
2. contant, still quiet. 2. अचल, अतिचल।
1. stay still, rest. thiràeb थिराएब 1. स्थिर होएब; विश्राम करब, सुस्‍ताएब। [स्थिर-] vi
2. (said of cattle) be in heat. 2. (गाए-महिसिक) गर्भग्रहणक हेतु उत्‍सुक होएब।
thìk थीक See थिक।
1. reliability. thìt थीत 1. स्थिरता। n 2. See थिति।
firm. thìr थीर स्थिर, दृढ़। adj
spit. thukab थुकब मुहसँ थूक फेकब। vt थुकथुकाएब vt थूथू कए बलाए भगाएब। ward off evil by pronouncing thu-thu.
spit out. thukrab थुकारब मुहक वस्‍तु वायुक झोकिं बाहर फेकब, उगिलब। [थूत्‍करोति] vt
grass. thuk-hà थुकहा एक खढ़। n
1. spit. thukàrab थुकारब 1. थुकरब। vt
2. spit at for condemnation, reject with indignation. 2. थूक फेकि घृणा व्‍यक्‍त करब।
act of spitting. thukàrì थुकारी थुकबाक क्रिया। n
spitting at one another, nauseating wrangle. thukkam thukkà थुक्कaम-थुक्काb परस्‍पर थूक दैत घृणित झगड़ा करब। n थुक्‍कम-फझैती n थूक देब आ फज्‍झति करबण्, घृणापूर्ण भर्त्‍सना। chiding with contempt.
thur-ri थुड़री See ठुड़री।
leave taken for a while by a player during sports. thuttì थुत्तीe खेलक बीचमे लेल गेल छुट्टी। n
muzzle. thuthnà थुथना पशुक मुहक अग्रभाग। n ˜ लटकाएब vt मुह फुलाएब, रूसब। hang one's head in displeasure. थुथनाएब nvt थूथनासँ प्रहार करब। hurt with snout.
muzzle. thuthùn थुथून पशुक मुखाग्र। n
fetter, arrest, imprison. thunab थुनब बन्‍दी बनाएब, गिरफतार करब, हड़ी ठोकब। vt
lump of clay, mound. thum-hà थुमहा माटिक गोल पिण्‍ड जकर गोड़ा बनाओल जाइत अछि। n
ery old (man). thur-thur थुरथुर बहुत बूढ़। adj
crush, beat severely. thurab थुरब थकुचब, बेरि-बेरि‍ पिटब। । vt थुराइ n
leave taken during play for a while. thurià थुरिआ थू-थू सडे्कत कए खेलक बीचमे अवकाश लेब। n
dishonour, disgrace. thurrì थुर्री अनादर, अपमान। n
tout, corpulent, plump. thul-thul थुलथुल स्‍थूलकाय। adj
spiting sound which indicates disgust/hatred. thù थू थूक फेकबाक ध्‍वनि, जे घृणाक द्योतक थिक। ono
thùà थूआ See थोका।
spittle, sputtum. thùk थूक थू ध्‍वनिक सड्ग फेकल मुहक लेर-पोटा। n ˜ चाटब vt दण्‍डस्‍वरूप अपन फ ेकल थूक अपनहि चाटब, अप्रतिष्‍ठापूर्वक अपन कुकर्मक प्रायश्चित करब। withdraw one's action with humiliation.
stagger. thèghab थेघब दुर्बलतापूर्वक चेष्‍टा कए चलब। vi थेघा n स्‍थैर्य। firmness.
persist to beg/borrow ignoing all humiliation. thèthar थेथर अपमान/उपेक्षा/असफलता होइतहुँ निवृत नहि भेनिहार। adj थेथरिआ देब vt अपमान सहितहुँ मडैत रहब। थेथरै n.
firmness. thèh थेह स्‍थैर्य, दृढ़ता। n थेहगर adj चलबा-फिरबामे समर्थ, सबल। able to move about firmly.
thaià थैआ See थौआ।
in dance. hai-thai थै-थै नाचक बोल। ono ˜ होएब vi पूर्ण तृप्तिकर/आनन्‍ददायक होएब। be most satisfying/rejoicing.
irmness. thairaj थैरज स्‍थैर्य, दृढ़ता, थेह। obs n
bag. thailà थैला झोरा। n थैली d.
be plentiful, superabound. thaihari थैहरि लागव ढेर लागव। vi
thoià थोइआ obs See थौआ।
place on, impose. thòeb थोएब थापव, थोपब, हाथ आदि राखब। [स्‍थाप-] obs vt
stock, bilk. thòk थोक पैद्य राशि, ढेर। [स्‍तवक] n ˜ व्‍यापारी n स्‍टाकिष्‍ट। stockist.
bunch, lump. thòkà थोका गुच्‍छ, स्‍तवक। n
less in number/quantity, little. thòr थोड़ अल्‍प, कम। adj थोड़वा adj किछु। some. Ex थोड़बा काल "For sometime". थोड़बो "Even a little." थोड़े 1. See थोड़ेक। 2. Ex हम थोड़े कहलहुँ? "I did not say, did I?" थोड़ेक adj किच्‍छु, कतोक, कतिपय। some, a few, a little.
an instrument of circumcision. thòrì थोड़ी खतना करबाक एक शस्‍त्र। n
hollow, toothless. thòthar थोथड़ झखरल, दन्‍तहीन। obs adj थोथड़व nvi 1. दन्‍तहीन होएब। become toothless. 2. भूमिमे मुह रगड़ब। rub face on the ground in shame. 3. थोथ होएब, धार मुरछब। be blunt. 4. उत्‍पीड़क दुलार करब। fondle with rough hand. थोथा See थोथड़।
bold tongue (der). thòthì थोथी प्रौढ़तापूर्ण वचन, जोरगर मुह। n
clapping thoprì थोपड़ी थपड़ी, करतल ध्‍वनि। n
1. plaster, place something sticky on. thòpab थोपव 1. कोनो वस्‍तु पर कोनो वस्‍तु तेना कए राखब जे आंहिमे सटि जाए, पचकारब, लेपव। vt थोप-थाप लगाएब See थोभ-थाभ लगाएब।
2. place on, impose, burden with. 2. उपर राखब, चढ़ाएब, आरोपति करब।
1- hair lace with tassel on either end. thòpì थोपी 1. फुटनाबाला खोपाक डोरि। n ˜ ममरखा n एक वनौषधि। a herb.
2. ornamental head. 2. कोनहु वस्‍तुक शीर्ष पर केवल शोभार्थ लगाओल गेल कलाकृति।
flat tile. thopuà थोपुआ चापट खपरा। n op नइिाआ।
thòbh थोवव See थोपब।
stagnation. thòbh थोभ जलादिक गतिहीन अवस्‍था। [स्‍तोभ] n ˜ लागव vi जलादिक गतिहीन होएब। be stagnant. ˜ थाभ rep. ˜थाभ लगाएव vt झगड़ा रोकब। pacify.
thòm थोम See खाअर।
snout. thòral थोरल थुथून। n
shattered, curshed. thauà थौआ श्‍लथ, लड़गुज, पिचड़ा। adj
thauk थौक See थोक।
a fruit. thaukà थौका एक फल। n
lose spirit, decline badly. thaùsab थौसब थस लेब। vi
5th letter of alphabet. u उ वर्णमालाक पॉंचम अक्षर।
free from debt/obligation. uric उऋण ऋणमुक्‍त, दायित्‍वमुक्‍त। adj
uèh उएह See ओएह।
ùð उँ: See उँह।
distasting. boring. ukchhèon उकछाओन उचटाबएबाला (काज)। adj
expose, dig up, spl expose faults and remind obligalions. ukâan उकटन कोड़व: देखार करब: विशेषत: गारि पढैत गुप्‍त कलड़्ग उदघाटित करब। [उत्‍कर्तन] vt vi उखड़व, निर्मल होएब, उत्‍खनित होएब। be dug up/uprooted/excavated. उकटाएब cau. उकटा पैंची n परस्‍पर रहस्‍योदघाटन करब।exposing each other. उकटा-फेरी n उपटिकें बौआएबाक स्थिति। state of being dislodged. उकटा-बास n उपटि उपटि स्‍थानान्‍तरमे बसन
eradication. displacement. ukâàr उकटार उकटनाइ। n
offensive/annoying activity, escapade, mischief. ukaâh उकठ उपद्रव, बदमासी। [उत्‍कठ] n उकठाह, उकठिआ adj.
piece meal repair. ukâhì-bhanâhi उकठी भड़ठी मोरम्‍मति आदि छोट-छोट छिट-फुट काज। n
awkward (posture), inconvenient. ukûu उकडू अस्‍वाभाविक आ असुविधाजनक (स्थिति/मुद्रा) कुगर।
be eradicated. uknab उकनव निर्मूल होएब, उपटव। [उत्‍कन्‍दन] vi उकअन n.
move one's body uneasily. ukas-pàkas karab उकस-पाकस करब अस्थिर होएब, हिलब-डोलब, कछमछाएब। vt
slip aside, get away. uksab उकसब घुसकय। vi उकसाएब cau उत्तेजित करब। excite.
uksuk उकसुक See उत्‍सुक।
(said of wood), be decomposed, decay. uk-hab उकहब कोकनब, नि:सार होएब। vi
playing with siraw torches in festival. ukà-uki उका उकी उल्‍का भ्रमण। [उल्‍का] n सुखरात्रि
naughty, rascal. ukàâhi उकाठी उत्‍पाती। adj
staw torch. ukàûi उकाड़ी छोट ऊक। [उल्‍कावली] n
1. fall of meteor. ukà-pataæ उका-पतड़ 1 उल्‍का-पतन n
2. one who creates turmoil in the society (fig). 2 (लाक्ष) उत्‍पात पसारनिहार व्‍यवित।
(of paddy). ukàm उकाम सिल्‍ली See
cough. ukàsi उकासी खोंखी। n
ukuti उकुति उक्ति। [उक्ति] obs See उक्ति।
ukauri उकौड़ी See उकाड़ी, ऊक।
ukkhari/ukkair उक्खaरि See उखारि।
said, told stated. ukta उक्त, कथित, कहल। adj उक्ति n कथन, वचन, वक्‍तव्‍य। Statement, words, version.
drying up to crops. ukhâa उखटा जजातक सुखैनी। n
1. be uprooted/dislodged. ukhûab उखड़ब 1. उत्‍खनित होएब, उपउ़व। [pass of उखाड़व] vi
2. be dejecting/boring. 2. नहि जगब, श्रोताक सन्‍तोष नहि कए पाएब।
3. be dug up/unearthed. 3. माटिक तरसँ बहराएब।
4. faint, fade (said of colour). 4. रड़्ग उदास होएब।
5. lose temper in talk. 5. गपमे उत्तेजित होएब।
grains seattered in course of pounding. ukhûar उखड़र चूरा कुटबाक काल उखारंसॅं उझकि छिडि़आएल अन्‍न। [उत्क्षर-] n- पुखड़र rep.
shift of daily wage earner, usually half a day (4 hours). ukhûahà उखड़हा जनक काजक एक पारी, आधी दिन। n
plant's disease. ukhûà उखड़ा वृक्षक एक रोग। n
fading. ukhûàh उखाड़ाह उदास। adj
disturb the surface of ground by scratching and digging. उखनव खान-खानिकें धरातल बिगाड़व। [उत्‍खन-] vt
ukh-bikh उख-विख See उखी-विखी।
bed bug. ukham उखम ताप। [ऊष्‍मा] n °ज n उड़ीस।
wooden mortar. उखरि मूसरसँ धान कुटबाक काष्‍ठ पात्र। [उटूखली] n -मुसरा n एक वनौषधि। a herb.
1. uproot, root-out ukhàûab उखाड़व 1. उपाड़व। [उत्‍खात-] vt
2. dislodge. 2. निष्‍कासित करब।
3. dig out, unearth, excavate. 3. माटिक तरसँ बहार आनब।
reprehension. censure. ukhàhì उखाही निन्‍दा। n
ukhi/uikh उखि [इक्षु] See आंखआर।
sugarcane. ukhiàr उखिआर कुसिआर। [इक्षुसार] n
be restless/eager. ukhi-bikhi उखी-विखी लागव उत्‍सुकतावश व्‍याकुल होएब। vi
ukhènab, ukhèlab उखेनव, उखेलव See उखनव।
ukhaini उखैनी n See उखनब।
lord shiv in disguise of a domestic servant who, as the legend says, worked for the saint poet Vidyapati. ugnà उगना शिव जे अनुश्रुतिक अनुसार विद्यापातिक दास भेल छलाह। [उमनाथ] n
rise, come up. ugab उगव उदित/प्रकट होएब। [उदगम] vi rise come up.
be spare/surplus, ugrab उगरब फाजिल होएब, शेष बचव। [उदगृ-] vi उगरन, उगरा n फाजिल मात्रा। remnant' left over, surplus. Also उबरव। उगरास
illumination of sun/moon after eclipse. ugràs उगरास ग्रहणसँ मुक्ति, गहन लागल भाग पुन: भरब आ चमकय। [उद्ग्रास] n
"The rising lord' i.e. the God sun. uglàha उगलाहा जे उगलि छथि से, अर्थात सूर्य भगवान। n
carry on, lift, transport. ug-hab उगहब उठाए अन्‍यत्र लए जाएब। [उद्रग्रह-] vt उगहनि [उद्ग्रहणी] n इनारसँ पानि भरवाक डोरी। rope for lifting water from well. Also उबहब, उबहनि।
bring on the surface by raising. ugàeb उगाएव अलगाए प्रकट करब। [cau of उगब] vt
save] make surplus. ugàrab उगारब शेष छोड़व। [cau of उगरब] vt उगार n. See उगरा।
realize, collect dues. ugàhab उगाहब ओसुलब। vt उगाही n तहसील, ओसूली। realization.
1. spit out, eject form mouth. ugilab उगिलव 1. मुहमे वेल वस्‍तु बाहर करब, धुकरब। [उदगिरण] vt उगिलन, उगिला n उगिलल पदार्था the thing spat out.
2. speak out under pressure. 2. बाध्‍य भय अपन कूकर्म स्‍वयं खोलब।
1. violent, furious, ugra उग्र 1 तेज प्रखर क्रोधी। adj
2. powerful. 2 प्रबल, प्रभावशली।
ughab उधव See उगहब।
work of loading-unloading, transportation. ughbàhi उघवाहि उघबाक काज। n
1. be disclosed/exposed. ughrab उघरब 1 उघार होएब। [उदघट] vi उधरन n.
2 be disjointed. 2 बान उजड़ब, उद्गग्रथित होएब।
exposing the secred loop-holes. ughrà-bhàû उघरा-भॉंड़ भण्‍डा-फोड़, रहस्‍यउदघाटन। n
apt to disjoin. ughrah उघराह उघरबाक प्रवृत्ति वाला adj
ughàeb उधाएव cau of उघव।
exposed, denuded, uncovered maked. ughar उधार अनावृत, नाड़ट। adj उघारब cau.
finger. uæri उड़री आड़ुर। [अड़्गली] n ~ उठाएब vt अड़्गुल्‍या निर्देश करब, दोषी कहब। blame, accuse.
rub body with unguent. uæarab उड़ारब उबटन लगाए देह मलय। [उद्गालन] vt उड़ार n
uchkan उचकन See उड़ाकुन।
1. see here and there with wary eye. uchkab उचकब 1 चौकन्‍ना भेल एम्‍हर-ओम्‍हार vi
2. sneak, swindle. ।
2 पल भरि असावधान पाव वस्‍तु चोराए पड़ाएव।
the high/tall one. uchka उँचका [ऊँच-] adj
swindler. ùchka उचक्काe चाई, पलभरि असावधान पयिनहिं वस्‍तु बोराए पड़एनिहार। n उचक्‍की n
taller, higher. ùchgar उँचगर ऊँच-सन। [ऊँच-] adj
snatch, sneak. uchæab उचड़ब झपटिकें छीनब। vt
uchaææà उचड़्ड़ा See उचक्‍का।
be weary of, be repulsive. uchâab उचटब बिरक्‍त/बिकर्षित होएब। vi
pole. uchanœ उचण्डœ खाम्‍ही। n
uchti उचती See उचिती।
1. be predicted, be pronounced, come to mind, flash appear. uchrab उचरब 1. उच्‍चरित होएब। [उच्‍चर-] vi
2. be foretold by means of astrology or sorcery. 2. ज्‍यौतिष आदिक अनुसार भावी फल सूचित होएब।
an insect, moth. uchriæ उचरिड़ फतिड़्गा। n
height. ùchài उँचाइ उच्‍चता। [ऊँच-] n
repulsion. uchàt उचाट विकर्षण, विरक्ति, छोडि़कें पड़एबाक इच्‍छा। [उच्‍चाटन] n Also उचाटन।
a pole erected to support roof. uchàû उचौढ चारकें अवलम्‍ब देबाक हेतु ठाढ कएल बाँस, सोड़र। n
predict. uchàrab उचारब उच्‍चारण करब। [cau of उचरव]
up land. uchàs उचौंस ऊँच जमीन। [उच्‍चवर्ष] n
proper, reasonable. uchit उचित समीचीन, तर्कसड़्गत। adj-कल्‍याण n श्राद्ध आदि उचित कर्तव्‍य ओ विवाह आदि शुभ कार्य, सूख-दुखक समय। obligatory and pleasant functions.
pleasantry, ritual of courtesy and apology on the occasion of departure, spl in the course of sending off one's daughter to her father-in-law's house for the first time. uchiti उचिती द्विरागमनक समय कन्‍यापक्ष ओ वरपक्षसँ कएल गेल कृतज्ञता-ज्ञापन ओ क्षमायाचना। n - मिनती rep.
1. an insect. उचिला 1 एक कीड़ा। n
2. knot in yarn due to weaving defect. 2 कपड़ासे चुनबाक समय ओझराएल सृतक ढेंसर।
restiveness, topsy-turvy. uchilà-chàl उचिला-चाल चड़्ग कएनाइ। n
high, elevated. uchcha उच्चh ऊँच। adj
pronounced. uchcharit उच्चhरित बाजिकें व्‍यक्‍त कएल। adj
repulsion. uchchàâan उच्चाàटन उचाट, विकर्षण। n
1. pronunciation. uchchàraç उच्चाàरण 1 मुहर्स ध्‍वनि बहार करब। n
2. pronouncement. 2 शब्‍द द्वारा स्‍पष्‍ट: कथन।
exterminated. uchchhànna उच्छhन्न समृल विनष्‍ट। [उत्‍सन्‍न] adj
pouncing, springing up. uchchhalan उच्छhलन उछलब। n
eradicated. uchchhinna उच्छिन्नn निर्मूल, समूलनष्‍ट। adj
food left uneaten. uchchhiŸâa उच्छिष्टe ऐंठ, भुक्‍तावशेष। n
unfettered, out of control, indisciplined. uchchhriækhal उच्छृhश्रंखल बन्‍धन बा नियम-कानून नहि मानानहार, अनुशासनहीन। [उत+श्रइखला] adj
abolition, eradication. uchchhèd उच्छेhद उन्‍मूलन, नाश। n
prosperity. uchchhràe उच्छाhय उन्‍नति। n
sigh. uchchhvàs उक्ष्छ्वा स उसॉंस। n
weeding with. hand. uchchaâ अछड़नी हाथसँ कमाएब। n
rebound, pounce, be scared. uchchâab उछटब टकराएकें विपरीत दिशामे चलब, छूटि चलब। vi
handsome, pretty. uchchatgar उछतगर सुन्‍दर। adj
uchhti अछती See उचिती।
eradicated. uchhanna उछन्नn निर्मूल, नष्‍ट। [उत्‍सव] adj
indisciplined, out of control. uchhannar उछन्नnर अनुशासनहीन। adj
uchhràe उछराए See उच्‍छाय।
1. spring up, leap. uchhlab उछलब 1 सहसा गतिशील भए फानब। [उच्‍छल-] vi overflow.
2. overflow. 2 जल आदिक छिटकब-छलकब।
uchhià उछला See उचिला (2)।
casual attack of ghost. uchhàâ उछॉंट भूतक आकस्मिक उपद्रव। n
spitting out, yomiting. uchhàr उछार अगिलब। n
uchhàl उछाल See उछलब।
uchhàs उछॉंस See उच्‍छवास।
1. festivity. uchhàh उछाह 1 उत्‍सव, पाबनि। [उत्‍साह] n rejoice. उछाही n उत्‍सवक इनाम, परबी। festival gift, tip.
2.rejoice. 2 उल्‍लास, हर्ष
uchhilab उछिलव See उछलव।
sad, gloomy. uchhin उछीन उदास, विमन। [उच्छिन्‍न] adj

1. remove old upper layer (as of straw from roof). uchhèhab उछेहब 1 पुरना छा‍रनि हटाएब। [उते्शेषण] vt
2. put off clothes. 2 हेहसँ वस्‍त्र हटाएब।
enthusiast, glad. uchhaùt उछौत उत्‍साहयुक्‍त, प्रसन्‍न। [उत्‍साहवन्‍त] adj
drowsy. ujag उजग अनिद्रावश अलसाएल, उन्निद्र। adj उजगी n अनिद्रा, जागरण। lack of sleep.
dilapidate, ruin, be destroyed. ujûab उजड़ब उच्छिन्‍न होएब। vi
rude, blunt. ujaœœa उजहु मूढ, अशिष्‍ट। adj
be perplexed. ujbijàeb उजबिजाएब घबराएब। [उदविज-] vi
shining white. ujar उजर श्‍वेत, उज्‍जवल। [उज्‍जवल] adj ~दप-दप adj परम श्‍वेत, उज्‍जवल। shining white. उजरका, उजरा adj उजर रड़्गवाला। of white variety. उजरी n श्‍वेतिमा। whiteness.
(said of fish) proceed upstream in a group. uj-hab उजहब माछक झुण्‍ड बान्हि प्रवाहोन्‍मुख भए जलाशसँ बहराएब। vi उजहिआ adj उजहिकें बहराएल (माछ)। (fish) gone astray in group. उजाहि n.
1.bright; prominent, famous, conspicuous. ujàgar उजागर 1 ज्‍योतिर्मय, द्योतित, प्रख्‍यात। adj n एक धान। a rice.
2. sleepless. 2 जागल।
destroy, ruin. ujàûab उजाड़ब ध्‍वस्‍त/भग्‍न करब। vt उजाउ़, उजाडि़ n.
pre-sunrise reddish glow. ujàs उजास भोरक लाली: प्रकाश।
ujàhi उजाहि See उजहब।
be fare, come right. ujiàeb उजिआएब सुधरब, सम्‍हरब। vi
light. ujiàr उजिआर प्रकाश, इजोत। n
objection. ujur उजुर आपत्ति। [A उज्र] n -दाबी n आपत्ति-निराकरणार्थ प्रार्थनापत्र। petition for removal of objection. उजुरदार n आपत्तिकर्ता। petitioner.
light. ujòt उजोत प्रकाश। [उद्द्योत] obs n
white. ujjar उज्जrर श्‍वेत। [उज्‍जवल] adj -दपदप rep.
revitalization. revival. ujjivan उज्जीaवन प्राण पलटाएब, पुन- जीवित होएब/करब। n
bright. ujjval उज्व्l.iल शुभ्र, भास्‍वर। adj
lean] incline. ujhkab उझकब कोनी पात्रक आधार अनुकूल नहि रहने टगब। vi उझकाएब cau.
prop, pedestal, stand. ujhkun उझकुन बरतनक टेकन। n
1. accidental dash. ujhaâ उझट 1 गतिमान वस्‍तुसँ आकस्मिक चोट। adj
2. See 2 उदभट।
pour out, throw down in stream. उझलव 1 पात्रक मुह नीच कए अन्‍नादि नीचॉं खसाएब। vt-पुझलव rep.
ujhàâ उझॉंट See
16th consonant of alphabet त सोलहम व्‍यज्‍जन

http://www.videha.co.in/